Informace pro rodiče novorozenců a kojenců, kteří by měli v nejbližších dnech absolvovat screening vývojové dysplázie kyčelních kloubů

V nejbližších minimálně 2 týdnech se toto vyšetření nebude na Klinice dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie, FN Brno provádět. Toto vyšetření lze odložit, nechť rodiče vyčkají vývoje situace, po opadnutí epidemiologického rizika se na Klinice budou snažit navýšit kapacitu, tak aby všechny děti byly vyšetřeny. V případě nutnosti konzultace stavu se lze telefonicky informovat na ortopedické ambulanci.na čísle 532234423. Od 30.3. si mohou na stejném čísle rodiče ověřit obnovení standardních preventivních vyšetření kyčlí.

Jsem ráda za rodiče, kterým není zatěžko svým dětem věnovat čas

Píše v poselství ke 13. výročí spuštění Babyonline její zakladatelka Jana Martincová. A doplňuje: „Hloupým se nikdo nerodí, hloupým se člověk stává.“https://www.babyonline.cz/o-baby-on-line/narozeniny/13-vyroci

Zdravotní gramotnost rodiče v oblasti očkování včera a dnes

2. část rozhovoru o očkování a přístupu rodičů s předsedkyní Odborné společnosti praktických dětských lékařů MUDr. Alenou Šebkovou na téma: Zdravotní gramotnost rodiče v oblasti očkování včera a dneshttps://www.babyonline.cz/rozhovor-o-ockovani-mudr-alena-sebkova/zdravotni-gramotnost

Jitka v 37. týdnu těhotenství absolvovala kurz pro nastávající rodiče

Jitka s přítelem absolvovali kurz pro nastávající rodiče v porodnici v Havlíčkově Brodě, kde by ráda rodila. Celý areál porodnice včetně pokojů je nově zrekonstruovaný. Na prodloužném víkendu si užili runnish sushi.https://www.babyonline.cz/rodime-online-2018-2019/jitka-37tyden

Jitka se v 35. týdnu těhotenství chystá na Předporodní kurz pro nastávající rodiče

Jitka se mateřskou užívá a někdy celé dny ani nevychází ven. Chystá se však s přítelem na Předporodní kurz pro nastávající rodiče. A také už mají připravenou autosedačku a monitor dechu, který pečlivě přítel vybíral.https://www.babyonline.cz/rodime-online-2018-2019/jitka-35tyden

Nesmyslný článek

Dítě má právo na neprežitý kontakt s rodičem. A jip není výjimkou. Nemá jiné zákony. Odbornici doporučuji pozorně nastudovat práva a zákony. Má velké mezery. Diky za aktivisty a rodiče který se nedaj a trvají na svých právech:-)

Diskuze?????

Vedle všeho co už bylo v komentářích řečeno, jen chci napsat, díky bohu za “aktivistky”, protože jinak by děti a jejich rodiče byli vydáni napospas doktorům jako jste vy. Možná by se lékařské fakulty měly více zaměřit i na psychiku pacienta, natožpak dětského, tedy pokud cílem léčebného procesu není vytvářet pacienty pro kolegy psychiatry.

Reakce na subjektivní článek

Je mi líto, že dle fotky mladá a sympatická paní doktorka, má takto zastaralé a zkreslené názory, které se neslučují s právním systémem této země, jsem ráda, že není ošetřující lékařkou našich dětí, protože bych k ní důvěru neměla. Chci napsat pár svých postřehů k jejímu článku.
Subjekt číslo 1 – zdravotní personál – by měl být standardně zvyklý na to, že rodiče chtějí být nonstop s dítětem při jeho hospitalizaci, toto by snad pro ně neměl být další stresující faktor, a pokud by to za stresující faktor považovali, mohli si za své zaměstnání zvolit jiné oddělení nemocnice, kde vše probíhá klidněji. Nikde jsem neviděla, že by matka dítěte byla nějak neklidná či napadala zdravotní personál slovně nebo fyzicky. Nabízí se dotaz, zda při přítomnosti rodiče se snad chová zdravotní personál jinak „profesionálně“, než když rodič přítomen není? Naopak, když jsem byla se synem hospitalizována v nemocnici, pro zdravotní personál má přítomnost znamenala úlevu, jinak by tam bez tišících prostředků měli trvale plačící dítě, kterému by tato psychická nepohoda ke zlepšení zdravotního stavu nijak nepomohla a vím, že stejně by se choval na jakémkoliv oddělení nemocnice bez výjimky, zda se jedná o standardní oddělení nebo JIP.
Subjekt číslo 2 – malí pacienti – by měl být subjekt číslo 1, tedy ten hlavní faktor, na který by se měl brát zvláštní zřetel tak, aby u malých pacientů ve velmi špatném zdravotním stavu došlo ke zdravotnímu zlepšení i díky zlepšení jejich psychické pohody, a aby na nich hospitalizace nenechala trvalé psychické následky.
Pakliže zákon stanoví právo dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče, nevím, proč zrovna subjekt 3 – rodiče malých pacientů – by neměli být na JIP přítomni, navíc pokud se jedná o kojící matku takto malého miminka. Mám za to, že kdyby se s přítomným zdravotním personálem dalo v klidu domluvit, jak paní doktorka píše, tak by na místo určitě nemusela chodit paní, která provádí osvětu a bojuje za práva hospitalizovaných dětí.
Hanlivé označení slovem „ženské“ mi nepřijde ze strany paní doktorky na místě, možná by bylo lepší volit příště jako autory článku kompetentní lidi, kteří si nemusí pomáhat takovými až urážlivými výrazy k prosazení jejich názorů, vždyť jedna žena tam byla jako maminka, která těžce nesla zdravotní stav svého dítěte a druhá tam byla z důvodu, aby mohla hájit její práva a hlavně práva jejího dítěte, která mu byla upírána. Maminka tohoto dítěte by určitě nemusela telefonovat, kdyby se jen nedomáhala svých práv. Kdyby maminka šla na „čerstvý vzduch“, mám za to, že by ji zdravotní personál k jejímu dítěti již nepustil.
Je mi líto, že jako autorka tohoto článku byla vybrána paní doktorka s takto subjektivním názorem, píše o věcech, které zná jen z doslechu a nemůže je objektivně posoudit. Sama jako maminka dvou kluků si nedokážu představit, že bych v takto obtížné situaci ještě musela něco řešit s policií či bojovným lékařem.

Postupy při absenci zákonného zástupce

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak v tomto případě řešíte zákonem dané právo dítěte na přítomnost zákonného zástupce v režimu 24/7? A povinnost rodiče informovaně schvalovat veškeré zákroky v souvislosti s léčbou dítěte? Stejnem tak, jaký je postup, pokud u dítěte zrovna rodič nebo jiná osoba blízká není, a dítě pláče nebo hrozí vytrhnutí kanyly? Nebo jak pomáháte dětem uklidnit se bez rodiče před spánkem? Předem děkuji za odpovědi.

pravo

Vas clanek je vlastne uplne ale uplne zbytecny protoze pravo na nepretrzity kontakt ditete s rodicem je zakotven v zakladni Listine prav a svobod :) a toto je nadrazeno Vasemu nazoru a i ostatnich lekaru kteri nechapou ze dite bez rodice se bude vzdy uzdravovat hure .. takze jen tu obhajujete porusovani lidskych prav :)

Dvojí metr

Dobrý den,
velice by mne zajímalo, proč jste tehdy jela se synem jako doprovod sanitním vozem, když podle Vašich vlastních slov byl již při vědomí a komunikující, bez známek ohrožení života? To jste neměla obavy, že při poskytování přednemocniční zdravotní péče v sanitním voze budete působit jako rušivý element? Troufám si usuzovat, že jste jela společně se synem, protože jste po této události jeho přechodné ztráty vědomí chtěla být prostě po jeho boku. A stejně tak to cítí i tito rodiče malých pacientů na JIPu. Ano, jistě i oni dokáží jít ven na vzduch. Ale až se na to sami budou cítit a až vyhodnotí, že už není situace natolik kritická a že už se od svého dítěte na nějaký okamžik mohou vzdálit. Velice mě mrzí, že jako u zdravotníka u Vás nacházím tak málo empatie. Protože empatii máte jen jednosměnou - směrem k lékařskému personálu. Sama jsem zdravotník, pracuji na urgentním příjmu a nikdy nám není přítomnost rodičů na obtíž při žádném z poskytovaných úkonů. Nevím, proč by tomu na JIPu mělo být naopak a mělo by toto - něco zcela přirozeného, mělo někomu vadit.

Diskuze?

Článek má špatný nadpis...přestože tuto problematiku nevnímám černobíle a chápu, že nervozní rodiče na JIP můžou přinést víc problémů než užitku - čekala jsem polemiku - vypíchnutí pro a proti, různé úhly pohledu. Toto je subjektivní a zcela jednostranný popis postrádající jakoukoliv empatii, navíc psaný značně manipulativní formou ("matka si přivedla aktivistku"). Je to bohužel smutné potvrzení toho, jak to v našem zdravotnictví i 30 let po revoluci funguje - tělo oddělené od ducha. Jak se asi cítí malí pacienti oddělení od rodičů nikoho nezajímá.

Tohle myslíte vážně?

Mluvíte o právu a přesto o něm očividně nevíte vůbec nic. Doufám, že se s vámi nepotkám v ordinaci, neboť mě děsí představa, že někdo, kdo je schopen vyplodit takový článek, léčí lidi a nedejbože děti.

můj názor

Ano, právo dětí na přítomnost rodiče autorka zapomněla zmínit. Stačí si představit, jak se asi malé dítě cítí, pokud se najednou ocitne samo mezi cizími lidmi. Myslím, že pokud rodič může být s dítětem nepřetržitě, je to to nejlepší zejména pro psychický stav dítěte. A psychika se zdravotním stavem souvisí velice úzce.

Blog Jany M.: Jak si představuji efektivní školství? Aneb pokračování Proč všichni rodiče chtějí své děti dát na gymply a VŠ?

Jana M. plynule navazuje na svůj text, který napsala z pocitu naprosté beznaděje, jak dnešní školství, jeho organizace a touha, ne všech, ale mnoha po formálním vzdělání – titulech – zcela plýtvá lidským potenciálem. A také našimi penězi.https://www.babyonline.cz/blog-jany-martincove/skolstvi

otázka práva

Děti (nějak jste na ně v tom nadpisu zapomněla) mají právo být se svými rodiči nepřetržitě, i na JIPce. To není věcí diskuse a není to nijak závislé na tom, jestli by (podle názoru lékaře) bylo pro rodiče lepší jít ven na čerstvý vzduch.

Blog Jany M.: Čí právo je na dětské JIP větší? Lékaře, rodiče, ostatních dětských pacientů?

Vzpomínáte si na ten případ z března letošního roku? Kdy bylo na dětskou JIP přijato 6týdenní dítě se zápalem plic? Jeho matka tehdy odmítla opustit JIP. Každý se domáhal svého práva. Mohly strany najít společnou řeč?https://www.babyonline.cz/blog-jany-martincove/jip-deti

Moc dekuji za clanek

Nemohu, nez souhlasit s kazdym slovem
Z meho skromneho, vysokoskolsky nevzdelaneho pohledu by jsem jeste doplnila, ze je to castecne vina i zamestnavatelu. Uz v te polovine 90. let, kdy jsem ja studovala na stredni skole se zacinalo rikat, ze maturita je naproste minimum, ze bez maturity uz cloveka nechteji ani na pozici prodavacky. A vetsina studentu touzi po lepsim uplatneni, nez po pozici prodavace/cky.
Chodila jsem na jednu z nejtezsich strednich skol v te dobe a z 20 studentu, kteri jsme se k maturite vubec dostali (puvodne nas bylo 32), jsem byla jedina, ktera se na vysku nehlasila i kdyz jsem byla v studijnim uspechu nekde uprostred.
Pozdeji jsem vystridala nekolik zamestnani od laborantky pres prodavacku, sekretarku, delnici, realitni maklerku, matky na plny uvazek a tlumocnici az jsem zakotvila u podnikani. Myslim, ze vsude jsem byla pomerne uspesna a nikde se nemuseli drzet za hlavu, ze zaucuji nejakou pribrzdenou osobu. Nicmene, az na praci sekretarky a tlumocnice to pro mne bylo jako nutne zlo.
Myslim si, ze by se obory vysokych skol meli reformovat, protoze neposkytuji uplne to, co by clovek do praktickeho a profesniho zivota potreboval. Ac ja jsem zamerena humanitne a technicke a prirodovedni znalosti mam nekdy problem pochopit a osvojit si, presto si myslim, ze tech humanitnich oboru je zbytecne moc, mnohe jsou nicnerikajici a neuplatnitelne a skutecne zadavaji duvod tzv. "vecnim studentum" se flakat.
Na druhou stranu, tak jako pises, vznikaji povolani, ktere si lide tvori z nedostatku moznosti/nabidek a kde naopak chybi obory, ktere by je neco uplatnitelneho naucili a tak patraji a vzdelavaji se sami..