vyvolání porodu u prvorodiček

Ahoj holky, nejspíš to tu nepatří, jen by se chtěla optat, jestli někdteré z vás navyvolávaly porod po termínu. A jestli se to třeba i nějak liší jestli jste prvo nebo vícerodičky?? Díky

A co vaši prarodiče?

Dali vám oni do života něco?Ja mám babičku v Krnově a tu miluji.Je to jediný člen naší rodiny(kromě mě)kdo je normální.A ta byla vždycky spravedlivá.Má 6 vnoučat a každé vnouče s ní bylo zvláš v praze a v Národním divadle.Tvrdí,že každý čech by měl alespon jednou navštivit Prahu.Vždycky a to platí i dodnes se nám věnovala a po príjezdu na prázdniny jsem si udělali plán co budeme dělat.Je to skvělá ženská a já lituji,že není babička mojich dětí.Pak jsem měla babičku z Frýdku-to byla megera,která nás nenáviděla.MUsela nás hlídat,když jsme třeba byli nemocní.I přesto,že se nám vubec nevěnovala,tak jsem jí měla ráda a v dospělostí jí i chápala.ONa chtěla dobro pro všechny,Ale bohužel na to šla špatnou formou.Štěstí někoho odskákal zase někdo jiný.Do všeho se strašně pletla.S dědečkama jsem žádný vztah neměla.S tatkovým se tatka nebavil a mamčin byl doktor a nikdy nebyl doma.Tak,že mužu říct,že i přesto,že jsem babičku z Frydku viděla alespon jednou týdně,tak mi do života moc nedala.A babička kterou jsem viděla občas,tak ta pro mě udělala hodně.ASi to není o četností vztahu,ale o vzájemné blízkostí.

rodiče

mám takovou vzpomínku...byli mi tak byli tři, jak se starší sestrou hledáme vánoční dárky a našly... na ježíška jsem vlastně nevěřila nikdy.

trávíte Vánoce s rodičema?

zajímalo by mě to. já velice lpím na své rodině a zatím kromě 1 roku jsme trávila Vánoce vždy doma.... jednou na SR a bylo to pro mě otřesnej zážitek,absolutně jsme si Vánoce neužila. prostě jse zvyklá na nši rodinu a naše zvyky.... cítila jsme se taková opuštěnáletos tam jedem zas, už ted z tho mám vředy.... no ale prostě chtěla jsme říct,že Vánoce jsou pro mě právě Vánocemi tím,že jsme se svou rodinou,nejen s manželem,ale i rodičema, bráchou.... příští rok to máme vyřešeno,to budme bydlet přechodně u našich kvůli stavbě domu. no a pak už budem slavit v našem domečku a rodiny budou jezdit k nám a budem všichni pohromadě.....

opět moji rodiče

myslím,že to bylo min.rok co jsem tu psala ohledně svých rodičů jaký jsme měli problém a jací jsou..Co se narodila Danielka tak ji viděli zevším všudy asi 5x?naposledy jak jsme jeli na valachy na ten hřbytov to jeli taky,ale se ségrou v autě..moc jsme toho nepovykládali,kdybych mamce nevrazila Danielku do ruky tak si ji ani neveme ,ale jaký je problém ted?Je to už skoro měsíc co neviděli své vnoučata,naslibovali,že se určitě staví a nestavili,nezeptají se jak se mají,jestly nejsou nemocní,jestly něco nepotřebujou..kdybych mamce nezavolala já tak se neozve( a to otec je na plném.inval.důchudu se srdíčkem,takže sedí celý den doma)..ptala se co má koupit malé na Mikuláše prý:může kinder čokoládku?no já myslela,že mně omyje,a stavíte se pro ty balíčky?(to jsem sní mluvila otom před týdnem) říkala jsem,že o víkendu určitě,ale ,že jedem do Tesca(žeby jsme se stavili z obchodu) tak dám vědět jestly v so.nebo ne.Byli jsme včera v obchodě a já ji volala jestly se teda můžem stavit(říkala,že nic nemají celý víkend),že jedem z obchodu-podotýkám vnoučata neviděli skoro měsíc,asi jsem ji vzbudila a říká mi kdy za hodinu?říkám ne asi za 15-20min,že jedem v autě..a její odpověd:nemůžete se stavit zítra?(no já je nevidět tak dlouho tak ani otom nepřemýšlím)holky mně to bylo tak líto,že se mi chtělo plakat a měla jsem tolik zlosti vsobě,řekla jsem ji,že uvidíme podle malé..dnes jsem ji psala,že se nestavíme..bydlí od nás 3 tranvaj.zastávky a naposled u nás byli na Patričkové narozeniny (8.2) to je smutné že?nevím jak se mám knim zachovat-manža je toho názoru když nemají zájem oni o své vnoučata,tak tam nepůjdem..ale zas jsou to mojí rodiče ufff..peníze opravdu nejsou všechno(kupují na vánoce,narozky a podobně,dali oboum na kočár)rači at jsou s dětmi častěji a děti je znají než jen dostávat dárky..chudák ségra neví jak ji to bude bolet(čeká chlapečka v únoru)já si tím prošla u Páti tak mně to nějak moc nepřekvapilo-ale doufala jsem

Moji rodiče

Dnes naši slaví 44 let od svatby.No není to krásné? Neměli lehký život,ale stáli při sobě a měli se rádi. Moc jim přeji spoustu dalších společných let.