Psychika pracuje

Ahoj holky, potrebovala bych si jen tak postěžovat, jestli to nevadi. mam dnes presne 10dni do terminu, a mam dojem, uz několik dni, ze uz se z toho zblaznim. v utery sme byli na kontrole, vse v poradku, cipek skoro pryc, na prst otevrena a dr mi rekla ze do dvou dnu to urcite bude. taky ze sem ten den mela uz od 3od rana bolesti, no a vecer, zacly chodit pravidelne, kolem 22hodiny uz to chodilo hodinu a pul v kuse po 5minutach, chtěla sem jet do porodky ale manzel řekl at zkusim teplou vanu a uvidíme, ta mi to samozrejme rozehnala a byl klid. ve stredu jen pobolivani briska a ve čtvrtek to stejne co v utery. patek a sobota me poboliva bricho. mezi tim sme s manželem zkouseli všechno mozne,piju malinik, tepla vana, masaz bradavek, uklizim, chodim do shcodu, sex, vytiram podlahu a nic. jedine co citim, ze sem cim dal vic psychicky vycerpana a uz me uplne nesnesitelne boli zebra a to permanentne. vim ze mam ještě do terminu cas, ale dr me tak navnadila, a navíc jak prisly ty bolesti, ze clovek myslel ze uz je to ono a budu to mit za sebou, a telicko nebo snad prcek si s nama takhle zahrava. mela ste to nektera taky tak?pomohlo vam něco? mozna sem i trochu hysterka a chci mit vse hned, nevim, ale uz je to fakt k nevydrzeni a ja sem z toho nestastna. preji hezkou nedeli vsem.

psychika...

Ahoj, nikdy bych nevěřila, že se takhle sesypu. Nedávno jsem čekala na manžela u zubaře a chtělo se mi brečet, zničehonic. Další večer taky. Mám nějaké melancholické stavy. S manželem se snažíme mluvit o tom našem problému (azoospermie), ale chtěla bych už činy. Manželovi se do toho moc nechce. Před pár minutami jsem četla nějaké články o azoospermii v jedné diskuzi. Bylo to hrozně depresivní, ty ženy už zahodily flintu do žita a ztratily naději. Ještě se nechci vzdávat, ale psychika je sviňa. Bojím se, jak to s námi dopadne. ALE! Jsemm rozhodnutá jak sebe, tak i ostatní z vás před IVF ad. podpořit. Horší už to nebude. Aspoň doufám.

Posledni dobou se tu dost resi psychika

Sverim se taky. Jak mi pred 14 dny odvezla zachranka mamu do nemocnice, byla jsem z toho hodne spatna, ale nijak krom cviceni jsem to nevyventilovala, na zadne terapii ani s manzelem. Byla to chyba. Celych 14 dni jsem mela desne bolesti zad, migrenu a menzes. Vcera jsem se na skupine (terapie) rozplakala a zacala mluvit. Dnes je mi mnohem lepe a fyzicke obtize jsou pryc. Je to proste - nesmim to hromadit v sobe, pokud je mi smutno, musi to ven.

opuštěné těhulky

Ahoj,ráda bych sdílela pocity a zkušenosti s těmi,co nemají takové štěstí a tatínek je opustil v těhotenství.Ať už se v takové situaci právě nacházíte nebo jste si jí prošly, pište.Ti,co to již mají za sebou, mohou poskytnout praktické rady pro jednání s úřady apod.

stres......

Myslim si ze 9 mesicu je dostatecna priprava matky na prichod potomka, ale taky dostatecne dlouha doba projit si komplikacemi, nemocemi, zanety atd.....
Mam 5 tydnu do porodu, uzivam jiz 3 ATB na infekce za sebou, tezce nezvladam astma a dusnost, ktera vznikla v tehotenstvi a cukrovku kterou si musim prisne hlidat ktera je taky pouze tehotenskou komplikaci, nove zjisteny zanet zil a heparinove injekce do bricha hromada leku na zily dolnich koncetin bolesti hlavy kuli zvysenemu nitroocnimu tlaku a to vse jsem si vybrala prave v tehotenstvi, kdy do doby otehotneni jsem vedela maximalne co je ryma.
Takze nejaky predporodni kurz je mi uplne nanic, protoze skoro nevylezu z postele, mam nervy na draka pred statnicemi a psanim zaverecne prace ale podle vseho mimisek se ma dobre a zvlada to statecne stejne jako totalne odrovnana budouci mama:-((
At uz je na svete a hlavne v poradku:-))
Vsem maminkam ZDAR a hlavne tem ktere si to dost uzivaji stejne jako ja:-)
Monika

psychika

clovek se snazi byt v klidu,odpocivat,nabirat energii a tesit se na miminko..bhuzel se nekdy objevi i problemy,ktere je potreba resit..v prvni rade si myslim,ze je nejdulezitejsi at se deje cokoliv,myslet vzdy na miminko..