Zkušenost s potratovou pilulkou a reakce lékařky

http://www.babyonline.cz/tehotenstvi/potratova-pilulka#pilulka13

Moje zkušenosti s pilulkou

Jedna ze čtenářek nás požádala o vložení reakce, za tu jí děkujeme. Jelikož se její zkušenost z pražského pracoviště liší od praxe na klinice v Brně, požádali jsme o komentář paní dr. Ťápalovou, autorku textu:

Ráda bych poskytla pár informací, které se potratové pilulky týkají.
První nutností je návštěva gynekologa, který provede ultrazvuk a sepíše s vámi žádost, která stojí cca 1000,-. Je důležité, aby v žádosti byla uvedena krevní skupina, protože pokud má někdo RH faktor negativní, nelze tuto metodu provést.
Potrat se provádí nejdéle do 7. týdne. Mně řekla gynekoložka dokonce do 6. týdne.
Také tuto metodu nenabízejí všechny nemocnice. V Praze určitě nemocnice u Apolináře.
Tam se dostavíte, sepíší s vámi vše potřebné, zajdete zaplatit a poté vám podají tablety. Nikoliv dvě, ale tři tablety Mifygene. Hodinu čekáte, zda se vám neudělá špatně a pak můžete odejít domů. Druhý den je velká pravděpodobnost, že začnete slabě krvácet. Přesně za 48 hodin se musíte dostavit do nemocnice pro poslední pilulku, která vyvolá krvácení. Opět v nemocnici hodinu zůstáváte. Můžete začít krvácet ihned během hodiny nebo až za několik hodin.
Rozhodně doporučuji zůstat ten den doma, protože krvácení je opravdu hodně silné a takto silné trvá kolem 6 hodin. V podstatě je lepší být někde v klidu doma, než v práci. Nutností jsou vložky určené na noc. A i těch budete mít velkou spotřebu během těch několika prvních hodin. Potom se vše zpomalí a krvácíte mírně několik dní až týdnů.
Za 3 týdny musíte na kontrolní ultrazvuk, kde se zkontroluje, zda proběhlo vše v pořádku. U mně to tak nebylo, takže si mě pozvali ještě jednou. Další kontrola po menstruaci. Alespoň v mém případě, pokud bude vše v pořádku, je dobré jít na kontrolu ještě ke svému gynekologovi.

Reakce paní dr. Ťápalové na příspěvek:
Dobrý den, v každém městě v ČR jsou postupy určitě trochu jiné. Je pravdou, že ne v každé nemocnici tuto službu poskytují. Sepsaná žádost je nutností. Kolik se za její sepsání platí, je opět velmi individuální. Na našem pracovišti je i možnost sepsat žádost zdarma rovnou v ambulanci. Jak již bylo v článku řečeno, farmakologická interupce je možná do 49. dne stáří plodu, což ale přesně určí lékař v nemocničním zařízení dle ultrazvuku a ne podle poslední menstruace, což je často nepřesné!!!!! Není v žádném případě pravdou, že nelze interupci provést, pokud je žena Rh negativní. Jen je nutné zároveň aplikovat antiglobulin, stejně jako u chirurgické interupce. Podle doporučených postupů se v prví dávce podávají 2 tablety Mifegynu. Intenzita krvácení stejně jako jeho délka je velmi individuální u každé ženy.

problem s otěhotnénim po potratu

Dobry den, jsem bohuzel po dvou potratech prvni v 17 letech jsem otehotnila pres prasky a na druhy v 23 jsem musela jelikoz jsem podstoupila rengen. Ted je mi 24 uz pres pul roku se s pritelem snazime o dite ale nejde nam to. Uz nevim co mame zkusit aby se to povedlo. Bojim se toho ze kvuli potratum nebudu moct mit uz deti. Dekuji za odpoved

problem s otěhotnénim po potratu

Dobry den, jsem bohuzel po dvou potratech prvni v 17 letech jsem otehotnila pres prasky a na druhy v 23 jsem musela jelikoz jsem podstoupila rengen. Ted je mi 24 uz pres pul roku se s pritelem snazime o dite ale nejde nam to. Uz nevim co mame zkusit aby se to povedlo. Bojim se toho ze kvuli potratum nebudu moct mit uz deti. Dekuji za odpoved

Menstruace po potratu

Po samovolném potratu se zatím nedostavila menstruace. Mám vyčkat nebo raději zajít k lékaři?http://www.babyonline.cz/tehotenstvi/gynekologicka-poradna/mentruace-po-potratu

Potrat a co dál

Ahoj chtěla bych se přidat se svojí zpovědí, včera jsem prodělala spontánní potrat v 8 týdnu těhotenství a následnou revizi v nemocnici. Po dvou letech snažení se nám konečně podařilo s manželem po kůře bylinek, léků, vitamínů a tak podobně otěhotnět. Bylo to trochu nečekané, už jsem ani nedoufala, že to vůbec půjde a že jsem schopná otěhotnět! Takže když jsem to zjistila že to tak opravdu je tak jsem nemám slov hořela nedočkavostí, před každou návštěvou a kontrolou lékaře a měla radost z každé maličkosti. Vnitřně jsem ale měla strašný strach z potratu, v mém okolí je několik snažilek co už mají za sebou potratů několik a stálé inseminační a hormonální kůry se st řídají s neúspěchy. Sama sobě jsem si nakázala, že když to nevyjde tak se nebudu hroutit, že se to stát může, příroda a tak. S manželem jsme se domluvili, že máme radost už jen z faktu, že to jde a že když to nevýjde napoprvé tak třeba příště. Racionálně jsem to všechno pěkně zmákla, říkala jsem si nebubu se příliš těšit co kdyby náhodou na internetu si načetla všechny možné příčiny potratů a postupně vše vylučovala, protože vše probíhalo jak má a bylo v pořádku. No a pak to přišlo začalo to špiněním - internet, doktor, který mně ujistil, že se nemám bát, že to nemusí být hnedka začátek potratu a když jsem se ptala co by se dělo případně dál, tak mně ujišťoval, že na to mám ještě dost času. Jenže špinění nepřestávalo spíše naopak a tak jsme jeli do nemocnice - tam mi udělali ultrazvuk, ale to už jsem v šoku sledovala, jak mi teče krev proudem. Po tom co jsem vstala z lehátka jsem zjistila, že je krev všude, začala kapat i na zem moc jsem se styděla, protože to nešlo zastavit ani dvěma vložkami, naštěstí mne moc milí doktor ujistil, ať si z toho nic nedělám, že s tím se počítá. Šla jsem se obléknout a slyšela sestru jak mně objednává na pokoj a poprvé to slovo revize - doktor ji okřiknul, ještě jsem nic nevěděla ale už mi to rezonovalo v hlavě \"revize\". Posadil mně na židli a vyjádřil lítost, že jde o potrat v běhu a že s tím už se nedá nic dělat. Byla jsem jak v oparu snažila se zastavit přival emocí, hekticky hledala kapesníky, nebyla schopna slova na dotazy odpovídala jen kýváním hlavy. Sestra se mně nesmyslně ptala, jestli budu chtít neschopenku, že se stejně první tři dny neplatí a že můžu vlastně hned příští týden do práce. Ale na to já nemám vůbec pomyšlení, nechci nikoho vidět, nejraději bych se zavřela v komoře a zaspala zbytek života. Jsem iracionálně velice smutná, manžel to možná nechápe. Já se taky chci dívat vpřed, ale místo toho mám pocit prázdnoty a že jsem k ničemu. Vím, že jednou mít dítě budeme, ještě jsme nevyčerpali všechny možnosti, ale já je chtěla mít hned a představa, že mám čekat nebo že to nepůjde mně ničí. Vůbec nevím jak se s tím vyrovnat, nic mn nebaví, představa, že mám s někým komunikovat mně děsí. Zítra budu rušit těhotenské návštěvy a nevím jak to říct. Dobrý den, byla jsem objednaná, ale už nejsem těhotná, tak to zrušíme? První těhotenství, první potrat co s tím, mám hrozný strach že se to bude opakovat, mám strach, že nebudu mít sílu to znovu zkoušet, nevím jestli to zvládnu překonat.