Včera jsme šly s Johankou na plánovanou kontrolu, a když jsme vešly do chodby, vedoucí k různým čekárnám různých lékařů, tak jsem nevěřila svým očím - na chodbě čekaly 4 kočárky. Vždycky jsme se v pohodě vešli do čekárny, sešlo se nás tam max. 5 najednou, no a včera tam bylo narváno jak blázen K tomu jsem sebou měla Klárku, tak jsem hned začala přemýšlet, jak to udělat, abych hlavně s Klárkou nemusela čekat tak dlouho, určitě by zlobila. Tak jsme to otočily a sjely jsme výtahem o patro níž, kde jsou různé obchody a zašly do pekárny. Po čtvrthodině jsme tam nahoru přijely zase, ale fronta se mezitím ještě o jeden kočárek navýšila No tak jsme tam už zůstaly a nechala jsem Klárku lítat po té chodbě, ať se aspoň nějak zabaví. Johanka naštěstí spokojeně spala.No nakonec jsme se k Dr. dostaly až po hodině a třičtvrtě a k tomu jsme byly poslední, po nás už nikdo nepřišel. Kdybych to věděla, tak rovnou z domu vyrazím podstatně později. Když jsme pak byly hotové, vyšly jsme od sestry zase do čekárny se oblíkat, a Klárka na mě nečekala a utekla na chodbu. Řekla jsem si, že to nevadí, určitě tam bude zase lítat stejně jako předtím a já mezitím oblíknu Johanku. Oblíkla jsem, vyjela na chodbu, a Klárka nikde No, určitě bude už čekat u výtahu. Jenže ani tam nebyla. Mezitím Johanka pořád řvala, jak už měla hlad a já se začala potit. Nechala jsem kočárek stát kousek od výtahu a zaběhla se po schodech kouknout o patro níž, jestli tam není. Nebyla, ale slyšela jsem jak zavolala MAMI. Tak jsem zase vyběhla nahoru, mrkla do chodby z které jsme přišly od Dr., ale ani tam nebyla, tak zbývalo ještě horní patro, tam u schodiště taky nebyla, mrkla jsem za roh k výtahu, a tam ji konečně objevila Nevěděla jsem jestli ji mám dát na zadek nebo ji obejmout úlevou No nakonec dostala jen vyhubováno a rychle jsme se vrátily ke kočárku a jely domů..No hrůza odpoledne