Co vše dokáže přežít batole (a ještě se při tom baví)

Tak už je po svátkách,život se vrací do normálu a i já mám čas Vám něco napsat.Jak už jsem si tady zkráceně postěžovala u nás probíhali první 3 dny svátků ve znamení mé chřipky.Přiznám se že první 2 dny kdy teploty šplhali pomalu ke 40 stupnům jsem byla ráda pokud jsem zvládala cestu koupelna a zpět,takže vše bylo na tatínkovi.Uklidnovalo mě jen to že o Jirku se běžně postarat dokáže,potravy mají oba navařeno dost a vždy se můžou přijít zeptat.Nevím tak úplně přesně co se t 2 dny dělo(ani to vědět nechci)úplně stačí pár okamžiků které jsem prožila.Hned 25 dopoledne mě manžel předložil správně oblečené a nabalené dítě s tím že jdou na procházku,ale že mu namazal tvářičky krémem proti mrazu,jenže mu přijde nějak zkažený protože smrdí.Maličkost,napatlal ho chudáka mastí Pupík,nějak si zapoměl přečíst k čemu to je.Večer jsem pro změnu našla Jirku na chodbě takového trochu mokrého jak prohrabává odpadkový koš.Vysvětlili mě že mokrý je proto že zkoumal psí misku s vodou a koš je vynesený takže o nic nejde a mladej se tím baví.Dál jsem neřešila a šla jsem umírat do soukromí.26 v poledne jsem oba pány našla u oběda,problém byl jen v tom že Jirka držel v ručičce párek,spokojeně ho žvýkal a vyžadoval hořčici.Tatínek mě oznámil že mu ten miminkovský blaf moc nejel a tohle mu chutná.Nakonec jsem jen vznesla prosbu atˇmu do láhve vaří čaj a nezkouší mu dát taky pivo a vyklidila pole.Další den už jsem byla docela dobrá takže jsem mohla dohlížet na zdárný vývoj potomka.Ovšem jedno musím přiznat.Dítě bylo naprosto spokojené,myslím že tolik srandy si ještě neužilo,tatínkovi to také jen prospělo,pochopil že mít našeho potvoráka na krku celý den není až taková sranda a oba ty dva dny přežili.Takže do porodnice budu odjíždět už naprosto klidná,oni si poradí.