Anonymni kavoholici...

Decka, teda nejvic Ria, jsou uz nekolik tydnu doma kvuli opakovanym nemocem. Je problem je dostat i na hodku ven na prochazku, nejradsi by od rana do vecera cumeli do tabletu, co jim nevychovne dovoluji vetsinu casu, pac jinak bud skacou, dupou, bijou se nebo jinak budi maleho, ktery ma kratke a velice lehke spani. Ovsem tablety jim alespon na par hodin denne beru a schovavam, co vyvolava docela silnou nevoli, hlavne ze strany Riany... Vcera mi prisla vmest do obliceje obrazek, ktery nakreslila, byl na nem hrnek od kavy a spousta polamanych srdicek a kostrbatym pismem napsano, ze kava je dulezitejsi nez deti... Ja ji na to rekla, ze kava mi neodmlouva a nezlobi Ale pozdeji jsem se nad sebou zamyslela a napadlo me, jestli by jsem nemela dochazet do nejake podpurne skupiny.... Kde by se pilo silne kafe a hlavne bez pritomnosti deti

stehovani

Mám zkušenosti se stěhovací firmou i na vlastní pěst. Sama bych do toho už určitě nešla. Moje první zkušenost byla s firmou www.stehovani-kvalitne.cz a určitě je můžu doporučit. Nabízí i stěhování do zahraničí.

Báli jste se letos čertů?

Já ano!!!

Nábytek

No a když teda nepreferujete ty velkoobchody s nábytkem, tak kam chodíte nábytek nakupovat?

Asi fakt nejsme normální rodina...

Můj chlap si pochroumal nohu a má nechodící sádru... Tak nějak funguje, částečně pracuje z domu, částečně jezdí do práce, teda jezdí si pro něho kolegové.. Se svoji ségrou normálně vychází, píšou si jak žijí a tak. Takže jsem jí požádala, jestli by se o něho nemohla sem tam postarat, má to skoro po cestě z práce. Nakoupit, uklidit, uvařit něco k jídlu a tak... Jo, já se s ním domluvím... Ještě jí říkám, víš jak to mají chlapi, nesmíš se ptát, ale musíš konat.. Jo, neboj... No včera po pěti týdnech jsem zjistila, že tam ani jednou nebyla, že prý nic nepotřebuje. Jo, kolegové mu nakoupí, ale to je tak všechno... Takže včera, jsem přes hodinu dávala do kupy jeho byt (naštěstí ho má malý), a nechala mu tam nějaké navařené jídla, i když si ukuchtit zvládne i něco sám... Tohle prostě nechápu... My v rodině ani nemusíme o nic prosit, všechny tyhle věci tak nějak děláme automaticky, ale u nich, pořád jenom se divím.. Přitom jeho mamka doopatrovala tchyni, jako jediné dceři jí zůstali na krku rodiče, ale její děti to nevidí, protože nikdy do toho nebyli zatahováni. Asi je fakt, že člověk který nemusí, tak nevidí.. To my naopak, od mala jsem byla zvyklá pomáhat babičce s invalidním dědou, když pak už babička byla taky taková zmatená a nemohoucí, a já už skoro dospělá, tak nebyl problém pro mě nebo bráchu, i sestřenky, se o babičku postarat. A kluka do toho zatahuji taky od mala. Sice je to chlap, ale tak snad v něm něco zůstane...Jo jasně, když se odstěhujete někam daleko, nebo ty vztahy jsou takové chladné, tak to fungovat nemůže, ale znám spoustu lidí co bydlí v okruhu pár kilometrů, navštěvují se snad každý týden, ale když je třeba pomoct, tak nikdo nevidí a neslyší...

Měli jsme pod okny park

A teď tam bude co? Kostel Ano,v Praze uprostřed panelákového sídliště nám 15metrů od okna staví kostel Jako neuvěřitelný,ale tak co se dá dělat,možná lepší než další Kaufland.Prý si to situace žádá,no nevím,složení sídliště je z 90% ruské,čili protestanti...Takže jupí,budeme si užívat hluku a prachu a pak nám tady každou chvíli bude dělat bim-bam velký zvon