Neber úplatky, neber úplatky...

... nebo spíš možná dávej úplatky, dávej úplatky...
Né, vážně - řešili jsme, jak předejít případným projevům žárlivosti staršího syna, když se měl narodit ten mladší.
František, jako asi každé dítě, hrozně rád něco dostává, tak jsme na to šli touhle cestou...
Připravila jsem pro manžela, než jsem jela do porodnice, medvídka (nebo může být asi i něco jinýho, ale méďa je neškodnej a docela se hodí) a když vzal Fandu poprvé do porodnice, tak ho Fanda dal Vašíkovi, prostě to manža Františkovi nahustil do hlavy, že mu poveze dárek, že to bude pro miminko, že je velikej kluk, že se na něho maminka a miminko už moc těší, že dá méďu Vašíkovi. No a František hrdě nakráčel s medvídkem a dal ho Vašíkovi - ale pozor - jak mu ho dával do košíku, tak tam našel auto. Tak jsme se všichni "divili" a říkali, že to asi od Vašíka pro Františka, Fanda měl neskutečnou radost, pod peřinkou našel i bonbóny a byl maximálně spokojenej. To jsme zopakovali při každé návštěvě, stálo nás to teda celkem asi čtyři auta, stačej malý, u holčiček budou pasovat panenky nebo jiná drobnost, za pár kaček, ale myslím, že starší sourozenec musí pocítit svoji jedinečnost a důležitost. Nevím, jestli to je těmi úplatky, ale fakt je, že František má k Vašíkovi absolutně úúúúžasnej a krásnej vztah. Přesně ví a často nám i ukazuje, kterého medvídka dostal od něho Vašík a která autíčka naopak on dostal od Vašíka.
Jen tedy na návštěvách pak už neomylně jako první prošacoval košík, aby našel dárek, já a Vašík jsme byli až druzí v pořadí.