odnaučování se od dudlíčka

Pěkný den všem, píši sem prvně, takže se omlouvám, zda-li příspěvek bude dlouhý. chtěla bych se podělit o zkušennost, jak jsme přestali používat dudlíčka. Našemu prvnímu synovi jsou 2 roky a 4 měsíce a nemohli sme se zbavit dudlíčka na spaní, Pája slíbil, že ho vymění za dárečky od Ježíška, moc jsme tomu nevěřili, ale podporovali jsme ho v tom. Na Štědrý den s tatínkem ozdobili stromeček a než sme šli na slavnostní večeři, tak se Pája s dudlíčkmm vyfotil, zadudlal  si a dal na něj krásnou stuhu a dudu pověsil na větvičku stromečku. Po večeři sme se šli podívat, zda tam nechal Ježíšek nějaké dárečky, no bylo jich tam hodně hlavně pro Páju a ten si také všiml, že na stromečku chybí dudlíček, vysvětlili sme mu, že dudu si vzal Ježíšek a určitě mu tu za něj nechal dárečky. Tak začalo vybalování, trhání papírů a koukání se na rozzářené oči našeho dítka. Když šel Pája kolem desáté spinkat, na dudlíčka si vzpomněl,ale nechal si to vysvětlit. Tak náš drobeček prvně usnul bez svého mimi-dudu-. Ani sme tomu nevěřili, byli sme připravení, že bude několik dní anocí brečet a hledat ho, ale šikulka to zvládla moooc dobře a sme na něj pyšní. Je teda pravda, že trvá déle než usne a že si začal dávat prstík do pusinky, ale to ho snad nějak odnaučíme, ale vzhledem k tomu, že jsem prakticky nevidomá, tak toho občas využije a cucá, cucá než si toho všimnu.. Nyní začneme bojovat s odnaučováním se od plenek alespoň přes den když sme doma, ale on má vždy hysterický záchvat když si má sednout na nočník či wc, tak snad vymyslíme nějakou kulišárnu jak se odnaučit od plenek.. Všem přeji krásný a úspěšný rok 2011 a hlavně hodně zdravíčka a radost z dětiček Lucka, Pája a tatínek z Prahy