Jak prestat s kojenim?

Ahoj holky!
Odstavovani pro me byla nocni mura. Porad jsem spekulovala, jak to udelat, aby maly nerval do bezvedomi a taky aby mi nepukly prsa. Ja bych se totiz mohla zivit jako kojna. Mela jsem tolik mlika, ze kdyz se Honzik v noci nahodou vzbudil na kojeni dele nez obvykle, uz jsem pod sebou mela mlecne jezirko. Do pul roku jsme kojili plne a od pul roku zacal docela hezky s prikrmy. Ale vzdycky to musel jeste "zapit". Jenze zapijet chtel vsechno a porad. taky bez prsicka neusnul, ani dopol ani odpo a vecer uz vubec ne. Kolem 10. mesice uz jsem byla chodici zombie, zhubla jsem jeste 5 kg z puvodni vahy a o vyspani v noci nemohla byt rec. tak jsem zacala s odstavovanim. Jenze to byla vetsi hruza, nez jsem cekala. Maly dokazal rvat i 3 hodiny, nez usnul. rvalo to nekolik dni a stav se vubec nelepsil.Tak jsem zase najela na kojeni, nemela jsem na to nervy.

No a pak se jednou stalo, ze jsem ho dopol ulozila do postylky a jeste si pro neco bezela, nez ho zacnu kojit na spani. A on byl tak hotovy, ze usnul sam. Tak jsem zacala odbouravat dopol kojeni pred spanim, vzdycky jsem ho ukladala, az byl fakt hotovy. Rev sice obcas byl, ale netrvalo to dlouho a brzy se naucil usnout. Tim padem jsem odbourala i odpo kojeni. No a pak jsme skoncili i s vecernim, na to byl nejvetsi zavislak. Ted uz usina krasne sam i vecer. Zaroven s odstavovanim jsem mu zacinala nabizet i Sunar. ze zacatku by se radsi udusil, nez aby to spolkl. Ale postupne ho zacal ucucavat a ted uz ho vypije spoustu. Asi mu chybelo mliko a pochopil, ze jine nebude. Ze zacatku jsme museli davat Sunar v naruci, ale ted si ho vypije hezky v postylce a pak usne. Kdyz se nahodou vzbudi v noci, tak ho staci pochovat, asi jak byl zvykly z kojeni byt u me. Ale postupne uz se dari, ze se zase uspi sam. Cele to trvalo asi mesic, ale stalo to za to. bylo to uplne v pohode a bez nervu. Taky jsem mela strach, co prsa, protoze mlika jsem mela hrozne moc. Myslela jsem, ze budu muset pro prasky na zastaveni laktace a to se mi moc nechtelo. Ale takhle postupne to nejak vysumelo samo. Takze nocni mura se nekonala. Rychle odstavovani by byl u nas urcite horor, ale takhle postupne to maly vlastne ani moc nepostrehl. A je v pohode. A ja se citim skvele. Uz se vyspime, nechytaji me porad krece do lytek a konecne mam spoustu elanu.