Změnilo vás narození 1.dítěte? - diskuze

Máš pravdu,je jasné že život se změní každému jedinci a je na obou rodičích,zda si podají pomocnou ruku a naleznou se znovu jako partneři.Nevím jak bych tu situaci zvládla bez toho manžela ,kterého jsem si vzala.Zapátrám-li v paměti ve svých bývalých vztazích,musím říci,že bych byla touto dobou asi rozvedená

Bohužel nás vztah se taky změnil, ale k horšímu . Já osobně nejsem mateřský typ, říkám, že děti tak nějak patří k životu, ale obětovat jim všechen svůj volný čas, na to nejsem stavěná. Vztah nebyl idylický už před narozením Kuby, ale nakonec jsme šli do toho. Zatím se o Kubu spíš nestará než stará, a já tak trochu trpím... Ale jeho plány do budoucna mě vždycky nakonec přesvědčí, že s náma chce být. Říkám si, že až bude Kuba větší, bude moct s ním na kolo, lyže apod. tak si k němu najde cestu....

změnilo určitě jsem zodpovědnější vůči sobě taky trochu pohodlnější a jsem máma. Manžel když se neshodneme v něčem mi taky říká jak jsem se strašně změnila, ale už prostě nejsem to pometlo který pořád někde lítalo. Ani to nejde. Manžel ten se hned nezměnil zůstal stejný v tom že těžce nesl že jsme najednou nikam nemohli a seděli doma, nemyslel to ve zlym, ale zvykal si pomalu a je to pořád lepší a lepší. Malá vyrostla začala ho objímat a pusinkovat a když přijde domů tak volá táta táta a Petr je ten nejšťastnější táta ve vesmíru a už mu nevadí že tolik nikam nechodíme a hrozně se na nás těší. Proč to píšu holky měli pravdu v tom že dítě je zkouška vztahu ale i když se změní jen jeden alespoň ze začátku tak pokud ten vztah byl hezký před děckem tak snad stojí za to bojovat dál ne? a hlavně kvůli tomu prckovi jste jeho rodiče přeci. někomu to trvá déle a pokud vztah má trvat jak se říká po celý život tak tam musí být hodně tolerance ať chceme nebo ne. A věř mi že vím o čem mluvím.

nas to zmenilo taky oba,clovek ma strach o mimi kdyz je nemocne a uz nemyslime jen na sebe ale na dalsi osobu(osoby),muj manzel taky povazuje pritomnost u porodu jako nejkrasnejsi a nejemotivnejsi zazitek ve svem zivote a rekla bych,ze na me kouka od te doby trochu jinyma ocima....kdyz videl bolest a krev a tak... pak taky to umele oplodneni...jinak by do toho asi nesel ne,samozrejme ze se obcas u nas nejaky ten mracek objevi,ale kde ne

Určitě se náš vztah posunul někam dál a změnili jsme se oba,změnily se naše priority,už jsme víc jak dva...

Narození dítěte je zkouška vztahu

Jasně že se něco mění......priority,teď jde o to aby je měli partneři aspoň podobné,pak dítě vztah utuží

JÁ si myslím,že tvůj vztah nebyl ideální už před synem. asi jsem dost naivní,ale myslím si,že narození dítěte nic nezhorší,snad posune vztah jiným směrem a určitě tím lepším.A mimo to,každá žena se mateřstvím změní a chlap taky a který ne,tak ten jen naříká a stěžuje si,protože už není pupek světa.Ne každý si uvědomuje,že není jen on a ona,ale my...Mě mateřství určitě změnilo,myslím,že každou dítě změní

myslím, že narození dítěte je velká událost a změní to ženu i muže, ale nechápu, proč by to měl být důvod k rozchodu Řekla bych, že náš vztah se po narození dětí ještě více upevnil, i když kromě radostí přišlo i mnoho problémů a starostí - ale jsme na ně přece dva.

Narozením našeho syna se změnilo jen to že jsme jako úplná rodina. Mě to změnilo jen v tom, že jsem víc opatrnější na sebe a na své blízké. Mě a mého manžela to ještě více sblížilo. Už, ale nemáme ty pomyslé růžové brýle

Změnilo,ale spíše k lepšímu.Ale to fakt nikdy nevíš,jak to dopadne.A co to s chlapem udělá.Bohužel otestovat to do předu nejde.

My jsme považovali pořízení dítěte jako vyvrcholení našeho vztahu. Posunul se dál a změnil se. Už nemáme zodpovědnost jen sami za sebe. Z toho důvodu si myslím, že změnit by se měli oba. A pokud k tomuhle nedojde, pak ten vztah byl už před tím předurčen k záhubě. A taky vše je i o toleranci. Pokud nebudu problému čelit, a řeknu si radši se s tím dotyčným rozejdu ať mám klid, tak se taky může stát, že nenajdu v životě už nikoho. Každý svého štěstí tvůrcem.

Já si myslím, že narozením dítěte jsme se změnili oba - je to zážitek, který nás nesmírně obohatil a samozřejmě úplně nová zkušenost, která člověka musí nutně poznamenat. O Kubíka se staráme společně a musím říct, že nás mimi velmi sblížilo. Prostě jsme teď šťastná rodina a myslím, že je to na nás i vidět. Byli jsme si vždycky blízcí a s Jakubem jsme se ještě více semkli. A byl to proces, který začal už při těhotenství. Taťka se aktivně zapojoval - každý večer mazal bříško, četl nám pohádky před spaním... Samozřejmě byl i u porodu, pak s námi byl týden doma a je aktivní stále. Kubík ho miluje a já taky A víme, že i on nás.

Nás s manželem narození prvního syna ještě více sblížilo.Už tak jsme měli krásný vztah a s narozením Matěje se vše ještě posílilo.Víte co nás potěšilo?Když nám porodní asistentka během porodu řekla,že na nás dvou je vidět,jak krásný vztah mezi sebou máme.A mě moc potěšilo,když mi manžel řekl,že ten porod byl nejkrásnějším dnem jeho života.Moc ho miluju a rozhodně se můj vztah k němu po porodu nezměnil.Neodstrčila jsem ho na druhou kolej.Ted máme děti dvě,staráme se o ně společně a zároveň máme čas i na sebe.

nás oba to změnilo.Měly jsme ve vztahu problémy,kdo je dneska nema.Ale řekla bych ,že nás dítě hodně ztmelilo a jsem ráda.Určitě bych si nopořizovala dítě a pak se s otcem dítěte rozešla a hledala někoho jiného.Myslím,že když jsou spolu lidi dlouho,navzájem se znají a vědí do čeho jdou.Že chlapi žárlí na mimi ,to se stává,ale musí si uvědomit ,že ten drobeček je bezradný a maminku potřebuje.Apokud lidi nevědí co chtěj,at si to dítě ani nepořizují.TO je můj názor

Když jsem byla těhulka s Verunkou celé těhotenství bylo náročné. Předtím jsem otěhotněla a ve 4. měsíci jsem potratila. Těhulkování s Verunkou bylo po potratu do 3 měsíců. Každé vyšetření jsem silněji se strachem prožívala. Po porodu jsem si více uvědomovala jako každá žena, že jsem již máma, která má první starost co dítě....a pak někde manžel a já....Prostě mimi bylo na prvním místě a záleží na příteli či manželovi..jak jsou připraveni na tuto změnu. Chlapy si většinou připadají odstrčeni a miminka, která jen pláčí a spí a nic jiného jsou prostě k ničemu. Naštěstí můj manžílek vnímal narození Verunky velmi nádherně, protože potrat, který byl před těhulkováním s Verunkou..ho hodně změnilo. Více si cenil zdravého dítěte a přistupoval k této změně zodpovědněji....