banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Zamyslela jsem se sama nad sebou - diskuze

62 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Ahoj holky včerejší a i dnešní rekce na mé příspěvky z posledních dnů mě jednak potěšili že mi chcete pomoct ale také mě donutili zamyslet se sama nad sebou,myslím že jsem to měla udělat už dávno ale nestalo se tak a teď nastala tak vážná situace kdy to prostě bylo moc potřaba. Děkuji všem za reakce i za ty špatné,za ně možná děkuji víc jak za ty dobré,protože právě ty mi naznačili že něco u mě není v pořádku,plno z vás psalo ty negace s tím že se i kapinku bálo ohlasu ostatních ale proč?! Každý má svůj názor a ať je jakýkoliv tak se nebudeme bát ho prosadit nebo vyslovit nahlas ne? To že všichni psal pozitiva neznamená že někdo kdo má jiný názor bude lhát aby ho ostatní ,,neukamenovali\". Neozývala jsem se jen jsem četla přibývající se reakce a seděla a přemýšlela sama nad sebou. První co bych vám všem asi chtěla napsat je přiznání k něčemu. Tomášek byl plánované a dobře rozmýšlené miminko,nestalo se TO náhodou,jak jsem psala,mrzí mě ta menší lež vůči vám ale znáte to svět je malý a takovéhle věci se nesou rychlostí blesku a nerada bych byla kdyby to věděli všichni vím to já a manžel a teď i vy a to stačí doufám že to nebudete vyprávět dál-neberte to špatně! Za tu lež se omlouvám ale zkuste to pochopit. Byla jsem s Mirkem dlouho,měli jsme spolu báječnej vztah nikdy jsem nebyla ten typ který si chodil užívat mládí,ne,já jen seděla doma a vyšla buď s kamarádkou ven a jen na chvíli nebo pak když jsem byla s Mirkem a to jsme se chodili jen procházet nebo na limču do rastaurace,ale pořád mi něco chybělo,byla jsem šťastná to ano ale k tomu ůplnému štěstí ještě něco scházelo,jo byl to ten maličkej človíček kterej nám tu scházel,dlouho dlouho jsem nad tím přemýšlela,bylo mi jen 16 ale to mě neodradilo,přemýšlela jsem jestli bychom se o něj zvládli postarat,zabezpečit ho finančně a vše co k tomu patří,svěřila jsem se Mirkovi ten byl nadšený on už na to věk tedy měl,sice je také mladý ale ne tak jako já,ještě jsme všechno zvážili a začali se snažit a po půl roce nám to vyšlo. Byli jsme tak nadšení že tu bude s námi to maličké,že budeme rozdávat lásku svému dítěti ne už jen sobě,prostě to bylo přesně to co nám chybělo ke štěstí,ať už na to má každý názor jaký chce,rádi si ho vyslechneme ale jsme za mimi moc vděční a to se nezmění,taktéž druhé miminoo nebylo jenom kvůli tomu aby byli od sebe věkově blízko to jsem psala jen v rychlosti,ale proto že jsme chtěli být čtyři,chtěli jsme být větší rodina,už netoužíme si sami jezdit na výlety apod toužíme po tom učit naše děti nové věci,ukazovat jim neznámá místa aby je poznali,chceme jim dát co nejvíce lásky,hýčkat je prostě žít pro ně a také samozřejmě jeden pro druhého. Ani jedno z nich není chvilkový rozmar,jsou dobře naplánované všechno promyšlené,bez toho by to snad ani nešlo,jen tak si udělat dítě aniž by člověk myslel na to jestli se to bude dát zvládnout,budou mít zázemí a všechno. Nemám dítě proto abych se snad stala dospělou,dospělá nejsem,neumím řešit plno věcí tak jako vy zkušenější maminky je to pravda a stydím se za to,ale právě proto vás tu mám aby jste mi poradili co a jak dělat,to v čem si nejsem tak jistá a vy radíte a dobře! Já chápu že kdybych byla starší všechno bych řešila jinak rozumněji,ale i tak mohu být a jsem máma jednoho dítěte a druhé čekám a nedělám špatně všechno od narození se starám ve dne v noci tak jak to nejlépe umím a to co nezvládám tak skvěle snad mi to děti odpustí jednou a budou vzpomínat na to co jsem pro ně udělala hlavně to dobré,jsou pro mě vší a pak také i ten manžel je to tak. Dost mi dala reakce cukříka,to jak se chovám i já ke své tchyni,nejdřív jsem si říkala ne to není pravda já se chovám dobře,ale svědomí velelo že ne že taky hodně přispívám toho jaký je vztah mezi ní a mnou,máte tu pravdu holky,měla bych se k ní chovat lépe,snaží se mi pomoct,snaží se o plno věcí ale když vše odmítám a ještě na ní občas vylítnu tak jak se má pak chovat? Tak jak se chovám já vrací mi to,dlouho jsem to neviděla,ale už mi to došlo a věřte že i to je mi líto a že hned začnu napravovat vše co jsem udělala a jak říkáte nebudu nad vším ohrnovat nos ale přijmu pomocnou ruku,nechám si poradit ať už se pak podle toho budu řídit nebo ne,to nahlas říkat nemusím,budu se snažit dát vše do pořádku a chovat se zodpovědněji a hlavně jako máma a ne 17ti letá rozmazlená holka která ví všechno nejlíp a ostatní ať jdou....No a ještě je tu manžel-i v tom jste měli pravdu opět jsem se musela zamyslet nad chováním k němu a už vím proč náš vztah není takový jaký by měl nebo mohl být. Proč?! Protože oba děláme chyby neumíme plno věcí řešit jinak a ono když manžel poslouchá z jedné strany mě a z druhé tchyni a ještě plno věcí okolo no jak mu musí bejt? Mizerně! Myslím že bychom si oba měli pořádně promluvit a dát všechno do pořádku hlavně kvůli dětem a hlavně já bych se měla začíte k němu i k jeho mámě chovat jinak a také s tím začnu. Ovšem. Pořád je tu to co udělal malému,to je u mě něco co mu nikdy neopustím,ale není kapku unáhlené odejít když v podstatě nemáme kam? Nejde tu o mě ale o mé děti aby měli střechu nad hlavou a co jíst až pak o mě a o manžela. Když vidím jak manža přijde domů z práce a ty rozzářené dětské očka vidím jak ho ten malej potřebuje a má ho moc rád,tak nemyslím že by bylo nejlepší jít pryč. Já myslím že se potřebujeme všichni navzájem! A že ať se stalo co se stalo je čas na to všechno napravit začít se chovat zodpovědněji než teď lépe k tomu druhému,hlavně já se mám plno věcí ještě co učit. Někdo mě odsoudí že když manža uhodil dítě že by bylo lepší jít,ale já jako máma a manželka teď vím že ne,teď je čas na to všechno napravit a změnit všechno špatné kvůli dětem a pak kvůli nám a okolí!!! No omlouvám se za dlouhý příspěvek a za případné chyby a chci tady poděkovat všem bolkám kteří mi pomáhájí a opravdu ty vaše rady a reakce nejsou k zahození,jste tu zkušenější než já a proto k vám ráda chodím pokecat,pro rady,jste super a jsem vám moc vděčná. No uvidíme co na mé rozhonutí řeknete,myslím že každej bude mít názor jinej ale já so stojím za tím svým a jdu co nejdřív napravit veškeré dosavadní chyby a hlavně nedělat další!!!!!!
Pavli,taky musím reagovat,s holkama vesměs musím souhlasit!!! Plánovat dítě v 16letech je teda mazec,já si to neumím představit,mojí priorotou bylo,hlavně si dodělat maturitu a mít kde bydlet..Ty tu píšeš,že tvé děti jsou plánované,že jste promýšleli vše,zda to finančně zvládnete a tak,ale asi jste nepřemýšleli nad tím,že nemáte kde bydlet? Vždyt u tchýně to přeci nemohlo a nemůže být na stálo,to nedělá nikdy dobrotu,jako první jste si měli pořídit bydlení a až do toho přivést děti,vím,ted je zbytečné psát,co jsi měla a neměla udělat! Přijde mi,že jsi se moc nezamyslela,ty jsi se zamyslela jen nad sebou,jaké máš chyby,defakto jsi to všechno hodila na sebe a manžela omlouváš,zahod už ty růžové brýle,jsi matka a ta má vždy chránit své děti !!! Kdyby mě manža uhodil,či našeho Honzíka,hned bych balila kufry a šla ho udat,tohle bych nebyla schopná odpustit a myslím,že tohle není odpuštění hodné!!! Já bych řekla,že ty se i bojíš toho,že nevíš co by bylo dál a nevíš kam jít,proto jsi zvolila tohle,vrátit se a odpustit manželovi,taky jsem mladá,ale ne naivní,vím,že chlap se prostě nezmění,pokud uhodí jednou,přijde zo zas a znova!!! Podle mě dost riskuješ,ale je to tvůj život..Přeju to hodně štěstíčka
Ahoj,cetla jsem to tu tak nejak zhruba,abych se dostala do obrazu..muj nazor je ten,ze tady nehraje vubec roli tvuj vek jako takovy,ale tva nevyzralost.opravdu jsi nevyzrala osoba i tvuj pritel.to jak pises,jak menis nazory,sypes si popel na hlavu a nevis ani sama co chces.to je muj nazor na tebe,i kdyz o to tu vubec nejde.me je jen lito tech deti.toho,ktery byl udajne napaden tvym manzelem.a toho v brisku,ktery je patrne vic nez dost silne stresovan.se ti narodi maly uzlicek nervu prinejmensim.nechapu,jak tu pises neco a pak postupne jak te holky kritizuji a radi \"to\" vsechno malino poupravujes,jak to vlastne bylo.jak ti tedy verit?a jak ti hlavne poradit,kdyz pravdu o vsem vis jen ty.cekam,kdy napises,ze jsi mu prvni natahla jednu vlastne ty a on se jen \"chudinka\" vlastne branil..s pritelem jsem 10 let,je mi 28.ani pred temi deseti lety bych si neumela predstavit mit dite a postarat se o nej..kazdy jsme ale jiny.byla jsem strasny trestiprdlo se vsim vsudy.ted mam sestinedelni miminko a uplne me jima hruza z toho,co tu ctu.behem toho vseho co jsme tu cetla a psala jsem se na nej byla podivat,jak spinka a je spokojeny..kdyby na nej nekdo jen vztahl ruku,lezel by na chirurgii.jsem jeho matka a budu ho branit pred vsim na svete.a to jako jsem ja matka,je muj pritel otec.je to jeho dite a nikdy v zivote by se na nej ani krive nepodival.je to tvuj zivot a tva rozhodnuti,pak jen pozbyva smysl dle me,chodit si sem pro rady....promin za mou uprimnost,ale muselo to ze me ven,ac je mi po tom prd..preju ti uprimne,at vse vyresis co nejlip pro sve deti a pak at se das nejak dohromady ty sama..
nemám čas pročítat všech 59 příspěvků přede mnou, takže napíšu jen svůj názor - manžela máš ráda, proto jste spolu...ale jak píšeš, děti jsou pro tebe teď priorita, a dle mýho chlap když uhodí ženskou jednou, uhodí znova, i když tvrdí opak...tady jde především o tebe, protože když ty budeš nešťastná, dítěti (ani narozenému ani nenarozenému) tím nic dobrýho nepřineseš...je dobrý, že ses nad sebou zamyslela, ale tý sebekritiky nemuselo být tolik, jsi jaká jsi, chováš se tak, jak ti velí srdce a rozum...takže být tebou, zamyslím se nad možností odchodu, aspoň dočasně, odloučení by vám v současný situaci prospělo...
Reagovat asi nemá smysl.Jestli je pravda to co tady píšeš-jako že si myslím že to bude hodně zakličkované, tak pokud jsi se opravdu zamyslela ,tak už jsi teď v prd.....a manžel šetří na alimenty.Plánovat děti v 16 a snažit se o ně je pěkná shovadilost(ať si o mě kdo chce myslí co chce),moje sestra otěhotněla v 17 a vím co to bylo za roky.A to jsme jí všichni pomáhali.Bylo to peklo.a taky nebyla bůhví jaká pařmenka.nevím kdo z vás dvou má menší rozum když jste tohle dopustili.Teď už nezbývá než doufat že to děti přežijí ve zdraví a že ty jednou přijdeš na to že tohle celé byl veliký omyl a že žít se dá i jinak než ve fackách.
Ahoj Pavli, prozatím jsem si tuto diskuzi jenom pročítala a nezapojila se, ale nějak mi nedá, abych nezareagovala. Nemůžu Ti radit, co je pro Tvé děti nejlepší, protože prozatím bohužel mámou nejsem. Ale nerozumím Tvým reakcím a Tvému postoji. Psala jsi, že jsi se nad sebou a nad svou situaci zamyslela a že jsi vděčná za všechny rady a reakce, hlavně za ty negativní. A o hodinu později píšeš, že tady končíš, protože Tě všichni odsoudili. Jenže to si právě protiřečíš... Protože pokud jsi vstoupila do diskuze a svěřila se s problémem a chtěla radu, nerozumím tomu, proč se teď bouříš. A také, proč žádáš o radu, když pak uděláš přesný opak? Veřím tomu, že holky Ti nepíšou proto, že Tě chtějí odsoudit, ale proto, že se Ti snaží poradit a pomoct. Jak to z Tebe teď postupně leze jak z chlupaté deky, tak je opravdu těžké si úplně jasně představit situaci u Vás. Jak to vůbec doopravdy je, kdo koho zmlátil, jestli malého opravdu uhodil, nebo mu plácl přes plínu na zadek (neříkám, že je to u 8 měsíčního dítěte úplně normální, ale třeba to nemusí být úplně tak horké, atd.) Pokud ale opravdu chceš, aby nastala nějaka změna a situace se uklidnila, opravdu se i s malým seber a jdi na pár dní pryč. Vím, že pokud je doma nějaká krize, která se stupňuje a lidé vypění a řvou po sobě pomalu i kvůli světla v ledničce, tak je potřeba si od sebe odpočinout. Mluvím z vlastní zkušenosti - měli jsme s přítelem takovou krizi, tak jsme to zabalili a já se odstěhovala. Vůbec jsme nebyli v kontaktu, ale po 6 měsících jsme si začali jen tak psát a časem jsme se k sobě vrátili. Oba jsme udělali spoustu kompromisů a teď už jsme spolu 3 roky, z toho 10 měsíců manželé. Neříkám, že vše klape na 100% a že se nikdy nepohádáme, ale to by jinak asi ani nebylo normální. Musím ale říct, že ani když bylo nejhůř, tak na mě přítel nikdy nevztáhl ruku. To bych mu nikdy neodpustila, a jsem si jista, že by to ani nikdy neudělal. To se šel, když bylo nejhůř, raději projít, ať z něj ten vztek vyprchá. Neříkám, že tohle je nejlepší řešení, ale jestli si opravdu stojíš za svým a chceš Váš vztah zachránit, pokud to vůbec ještě jde, ze srdce Ti radím - dej tomu čas, neřeš to teď hned, když máte horké hlavy, ale seber se a jdi na nějakou dobu k rodičům. Neznamená to, že se nesmíte vůbec vidět, ale podle toho, co píšeš, tak potřebujete oba vychladnout a zamyslet se nad sebou. OBA. A hlavně, ty potřebuješ klid pro sobe a hlavně pro obě své děti. A mít jistotu, že jste v bezpečí.
@Jaňul Jani souhlasim stebou at jde nachvili k rodicum nez se vse vyjasni .Potrebuje klid pro sebe a a deti a ne se nervovat :-)
@Jaňul Naprosto souhlasím. Až na to odsuzování, zdá se mi, že tady těch soudů padlo dost, ale není se čemu divit, samotnou mě svrběly prsty... Ačkoliv je mi Pajdíčka líto, rozhodnout se v 16 mít dítě je ta největší pitomost, co jsem v poslední době slyšela a příjde mi to hrozně nezodpovědné, ať už to dítě chtěla sebevíc. Rozumný člověk to neudělá. Toť můj názor. Ale držím palce ať se situace uklidní a hlavně pro ty děti to dopadne dobře.
Pajdíčku, jsi mladá, ale silná, což je dobrý předpoklad, že bys mohla ustát i takovou situaci, jakou je odchod od manžela. Sama za sebe Ti můžu říct, že vzhledem k tomu, že jsem vystudovala sosiálně právní školu a mám teoret. i praktické zkušenosti s podbnou problematikou, je tvou povinností od manžela odejít! Sama jsem vyrůstala v nefunkční rodině, kde bylo domácí násilí téměř na denním pořádku a doted si z toho nesu nejen ty vzpomínky, ale mnoho dalších - byt zdánlivě s tímto nesouvisejícíh - ovlivnění (např. jednala-li bych vážně pudově, otevřeně přiznávám, že mě jaksi zvrhle přitahují muži a agresivními sklony...nebudu to tu rozebírat, je to velice osobní, mám to naštěstí srovnané, takže je to jen něco, co jsem vypozorovala skrze introspekci mého podvědomí, ale chci tím říct, že není fráze ani klišé, když všude čteme, že děti si vybírají partnery dle okoukaných rodiných vzorců! já bych rozhodně nepřenesla přes srdce, kdybych tak měla přispět k té teoretické možnosti, že by moje dcera jednou žila s agresorem či že by snad můj syn měl být někdy agresorem). Dalším můj pohled na věc je ovlivněn mým duchovním smýšlením - vše se děje, jak má...at je to jakkoliv, ALE vše se dá ovlivnit a změnit v pozitivní zkušenost! vyplývá z toho tedy zase jen to, že bys ses měla s manželem pěkně rozloučit. Jednej tak, jak to skutečně cítíš a tak, abys sis mohla být v každé situaci jistá, žes udělala vše pro to, aby Tvé děti byly šťastné (a to i ty nenarozené, kt. s Tebou vše prožívají).
holky asi mě teď budete považovat za ještě větší naivku než teď,ačkoliv ty zkušenosti máte a všechno ale tak každej chlap není stejnej já v žádném případě neomlouvám co udělal,však to schytal víc a myslím že v dané situaci by jste ho zbili taky co jiného přece mu nřeknu ještě jo do něj! A chci dát šanci dětem aby měli tátu samo takového aby je miloval byl na ně hodnej a všechno nechci aby je bil,ale chci to zkusit naposledy,já si věřím že to dopadne ok a pokud by fakt náhodou ne tak má udání jasný ale proč brát dítěti které tátu miluje ho pryč,když se můžeme pokusit ještě o jeden pokus,jasně každému to nevyjde je to značné riziko ale já už se nebojím jít za tchánem říct mu co mirek malému dělá a myslím že by na to dosmrti nezapoměl,já myslím že jsem se rozhodla správně
@Pajdíček Pajdi,na začátku,po přečtení tvého příspěvku ,jsem zajásala,\"hurá jde do sebe\"....ale to co tu píšeš a plánuješ dál,s tím nemohu souhlasit jsi klasická obět domácího násilí,no ne tak klasická,když mu rány vracíš....ale pak ho omlouváš,to je vážně mazec kdyby šlo jen o tebe....klidně se nech mlátit do aleluja,pokud Ti to vyhovujeale nechat napadat své 8.měsíční dítě a vědomě plánovat možnost dalšího napadení...no to je vážně příšernost,kterou mi hlava nebere a za to Tě vážně musím odsoudit!!!....ale asi i chápu ,tak trochu ,tvé pocity,manžu miluješ a přeješ si aby se polepšil,ale věř mi zůstane jen u přání přečti si můj příběh,dávala jsem mu milion šancí a to jsem byla sama,stejně to nepomohloMysli proboha na děti,vždyť ho můžou vídat,nemusí s ním ale žít a nechat se otloukat !!!!Hodně štěstí a doufám že to ještě zvážíš
@Pajdíček Nazvedáváš mě ze židle. Vlastním rodičům se svěřit nechceš, tchánovi ano? On to jako vyřeší tím, že tvému manželovi namlátí čumák? Nevím....
@Pajdíček No tak to hoooooooooooooooooodně štěstí budeš ho mooooooooooooooooooooc potřěbovat A tvé děti už ted litují.
Nu jen ty sama víš, co je pro tebe a tvoje děti nejlepší..
@Lillynka Myslím,že si úplně vše neuvědomuje a opravdu neví,že může být hůř.Je mladá,hledá se....jestli jsem to dobře pochopila,byla jako malá bita a možná si myslí,že to tak má být,nebo už vlastně ani nevím, co si uvědomuje co ví,nebo si myslí,že ví....vím co chce,ale ne vždycky všchno musí být,tak jak si přeješ,někdy se opravdu lidi nezmění a bude se to negativní jen stupňovat....
@Lillynka Pardon, ale evidentně to Pavla neví... Ale už s radami taky končím.
@ŠárkaBil Šárko já to spíš myslela tak, že si to asi Pavla myslí, že to ví nejlíp..buď se vše zlepší (o čemž já tedy silně pochybuju) a nebo zhorší a pak nám snad dá za pravdu..Je to její věc a snad si naše rady vzala opravdu k srdci.
@ŠárkaBil pridavam se
preji hodne stesti ...nevim co dal rici
Odpouštěním manželovi riskuješ, že ti to vlastní děti v životě neodpustí. Riskuješ jejich dětství. Je lepší žádný táta, než táta, co děti bije. A odpustíš-li mu to te´d budeš to dělat pořád...
@ŠárkaBil do puntiku souhlasim neco podobneho jsem vse psala i ja
@babywoman holka zamyslise nad sebou konecne !!!!! a neomlouvej ho :(snad nechces mit zakriknute dite ?? Udela to jednou udela to podruhe a pak udelas co budes bulet acekat ze se to zpravi ??.To ze malemu zari ocka radost te nema co ovlivnovat .Pak mu treba nebudou zarit .Nebo ches at si vas kupuje??? Bud ho nekam posli na vysetreni a ty bez nachvili k rodicum at se uklidnis :-)
No myslím,že kdyby se mi stalo to co tobě a uhodil by jednou mě nebo nedej bože naše dítě,tak se seberu a jdu.Nezůstala bych s ním ani minutu a ještě bych na něho podala trestní oznámení.Opravdu si myslím,že když to udělal jednou,udělá to zas.Dostane vztek a je to tu znovu.
Promiň, ale asi ses zbláznila nebo co. Jsi sice mladá, ale jsi taky matka a pokud chceš, aby z tvých dětí vyrostli slušní lidi, měla by ses zamyslet znovu. Od samého začátku sleduju tvé příspěvky, nevěřila jsem tomu, že se manžel napravil. Teď je to tady znova. Dovoluju si souhlasit s názorama Šárky, je to jn samé kdyby..., příště.... Měla bys tyhle slovíčka teď vynechat a začít jednat jak matka dětí než bude pozdě.
@ Oprava. Jednat jak matka, která chce uchránit své děti!!!
Mužu se zeptat co si dělala když ti uhodil malýho??? Ja jsem asi jiná nebo co ale, Ja bych ho zabila a nikdy neodpustila. Sama si psala že tě maminka mlátila za každou hloupost. Ale tvůj muž uhodil dítě už dříve když byl jěště menší. Ja byt sociální pracovnice tak ti to dítě ani nenechám. Ty to dítě nebrániš a vystavujěš ho násily. To je jako kdyby ti spadl se stolu a ty ho na ten sůl znovu položila a čekala až spadne. Je to smutné ale je to tak. Tak se zamyslí!!!
@Lubka malého jsem mu hned vytrhla z ruky utěšila ho dala pryč od něj a pak to schytal on ode mě
@Pajdíček Jo tak to mi ani nepovídej že si ten násilník nechal od tebe namlátit.
@Lubka on je jen hrdina pokud mu nikdo jinej nic nedělá jak jsem zjistila,já tu končím odsoudili jste mě pěkně,chápu že to myslíte dobře a že máte na taková názor právo ale mě je z toho spíš do breku no hold mě asi jako matku nikdo neuzná když umím odpustit manželovi chování a snažím se napravit vztah
@Pajdíček Váš vztah je už hodně narušenej. Ten bych už určitě nenapravovala. Ale snažila bych se z něj co nejdříve vyvlíknout. A snažila bych se tomu dítětí zajistit klidné dětství. Nemyslíš si že to dítě to potřebuje????
Pajdi,je dobře,že sis plno věcí uvědomila a jsem ráda,že spoustu věcí víš co a jak.Jen tak trochu nevěřím,že se manžel změní,změnil a že to znova neudělá i když bych Vám to samozřejmě přála.Pamatuj:Když chlap uhodí ženu nebo své dítě jen tak ze vzteku,není to tvoje chyba,ale jen jen JEHO a za to bych ho NIKDY neomluvila.Vím,že si na něm závislá a bojíš se o střechu nad hlavou pro sebe a tvé děti,ale je určitě spousta možností.....ale rozhodla si se zůstat,je to tvoje rozhodnutí,píšeš,že víš co děláš,já Ti je přeji,aby to vydřelo ne pár dní,týdů,roku,ale pořád,aby na Vás manžel nevztáhl BEZDŮVODNĚ ruku.Jestli Ti můžu malonko přeci poradit:V první řadě si udělej svůj účet a pomalinku se stávej samostanou a nezávislou na manžovi....pak to už půjde samo.
No já bych tam nezůstávala ted bude milej pak ho něco,nmebo někdo naštve a odnese to malejabys nelitovala,ale je to tvá volba
Pavlo,kdybych z vizitky nevěděla,kolik je Ti let,řekla bych si,že teď jsi psala jako naprosto rozumná,dospělá mamča.Vidíš,že to jde,ale musí člověk vše řešit s chladnou hlavou.Přeju Ti,aby to vyšlo tak,jak sis naplánovala.Jde především o děti,Ty by to odnesly ze všeho nejvíc.
@tygřímáma děkuji holky nebojte já už těm dětem nedám ublížit,jak říkám kdybych viděla co se chýlí na nic nečekám naopak bych ještě zbila já jeho a utekla bych
@Pajdíček Kdyby, kdyby, kdyby... Promiň já jsem do teď nechtěla reagovat, ale tohe mi nedá... To jsou jen řeči. Jestli je pravda, cos psala a cos psala už dřív, tak už opravdu na další pžíležitost nečekej! Jak to poznáš, že se k něčemu schyluje? A teď jsi to poznala? To jsi věděla, že malýho uhodí? Předpokládám, že taky ne...
@ŠárkaBil věděla jsem že byl nasranej hodně ale že malého uhodí to ne to bych jinak hned zakročila,nu tak já se přiznám k něčemu ještě když to malému udělal tak jsem ho tak nehorázně zmlátila aby věděl že tohle si nesmí dovolit nechtěla jsem tu bejt za nějakou....ale myslím že jsem udělala dobře modřiny má hezký!!!!!!!!!!!
@tygřímáma já to tady jen tak pročítám,ale už mi to nedalo...je vidět,že to děvče je nevyspělé,nejdřív píše ,že ji mlátí a malého,pak že ho zmlátila ona..no je to celé jakési domotané...co ještě se dozvíme dál ?? no nechtěla bych tím dítětem,které teď nosíš..on mlátí tebe,ty ho ...no comment
@tygřímáma udělala jsem to po tom co uhodil malého přece to jen tak nenechám a nebudu se na něj jen tak koukat
@Pajdíček Jsem v šoku.Něco nám tady píšeš,ale přitom to z Tebe leze jako z chlupatý deky.Včera jsi psala,jak Tebe a malýho mlátil,dneska,že jste se mlátili navzájem.Jak to doopravdy bylo,víš asi jen Ty.Těžko ale potom radit.
@Pajdíček jezisi takze v se doma mlatite vsichni ..promin ale jsem normalne nasrana!! ze ho porad hajis, rikas ze tomu co se stalo napomohla rodinna situace a podobne..to je pekna kravina...to prece neni reseni ani omluva ! tak se prece neda zit, prijde problem a ze jich behem zivota prichazi dost tak si na vas vyleje vztek jo??to si teda neumim predstavit takhle zit...a za mal neposlouchal v 8 mesicich..nemam slov
@ŠárkaBil já vím holky že to myslíte dobře já myslím že můžem začít jakoby od začátku a pokud něco tradá pryč a pakli že by zkoušel něco víc tak ho ještě udám a je klid
@Pajdíček A takhle chceš žít?!? !!!!!!Jsem k tobě tvrdá, ale myslím to dobře...
Pavli on toho malého prečo bije?Lebo zlobil a nebo,že mnel vztek?
@nathalis no je pravda že malej nechtěl poslouchat ale řekla bych že k tomu přispěl hlavně ten vztek
@Pajdíček Panebože!!! Malýmu je kolik? 8 měsíců??? Jak má poslouchat!!!???
@ŠárkaBil to je jasné ale věřte že už to nedovolím
@Small
@Pajdíček a jak??budeš se s ním prát?budeš u málého bdít 24 hodin denně?a vůbec to je na sociálku,bít takhle malé dítě
Holka, mě z tebe jde hlava kolem. Jedna věc je, že ses (snad ?) nad sebou skutečně dokázala zamyslet, ale nechápu jak můžeš toho tvýho chlapa omlouvat.Víš, mě to nedalo, protože jsme tu už něco podobného s tebou řešily a to v březnu - tam si psala, že tě manžel bil a že při tom občas uhodil i malýho - a měla si velkou radost, že už je 6 týdnů klid... No to to moc dlouho nevydrželo, že? Když už jsi v tom zamýšlení, tak zkus taky popřemýšlet o tom, že tvoje rozhodnutí ovlivní zejména tvé děti. Jak dlouho budou ještě jejich očička zářit, při příchodu tatínka a kdy se v nich začne objevovat strach a slzy??? Já bych to jeho chování nebrala na lehkou váhu.

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

18 %
12 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

57 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 67 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40