Uz se to blizi - Jak se uklidnit? - diskuze

Ahoj Ivet,už dlouho sleduji diskuse, které tady probíhají a musím říct, že je to má nejoblíbenější stránka v poslední době vůbec.Jsem dneska přesně 39tt, takže termín mám 27.11. Už se moc těším na miminko, ale taky mám strach z toho, jak to bude probíhat. Cítím se výborně, piju maliníkový čaj a čekám, kdy to začne. Je to už mé druhé těhu, tak doufám, že to vše půjde rychleji než poprvé. Zatím ale žádné zvláštní příznaky nemám. Kromě tvrdnutí bříška a křečí do třísel (to jsem měla i v prvním těhotenství). Hlavně se neboj ono to určitě dobře dopadne a na tu bolest pak člověk rychle zapomíná.Budu držet palceAnička

Holky, dik moc za podporu. A mate pravdu, zvladlo to uz tolik zenskych, tak proc ne my. Hlavne aby ti nasi mrnouskove byli v poradku.Ale jinak, hnizdenim trpim samozrejme taky, ale asi v mensi mire nez treba Sylvinka, ale urcite jen diky malickymu bytu Priznam se, ze za cely my tehotenstvi se treba rucniky stehovaly asi 5x, povleceni urcite 3x. Pritel se smeje, ze ve vlastnim byte nenajde ani kapesnik

Já jsem byla na tohle lajdák,takže jsem to neřešila nijak.Ríkala jsem si že už porodilo spousta ženských a tak to zvládnu taky a vystačila si jen s pár informacema.No a Jiřík měl vždy smysl pro humor,takže se sám rozhodl kdy jít ven,nějaké termíny ho moc nezajímali a já při porodu jen dělala to co chtělo moje tělo.

Ahoj Ivet. Tak Tobě už se to opravdu blíží. Já to mám za měsíc. Jinak to neznamená, že se nebojím, může to přijít dřív, ale stejně i kdyby ne, tak nás to nemine. Já si říkám, že to nějak dopadne. Protože bych se z toho zbláznila, když bych šla do všech detailů. Nedokážu si vůbec představit porodní bolesti, ani porod samotný. Jo spoustu jsem toho slyšela, viděla, ale ten prožitek to si člověk musí zkusit na vlastní pěst. Říkám si, když to zvládly všechny, tak i já musím. Tak Ti držím palečky, jsme tu s Tebou!

No, jsem ve 31tt, a o víkend jsem se rozhodla, že se ještě sjedem podívat k mojí mámě (asi 160km). Pak až do ledna manžela skoro neuvidím, dělá v obchodě a tak tam bude před vánocema pořád. A já neřídím...Vzorně jsem se ohlásila dopředu a v pozadí telefonu jsem slyšela otčíma, jak zvolal, "to se zbláznila, co s ní tady, do nemocnice daleko a já to rodit nebudu..." (upozorňuji, že má tři děti, a všechny v řádném termínu)Nicméně víkend proběhl v pohodě, už jsem zase doma.Ale řekněte mi, kdo má vlastně být ve stresu a kdo v klidu?

Ahojky, já se uklidňovala tím, že těch pár hodin to vydržím a pak už budu jen šťastná s miminkem. A hlavně, že to jednou skončí a všechny bolesti odezní!! Že budu mít takové štěstí a budu to mít až tak rychle za sebou jsem netušila. Jinak doporučuji pití maliníku!!! Holky držte se!!

Víš co jsem dělala včera?Zavřela jsem se do kuchyně a vygruntovala jsem celej špajz a linku a k tomu upekla bábovku během vaření.No strávila jsem tam pomalu celý den,ale krásně jsem se odreagovala.Akorát jsem byla moc unavená,těšila jsem se do postele,ale nakonec jsem celou noc nespala,protože maličký pořád kopal a k tomu jsem měla nějaké divné bolesti v podbřišku a tvrdnutí...no asi jsem to přehnala.Jenže já mám pořád pocit,že musím něco uklízet a dávat do pořádku.Máš to taky tak?

Ivetko,úplně se dokážu vžít do tvé nervozity,protože už taky začínám být pěkně nrvozní a to jsem u prvního ani moc nebyla.Možná je to tím,že vím do čeho jdu a zároven si říkám,že každý porod je jiný.Nebojím se bolesti,to nějak přežiju,spíše mám obavy,aby byl maličký v pořádku.Už se ho nemůžeme dočkat.Jinak pro mě je nejlepším lékem povídat si tady s vámi,něco jsem si načetla,nejraději na stránkách virtuální porodnice,tam se dočteš opravdu vše.A jinak během porodu poslouchej své tělo a porodní asistentku,lékaře,určitě se to vyplatí.Budu na tebe myslet,uvidíš,že to zvládneš a nejhezčí odměna bude tvoje miminko a v ten okamžik na vše nepříjemné zapomeneš.

Ivetko, ja citim s Tebou. Me to take bude cekat.Ja jsem netrpelivec a taky ze vsehho nervozni, tak ze u statnic jsem si dokonce pred komisi jsem si rozbila propisku. Neboj, to zvladnes. Ja taky mam jen nactene a naslouchane tady od holek nebo z okoli. A kdyz jsem neco nevedela, tak jsem blaznila a priznam se, i ted nekdy blaznim. Rikam si, ze clovek nikdy nemuze byt pripraveny na 100%. Ruzne situace a ruzne okolnosti. Neco vime, mame priblizny prehled, tak to zvladneme. V dobe, kdy rodila moje mamca, tak nebyly zadne kurzy a nebyl pristup k tolika informacim a ty maminky to zvladly.Moc se opatruj, mej na blizku nastavajiciho tatinka. Jak se blizi Tvuj termin, tak budu na Tebe myslet.

Ivet v tom mi pomohl předporodní kurz,porodní asistentka mě v něm provedla velmi zručně a porod mi po jejích hodinách připadal jako to nejlehčí co může žena udělatJinak hlavně poslouhej své tělo,bude dávat signály a dělej jen to co je ti při porodu pohodlné a jak to cítíš!!!Tím jsem se řídila já,jen sama maminka cítí přesně co její tělo právě vyžaduje.