Únava - diskuze

Dokud jsem nemela deti, netusila jsem, co je unava. Max po ceste z posilky. Pak jsem porodila dva nespavce behem dvou let a je ze me chodici zombie. Do prace se naopak tesim, ta me nabiji.

nedávno jsem na to myslela - nějak dlouho jsem nebyla opravdu unavená! (nepočítám dny po nocích, kdy se vrátím nad ránem z hospody)kluk je velkej a v noci spí. práci mám fyzicky i psychicky nenáročnou (až hamba). a hlavně, je léto!!!! bývám unavená od podzimu do jara, celou zimu mi je zima a já z toho bývám vážně unavená.takže, přes léto bývám unavená výjimečně, v zimě furt - a ta únava nejde zahnat (nebo už bývám tak kleslá na mysli, že to ani zahánět nechcu).ale funguje si zacvičit, trochu se hýbat..nejhorší je sedět (ať už doma, na školení, v tramvaji..) i na to zahřátí to funguje.

unavená bývám každý večer, zvláštní je že většinou to začnu piociťovat když dám děti spát a poklidím domácnost a můžu si konečně sednout k telce, takže většinou jdu hned spát, jako zrovna za chvíli neb tu zívám že ani Bol nedočtu unaví mě neustálé odpovídání Nikolce neb ta tu pusu nezavře (a já ráda občas prostě mlčím), unaví mě zbytečné otázky mého manžela na absolutní prkotiny jako třeba jak oloupat Nikolce opečený buřt (a podobně jednoduché věci které jsou pro mého muže strašný problém )ale unavená bývám spíš psychicky než fyzickyz práce jsem unavená nebývala, jen občas psychicky vycuclá když jsme byli na kontrole ve firmě, která tam měla bordel a díky tomu jsme nestíhalyproti únavě - bylinné kapky Životabudič, procházka v lese, uvařit si dobrý čaj a lehnout si s kuchařkami, lehnout si a číst si Bol, relaxační koupel (ovšem to nesmím být až moc unavená, předevčírem jsem tam blbec usnula )

zrovna teď jsem unavené tak, že bych šla nejradši spát, celý den jsem někde lítala a ani si nesedla...akorát večer musím péct, žehlit a chystat věci na chatu:D tak to dopadá, když všechno nechávám na poslední chvíli, ale tak alespoň v noci zdravě unavená odpadnu a Igouna svěřím do péče otce

Já jsem unavená strašně moc pořád. Snažím se kvalitně spát a dávám si v poledne s Toníkem dvouhodinového dřímáčka. Když ho nemám je mi z únavy už pak fakt hodně špatně a jsem schopná omdlít.

Práce by mě jistojistě unavila.Uf,už ta představa.Jinak,když spím do 10 tak unavená přes den nejsem.Kolem 6 potřebuji pauzu,a oni to respektují.Kupodivu jsem zjistila,že když se mi chce spát tak si zacvičím a je po unavě,bych tomu ani nevěřila,že to tak fakt je.

Bývám unavená každý den,ale myslím,že je to taková zdravá únava,kdy se už těším do postele a na další den jsem odpočatá.Teď když je Tobík nemocný tak jsem unavená víc,v noci toho moc nenaspím,a celý den se držím na kafi.Jinak proti únavě piju kafe,nebo se jdu provětrat ven mezi lidi,takže vesměs do obchodu,abych vypla.

Zrovna teď jsem tak utahaná, že bych se nejraději svalila do postele a určitě bych usnula do pěti vteřin. Už třetí den mě válcuje střevní chřipka (zvláštní, že u dětí byl ten průběh celkem rychlý) a jsem už z toho úplně hotová. Odpočítávám minuty, kdy se vrátí Lojza z práce.. Ale to jsem krapet odbočila, unavená bývám celkem často, ono přeci jen ty dvě děti jsou občas záhul a tak se stává, že si večer sedneme k televizi a já do deseti minut vytuhnu. Bojovat s tím nebojuju, kávu stejně nepiju a přes den si únavu nějak neuvědomuju, spíš mě to bere fakt až večer. Z práce jsem unavená chodila jen když jsem byla těhotná.

Zdravě unavená bývám denně, hodně občas a smrtelně jednou za čas. Dávám si kafe a vsugerovávám si, jak mě postí na nohy a budu zase happy. Horší než fyzická únava bývá ta psychická. Ta se drží jako klíště a ne a ne se pustit.

Trošku skoro každej večer, tak zdravě. Hodně unavená bývám tak jednou týdně. Smrtelně tak jednou za měsíc a pak mám většinou migrénu.Buď můžu a pak jdu spát, nebo nemůžu a pak si dám kafe a zelený čaj a něco sladkého.Vůbec nevím, co mně unaví, je to nezávisle na tom, kolik toho mám.Odpočinek plánuju, prostě si tak občas sednu.Z práce někdy jdu unavená, ale nezávisí to na práci, ale na tom, jaký je den

Jsem unavená věčně a co dělám, snažím se na to nemyslet a normálně fungovat. Čím víc na to budu myslet a připouštět si to, tím to bude horší. Odpočinek si plánuji, ale vůbec mi nevychází. Třeba si naplánuji, že budu celé dopoledne po noční spát a nakonec mi to zhatí to, že něco nebo někam musím. Co se týká poslední otázky tak ani nevím jaké to je přijít z práce odpočatá. Jsem z ní unavená věčně. Ono dělat chvilku noční a chvilku ranní není žádný med, taky být třeba 11h na nohách a nebo naopak sedět a pořád vyvíjet nějakou činnost dá zabrat. Co se týká psychické stránky tak je to taky mazec. Jsme pořád pod dozorem, jestli děláme, jak děláme, jestli dodržujeme přestávky, pořád někdo něco zakazuje, přikazuje, vyhrožuje.