Splín - diskuze

ahoj,jak tu už několikrát zaznělo,hormony pracují,tím jsme si určitě prošly a procházíme po porodu všechny ,bude líp

Z toho si nic nedělej, já měla to samé! Každý to bere jako radostnou událost (ona to tedy je radostná událost) ale pro nás maminky je to obrat o 180 stupňů! Moc změn najednou: péče o malého tvorečka, hormony, vyrovnání se těla s těhotenstvím a porodem... To se spraví, neboj. Hlavně když ti někdo nabídne pomoc tak neodmítej ať si trochu odpočneš. A s okolím můžeš zatím komunikovat elektronickou cestou a po šestinedělí se vydat na návštěvy.

Holky moc Vám děkuju. Pomohly jste mi,aspoň teď smutním odůvodněně:-). Ne je to lepší. Ono to naštěstí kolísá a teď když už mám miláčka doma z práce a holčička, zdá se usnula, je mi veseleji.

já to taky měla,sice jsem byla štastná,ale plačtivá.Manža šel hned na druhy den po přijezdu z porodnice na noční a já se dívala a mávala mu z okna a brečela jak malá holka,bylo mi všechno líto...neboj to se spraví

Vydrž, já mám čerstvě po šestinedělí, už po třetím týdnu to bylo lepší, a je to lepší a lepší. A jestli teď miminko spí, tak si to užij, a buď si běž lehnout nebo si zacvič, no hlavně NEUKLIZEJ, pokud to teda jde.

Je to velká změma, uvidíš, že to brzy přejde a budeš ta nejšťastnější maminka. Držím palce a gratuluju k holčičce. Vydrž a buď v pohodě

Šári to bud v klidu to je normální je to prostě změna to bude dobrý uvydíš.

Věř tomu že bude líp máš doma krásné miminko a vše špatné přejde a přebolí

To zase přejde a bude veseleji!

jako bych to psala já:)Je to normální, věz, že nejsi sama, které se to děje..drž se, opravdu to přejde a budeš se moci radovat ze své holčičky na 100%.Měla jsem výčitky, že nejsem šťastná, pocity, že jsem na vše sama, že nic nestíhám, no bylo by to na delší povídání, ale přešlo to..To jsou hormony, za to nemůžeš:)držím palečky, ať už je to brzy pryč

tak tohle jsem mela taky,,asi je to normalni...neboj to se casem upravi a bude lepe...je to proste zivotni zmena a musis si zvyknout

To jsou poporodní deprese. Úplně normál, snad každá mamka to zná. Někde v nějakým filmu to taky matky řešily a starší zkušenější matka povídá: "Neboj, největší radost se dostaví, až půjde dítě první den do školky." Já mám dneska totálně depkoidní den taky, vůbec nejsem schopná nic dělat, a to mám po porodu 3 roky, takže to tím asi nebude... Tak si nezoufej!!! To přejde a bude líp!! D.

Myslim, ze prave to co citis je naprosto normalni a v poradku.Nemuzu tedy mluvit za vsechny,ale pokud za sebe a za par znamych co maji deti, tak to bylo vsude podobne, ne-li horsi.Jenze se asi ty mamky za to tak trochu ostychaji, tak je jasne,ze to verejne nevykladaji.Prvni co mi jedna znama rekla bylo - ze ze vseho nejhorsich bylo prvnich 14 dnu doma.Nejen fyzicky,ale i prave psychicky.Kdyz budu mluvit za sebe - byla jsem taky moc smutna, ubrecena.Mela jsem pocit,ze mi skoncil zivot v tom smyslu,ze uz to nikdy nebudu ja jako driv a pod.Violka byla zdrava, krasna a ja tohle.Nic me netesilo.Takze to jen, ze je to normalni.Ale ver tomu,ze uz to bude jen lepsi a za par tydnu se budes citit uplne jinak.A co teprv az male budou 3 mesice - to uz je o moc veselejsi.Zkus hodne spat a udelat si i radost necim co neni o diteti.rba si precti nejakej casak o mode (proste ne o miminku)Me tenkrat nejvic pomohla slove kamaradky (o 10 let starsi nez ja)s tremi detmi a doktorka: Na to,ze mam pocit,ze uz to nebudu nikdy ja rekla: Uvidis ,ze budes a jeste budes mit jednu takovou jako jsi ty" Nevim proc,ale hrozne mi to pomohlo, dalo mi to takovy elan a nadeji,ze to vlastne bude fajn.Ze si treba vychovam holcinu spravnackou a s kterou si uziju hodne srandy.Tak hlavu vzhuru, bude to lepsi a je naprosto normalni co ti je - jsou to hormony jak blazen.Placenta je prirodni antidepresivum a uz tam neni holt :-)

taky jsem to měla....hormony se ti pěkně rozházely a ted se to v šestinedělí všechno dává do pořádku... nejsi nenormální,neboj.... uvidíš,po 6-nedělí se to obrátí a budeš v pohodě.... je toho na tebe moc... je to záhul,starat se o mimčo...než se vše naučíš, než si na sebe zvyknete, do toho ještě změna bydliště, to jsou samé takové zlomové věci. držím palečky,aby ti bylo líp