banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

socialni citeni - diskuze

21 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
da se naucit??jak dalece mamdeti tohle ucit??? ze svych zkusenosti vim,ze nejlepsi je starat se sam o sebe a na lidi kolem nespolehat,ze pomocna ruka je sezrana akdyz neni cobrat,tak uz se svamanikdo nebavi apod...prevazne jsem prestala byt socialne citici uz davno...nezajima me to a nebo je mi to jedno,nejak nevim az kam zajit u deti..chci at se staraji sami o sebe,at jsou sobestacni,ale bojim se at je neudelam moc ledovy...
Když ho sama nemáš, tak ho prostě nenaučíš.My máme tak silné sociální cítění, že jsme v jednom kuse ožralí, na vesnici je to prece jen celé socilánější.A ve čtvrtek jde Pepa pomoct zabíjet berany, to bude taky pěkná sociální dávka v podobě výslužky
@zajic
Musím říct, že mě trochu tato diskuze \"odvařila\".Na jedné straně se přiznám, že zrovna nejsem kolektivně dojímavý typ, který by např. jak jsme viděli jeden rok adoroval Obamu, nastrkal mu i manželce všechny možné ceny a druhý rok jej úplně zatratil. Na druhé straně mně nejsou lhostejné osudy nesvobodných, nemocných, hendikepovaných či jinak omezených v rámci hodnot, které jsou v mém hodnotovém žebříčku vysoko, tj. zdraví, rodina, vzdělání.Sama vidím, jak mě potěší setkat se s příjemným, nápomocným člověkem s úsměvem na tváři. Stejně tak mám radost z toho, že i já mohu svým úsměvem zlepšit náladu jiným.Kdybych žila jenom pro sebe, sama sebe bych se ptala, proč tady vlastně jsem...Jak naučit sociálnímu cítění děti? Pokud jej sama nemáš, tak to dost dobře nejde. Děti se neučí, ale okoukávají. Nejprve v rodině, pak v kolektivu, do kterého se dostanou.Jarko, na druhé straně si velmi cením Tvé upřímnosti. V dnešní pokrytecké době, kdy se většina bojí mít vlastní názor, byť jej konečně může mít, je to také vzácností.
@Calamity J. To mi ještě připomělo.Moje švagrovka je doktorka a nemá vubec o lidí zájem.Ona je vyšetří,dá leký a je jí uplně jedno co a jak.Je oční tak tam to je v podstatě jedno.Vybírala si-bud doktorka,nebo právnička.Ona by byla i dobrý soudce,protože fakt nemá žádné emoce.Ja uplně žasnu,jak muže dělat s lidma,léčit je a nemít emoce.
@Calamity J. jani dekuji,ja to neumim presne popsat,ale ne ze jsou mi vsichni lhostejni,rada pomohu,pokud vidim,ze je treba pomoci,prispivam nadaci,na adopci v africe,davam do thomayerky veci po detech,co uz nepotrebujeme,ale nejak prestavam soucitit s kazdym kdo breci...ja mam take starosti,strachy,komplexy,ale nemuzu to nosit ven a kazdemu rikat jaky jsem chudak...nejsem,jsem clovek a vetsinou si za vse muzu sama,ale uz mi prijde proste ze je vseho moc,ze kazdy jen ceka s naprazenou rukou...a nechce sam bojovat..a tak s stavam citove oplostelou...nepreji lidem nic zleho,ale tvrdim ze k dobremu simusi pomoci hlavne sami,a to je to jak si lamu hlavu nad tim,at se deti umi postarat samio sebe,pak az odruhe,proste uprimne nechci at jsou jakjohanka z arku,pro dobrotu na zebrotu...nastavit tamhranice...proste at nejsou tak citivi a hloupy jak jsem byla i ja a pak se z nich prave pro to vse nestanou oplostenci..propodrazy,zrady,urazky atd...at jsou i zdrave sobecti,ale at necine neprihlizi bezpravi,kteremumohou zabranit..at se nehrnou tam,kde stejne nic nezmohou atd..tezko se to da bohuzelpopsat
@Liberte Asi Ti rozumím, myslím si ale, že nyní se buduje to cítění a ten zdravý skeptický a přemýšlivý nadhled přichází až s věkem.
Některé vlastnosti jsou vrozené, ale určitý model chování a názory převezmou děti od rodičů. To co popisuješ, je tak trošku lhostejnost k okolí a to určitě odkoukají. Ale výchovné metody a hodnotový žebříček si musí každá rodina zvolit sama, na to žádné normy nejsou, každý to má nestavené jinak. Já chci taky vychovat zdravě sebevědomé a samostatné dítě, ale nechci ať je egoistický sobec, takže ho učím dělit se o hračky, přijmout pomoc, poděkovat za ni, požádat o pomoc, pokud to je nutné, ale nebrat to všechno jako samozřejmost.....
@Sphinx egoisticke sobce take nechci,jde o to,zedokud jsemnemela deti,bylomi jedno,ze kazdy chtelpomoca ja pomahala,jakhlucha,aleco mamdeti,musimse strata o ne a jejich budoucnost a co jsmeutli jak financni tak psychickou podporu,nesli pit apod,najednou jsmetrnemoku vsem a to meprimelo ktomu se starart uz jen o nas,ne o cizi,a je tohohodne,alechci proste at si deti nenechaj veset buliky na nos a staraji se o sve veci,pak az o jine..
@Liberte No, já jsem asi tak trochu \"ochotný blbec\", ale naštěstí mám své hranice a spasit celý svět netoužím. Na nějakou spravedlnost spoléhat nemůžeme, ne vždy se nám všechno vrátí, ale děti si to budou muset všechno vyzkoušet samy, to k životu patří. Najít správnou hranici ve výchově je strašně složité a stejně je nenaučíš něco, co ti není přirozené. Asi bych jim nezdůrazňovala, že se mají starat jen o sebe, nebrat žádný ohled na ostatní a o nic se nepodělit.... a ony už si za chvíli začnou tvořit sociální vazby samy   
Mám tento cit a učím to i děti. Občas pomáhám naší sousedce co je nemocná. Vím, že má rodinu co za ní dojíždí. I přes to jí v zimě odrhnu sníh od domu a v létě zametu. Vyslechnu ji, odnesu jí dopisy do schránky. Učím pujčovat dětem hračky nebo ať si je vymění mezi sebou. Každý si rád vyzkouší to co má druhý.
ty jsi fakt jak muj Martin a bohužel po něm GAbka.Oni by babku holí ještě přetáhliné,oni by si nevšimli.Gabka jde a klidně vrazí do Honzy a ten odletí 5m a pak se rocplácne o zed.U nás je to těžké ,já bych se rozdala,pořád dělám věci pro druhé lidi a pořád jsem nakonec ta nejhorší.Martin nedělá nic,nikoho si nevšíma a ještě je za borce.Tak já nevím.Honza je celý já.Ten v životě,ani když byl malý nikdy mi neskočil na břicho se Zuzkou,nebo jí neublížil.O hodně starší Gabka klidně.Myslím,že tohle se moc naučit nedá,to musíš mít v sobě.Nebo moje segra,měla v rámci praxe ve škole i práci v DD.A ona rozrazila dveře na pokoji, za nima se šourala babka o holi,segra jí katapultovala,přes celý pokoj a ještě jí seřvala,co tam leze.
@Honafa ja babu holi neutlucu,ja ji zvednu,ale to je slusnost,jinak je mi babca fakt putna
Nevím přesně jak to vyjádřit. Taky nechci, aby \"plakali\" nad každým případem, rozdávali neznámým lidem (ať jsou to sbírky na postižené děti, nebo povodně), ale nerada bych, aby třeba na ulici překročili zraněnou osobu, nepozdravili lidi v baráku, nebo nepomohli nemohoucím lidem do schodů... Třeba případ ztracené aničky je mi taky tak nějak jedno....
taky učím pomáhat a hlavně rozdělit se, to v dnešní době chybí.. ale ne za každou cenu, je třeba mít i zdravé sebevědomí - nestrkat na pískovišti cizím dětem všechny svoje hračky a taky nebavit se s každým na potkání, zdravit, chovat se slušně, ale nepodlízat, umět se prosadit, nežalovat..
@jezurka ucim je ze se nestrka atd..nastetsi oni si deti nevsimaji,sve hracky si hlidaji a delit se je neucim...ale zaroven je ucim si od nikoho nic nebrat...zadne pamlsky,hracky atd
Tak já mám tohle nějak uplně obráceně než ty. Naopak děti učím, že pomáhat by se mělo - začíná to v rodině, kamarádi... Když vidíme starou paní, které spadne hůl, tak jdeme a sebereme jí to... apod. Ano vím, že když budu já potřebovat pomoct, tak se najde spousta lidí, kteří nepomůžou, ale moc doufám, že se najde aspoň jeden, kterému to nebude na obtíž a pomůže. Jinak si myslím, že je to naučíš tím, že to uvidí u tebe/u vás.
@nadule1 vis,ja beru jako slusnost sebrat hulatd,ne citeni..a uprimne,pokud se moje deti budou umet o sebe postarat a budou si zit svuj zivot spokojene,budu spokojena i ja,bez toho ze by seo me starali...doufam,ze se nebudou muset o mestarat,
@Liberte A co teda konkrétně máš na mysli, když říkáš \"sociální cítění\"?
@nadule1 no treba nejakse me netyka pripad anicky,je to strasne to ano,ale je mi to jedno,netyka se me situace u nas v domove duchodcu a spousty dalsich veci...a je fakt,ze jsem dospela do bodu kdy narky rodin nad nedostatkem casu,unavy,chorob atd jsoumi uplne jedno...ja vim,zni to desive,ale je to jakoby citove oplosteni...
@nadule1 tak to já budu na tom podobně dotýkají se mě příběhy tady na BOL i případ Aničky a že je to někomu lhostejné je pro mě těžké pochopit je fakt, že se to prostě nedá, prožívat všechno a pomáhat všem, rozum to musí trochu korigovat citliví lidé to mají v životě těžší, ale ti opravdu lhostejní o hodně přicházejí..a jak píše Liberte, že se jí netýká situace v domově, to úplně chápu, je to jako hasič, který jezdí k havárkám - nedá se to brát osobně, jinak by to člověk nemohla dělat
@Liberte Hmm. To já mám vážně úplně obráceně. Případ Aničky se mě dotýká děsivě... Mám touhu pomáhat těm, kteří to potřebují (a kteří si toho snad i váží). Jsem hodně empatická a asi bych ani nechtěla být jiná. Ke mně to patří. Jen jsem se to musela naučit ovládat v tom smyslu, že se nenechám využívat... ale tam, kde pomoc potřebují, tam ji, když můžu, nabídnu a ráda.

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

27 %
19 hlasů

68 %
48 hlasů

6 %
4 hlasy

Celkem hlasovalo 71 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Jak být šik a fit i po 40
Unikátní publikace pro ženy, nejen po 40, v níž jedna z autorek podstoupila omlazující proces přirozenějšími metodami na vlastní kůži. Inspirujte se desaterem nejen pro ženu po 40! Jediná komplexní kniha o období po 40. Omlazení přirozenými metodami!
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40 – sebevědomá a v kondici