povzbuzení - diskuze

buď v klidu. hlavní je dobrá psychická pohoda a ne se trápit. miminko to vycítí a budete nervozní oba a to je jistě toposlední co by maminka chtěla.já mylsím,že i ty 3 měsíce jsou k dobru,žes dělala co se dalo a obdivuju tě.hlavně ti přeju,at jste zdraví,at máš krásné a spokojené mimčo s plným bříškem. UM jsou na výborné úrovni.

Úplně ti rozumím a chápu tě, taky jsem si tím prošla. Malej mě teda neplakal hlady, ale nepřibíral po mým mlíku, ikdyž jsem kojila co 2 hodiny. Ve 4. měsících jsem mu začala dávat na noc UM a asi po dalším týdnu i přes den. V noci jsem stále ještě kojila, ale to jsem ukončila v 6. měsících, protože už mu to i v noci přestalo stačit.Přemýšlela jsem kde se stala chyba, co jsem dělala špatně. Chtěla jsem kojit co nejdýl, ale nezadařilo se. Snažila jsem se to co nejvíc oddálit, ale nakonec jsem zjistila, že malej se spokojenej a já taky a to je to nejhlavnější. Myslím si, že na UM není nic špatného a důležíté je,aby mimi i máma byly v pohodě.

věřím, že to je těžký, když bys chtěla a nejde to, ale viděla jsem to u kamarádky, co jí nešlo kojit...chtěla, snažila se, malá řvala, protože to nešlo, kámoška byla nervózní a ubrečená, malá byla nervózní a ubrečená, no hrozný...vzdala to po dvou měsících...teď bude rodit znova a už ví, že když to nepůjde, tak to nepůjde a nebude to lámat přes koleno, protože co je nejdůležitější? SPOKOJENÝ MIMINO ;)

Chápu tě a obdivuji, že jsi to takhle dlouho zkoušela. Já měla problémy už v porodnici a už tam museli dát malému UM. Ještě jsem to asi 2 měsíce zkoušela doma, ale to byl Ondrášek stejně už plně na UM, ale poctivě jsem ho přikládala k prsu každé krmení a stejně nic. Vůbec se mi mlíčko nespustilo. Já to také obrečela jako želva. Jak je výše napsáno, všude kolem nás je jen kojit, kojit, kojit a kojit, ale když to nejde, tak co pak? Hlavně aby byli prcci spokojení a je jedno, zda jsou kojené či na UM.

Je to tak, taky jsem se dost natrápila, prostě to ve finále nešlo jinak, než přejít na UM. Nechtěla jsem, ačkoliv mě kojení nikdy nebavilo, přesto jsem chtěla kojit co nejdýl. Nedalo se jinak a radši jsme dali UM. A bylo to lepší, než se zbytečně trápit, nervovat a mít nespokojené dítě.

Jsem maximální zastánce kojení, problém jsme neměli, takže to pochopit nemůžu.Ale klobouk dolů. Vyzkoušela jsi to, bojovalas Vůbec se netrap! Seš dobrá, že jsi to všechno ustála. A jako odměnu máš spokojené dítě Ať se vám daří!!!

já obě své děti krmila pár týdnů,stále plakaly a nepřibývaly,a nezbylo mi nic jiného než UM a jsem ráda,ptž pak byly spokojený,ikdyž jsem si to taky oplakala a kord když mě to tchýně několikrát předhodila,že musí tatínek pracovat aby bylo ny mlíčko(baba jedna)hlavně že taky nekojila,udělala si dobře malýmu nic nechybí a ty se netrap

Jojo, chápu, já teda Honzíka (15m) pořád kojím (chválabohu), ale jak říkáš, nemá smysl se trápit, chce to nějaký čas zkusit, jestli se to nezlepší, ale když to nejde, nedá se nic dělat. Hlavně že je mimčo spokojené a přibírá. Tak ať pěkně papá i dál.

ja se priznam,ze 2 najednou jsem proste nezvladla do syta a tak jsemnasadila lahve dost brzo...6 den..a nelituji,dokud bylo MM,meli ho,pak uz jen holt UM...ale nebreceli..a to mas pravdu,ze se nabreci jeste dost...jsemrada ,ze jsi netlacila na pilu a vyhovela malemu..a ted jste oba spokojeni

Taky tě plně chápu,taky jsem si tím prošla.

Ani nevíš, jak moc ti rozumím. My jsme bojovali s kojením už v porodnici. Tomášek byl nebaculatější miminko v porodnici, ale taky měl nejlínější pusinku. Vůbec se nechtěl přisát, a když se přisál, tak parkrát potáhnul a usnul nebo se vztekal. Každé kojení bylo na hodinu a půl a za chvilku byl vzhůru a plakal hlady. Já měla mlíčka, že bych si mohla otevřít mléčný bar a on prostě bumbat nechtěl. Pak jsem chytla dva ošklivé záněty a při léčení druhého jsem dostala prášky, při kterých jsme byli oba s Tominkou bolaví a měli průjmík. Nakonec se mi v prsu udělaly dvě obrovská ložiska tuhého hnisu, které mi čtrnáct dní rozpouštěli antibiotiky a nakonec mi je bez umrtvení odstranili, to bych nepřála nikomu. Před nasazením těch rozpouštěcích antibiotik mi doktorka řekla, že musím přestat kojit, protože už nejsou antibiotika, na které bych kojit mohla. Měla jsem dost odstříkaného mlíčka, tak jsem ho chtěla krmit dál a pak zase odstříkávat. Jenže doktorka mi řekla, že mám v mlíčku dva druhy stafylokoka a že mi zhoršuje a vyvolává ty záněty. Prý odsávání i sebešetrnější poškozuje maličko bradavky a sebemenší prasklinkou se mi tam něco dostane a ten stafylokok z toho udělá zánět. Takže jsem se vybulela, že jsem macecha a naprosto neschopná matka a tak vůbec a koupila UM. Tomášek ze začátku moc nechtěl, protože Nutrilon nebyl tak slaďoučký jako moje mlíčko. Ale za pár dní baštil jako o závod a od té doby je to nejspokojenější miminko pod sluncem.

Já jsem kojila 6 týdnů a malej vůbec nepřibíral pořád plakal skoro celý den a já se zatvrdila že mu flašku prostě nedám,měly jsme doma hádky kvůli tomu.Když jsme byly na převážení tak přibral jen 50 g.Zkoušeli jsme i u mudr zvážit ho před a po kojení a vůbec nic.Tak nezbývalo než přejít na UM i kvůli tomu že já brala prášky u kterých by se kojit nemělo.Pak byl Lukášek o něco spokojenější a mě se ulevilo,ale zároveň jsem to oplakala.Taky je to tím že všude čtete jen že nejlepší je kojit atd atd.Ale zuby nehty se toho držet je hloupost,když se miminko trápí hlady.

Ahoj Alex, máš můj obdiv!!! Muselo to být hodně těžké rozhodnutí, ale někdy je to tak lepší, než aby se strasovala maminka i miminko! Teď budete mít větší klid na všechno to ostatní, co s miminky souvisí!Držím vám palce, ať už nikdy nemusíte nic takového řešit!Jo a pamatuj si, že každý odkojený den je prostě zázrak a UM není vůbec nic špatného...