Porod v Hořovicích - diskuze

jak už jsem tu někde psala, mělo moje ošetřující doktorka strašný strach že budu mít extra veliké miminko. Tak se rozhodla mě hned první den po termínu poslat do porodnice na vyvolání. V pátek 21.9 jsem nastoupila, ale bohužel mlěi na sálech plno a i přesto mi dali preindukci, večer (stále na sálech plno), mi dali injekci na zastavení stahů a že ráno se rozhodne. Ležela tam se mnou ještě jedna maminka na vyvolání (9 dni přenášela) - ta měla v sobotu lepší nález, takže tabletka na indukci putovala k ní. A já si šla na oddělení snít snídani. V sobotu cca ve 16 hodin to ale začalo samo - kontrakce cca po 10-8 minutách - šla jsem se s manželem projít do parku. Po večeři - kontrakce stále nepřestávali, naopak se začali zrychlovat, takže v 18:30 to šlo po 2 minutách, manžel tedy z návštěvy neodjel a trpělivě čekal co se bude dít, protože překvapivě sály stále byly plné. V 19:30 mě vzali na monitor a po hodinovém ležení a vyšetření jsem se dozvěděla, že už to je dost rozjeté (cm mi p.doktorka nesdělila). Ve 20:40 mi napíchli plodovou vodu a šup na sál (už bylo volno, dorodila ta maminka co ji ráno dali indukci).Bolesti jsem rozdýchávala ve sprše (super), pak mě asistentka poslal tlačit na záchod a ve 21:30 šup na postel, že to už pujde rodit. Doktorka mi nastřihla hráz (holení se naštěstí konalo ještě doma, ale na žádné klizma nebyl čas) a pak to šlo na cca 4-5 kontrakcí (dali mi ještě infuzi aby ji prodloužila) se nám narodila Anička (21:50)- naprosto dokonalá holčička :-), né žádný obřík, ale slušné 3,09 kg a 48 cm. A je pravda pravdoucí, že v okamžiku, když jsem ji viděla, všechno bolest byla zapomenuta. Nepříjemné bylo to šití a samozdřejmě následné zotavovaní (sedět nešlo). Z porodnice nás pustili ve čtvrtek a teď už bojujeme doma. Nakonec jsem strašně ráda, že nás v pátek do porodnice přijali na vyvolání, protože nevím, jak bychom tu rychlost - přechod kontrakcí z 10 minut na 2 doma rozdýchali.