pece o deti,kojeni apod.. - diskuze

Já dám malé přes den jednou um a večer už jen kojím.

Tak ještě napíšu toto,důležité je,že děti jsou zdravé a prospívají ať už jsou kojeny nebo papkají UM,myslím že to je to nejdůležitější né?

Snažila jsem se přečíst skoro vše, ale je to nemožné časevě. Osobně jsem ráda že jsem kojila.I přes nevyspání a omezení se v jídle. Do roku mě vztávání nevadilo, brala jsem to jako daň za moji pohodu. O finanční stránce nemluvím. Stačí mi teď že musím kupovat UM. Není podmínka že dítě na UM od začátku spí líp a také že kojené se musí budit. Kojení bych z avyspalou noc nikdy nevyměnila!

Uf, teda nez jsem to vsechno precetla...skoro hodina.Nelze nerict muj pohled na vec.Mam jen jedno dite,takze si ted netroufnu poucovat - nikdy clovek nevi jak to bude s tim druhym.Ale jsem zastance kojeni a jsem hrozne moc rada jak se nam to s Vio krasne zabehlo,byla tahoun, rychle vypila hodne a vubec - byla sikovna.Ani s odstavenim nebyly vubec zadne problemy,rusila jsem kojeni postupne a kdyz v 18 mesicich bez problemu vymenila to posledni ranni za flasku,tak me az stvalo,ze mi konci to pohodlicko, kdy si ji jen vezmu rano do postele a ona se \"obstara sama\" a ja si jeste priusnu.Nemyslim si,ze kojeni ma nejakou extremni souvislost se spanim.Jsou naprosto protichudne zkusenosti.Kojene dite muze spat lepe i hure, stejne tak jako mimi na UM.Ja si myslim,ze to v temperamentu ditete je.Pak, kdyz se ptas v cem muze byt problem tedy jinem...tak ja myslim,ze nekdy az prehnane dlouhe uspavani a nepokladani zpet do postylky.Kojeni pro me obet nebylo,naopak, ale bylo by pro me obeti a obtezovalo by me, kdyby byla navezena celou noc v nasi posteli - to bych se nevyspala.Sice jsem nekdy moc chtela ji mit u sebe.., kdyz jsem mela tu velkou postel dlouhodobe prazdnou,ale z vychovneho hlediska jsem to neudelala a Vio v noci proste spala ve sve postylce.. samozrejme krome nejakych par noci se zuby nebo tak. A jsem rada - v podstate ani nevime,ze usina.Ja si vazne myslim,ze nekojeni jen proto ze me to neba, nebo,ze mi to neni pohodlne je trochu zbabelost a velka skoda. Nicmene nikoho neodsuzuju.Jen budu ta co bude radit, vydrzte, zkousejte, ono to pujde.Prvni tydny byl hrozne narocne a bolelo to a nemohla jsem nejak najit polohu,protoze jsem mohla sedet jen na kruhu - byla jsem z toho taky na nervy,prisla jsem si za hroznou matku, furt male kontrolovala prisani a pod a furt jsem si poustela ty videa jak kojit,protoze mi to nejak nelezlo do hlavy,ale vim,ze toto obdobi preslo jen jak se clovek prestal stresovat a pak to bylo nadherne a jednoduche a proste \"levou zadni\". Kojeni venku schovana pod plenkou mi take divne neprijde.Jo a co se tyce zapojeni manzela.Neni pravda,ze u kojeneho ditete se nemuze zapojit a pomoct.Do tech 6-8 tydnu, kdy se Vio nekdy vzbudila casteji nez za 3 hodiny,tak proste pokud nebyl cas na kojeni,tak ja spala a vstal s ni manzel- choval ji, zpival ji,prebalil....normalne jsme se na ferovku stridali.Pozdeji on vstal, prebalil a me ji jen donesl do postele.Ja si proste lepsi variantu predstavit neumim.Samozrejme nemluvim o maminkach, kterym deti nepribivaji nebo z jinych vaznych zdrav.duvodu

taky naprosto souhlasím s Nadulí, mě malá teda nespí, ale nehroutím se z toho i když někdy jsem opravdu ko. Vyspala jsem se za mlada a v rakvi se vyspím taky dost.

Tak co se kojení týče: v těhu jsem se těšila jak hrom jak budu kojit a odstříkávat mlíčko,no ale bohužel to dopadlo jinak.Maty měl hned po narození problém s glykémii-tudíž byl v inkubátoru a byl napíchnutý,oni mi ho nenosili,dávali mu hned dokrm-nutrilon,až se mu to zlepšilo což bylo po 4 dnech tak mi ho donesli,defakto mi kojení ukázali jen zrychlíku,já sice toho přečetla hodně o polohách atd...ale jaksi se nedařilo.V porodnici jsem zkoušela kojit 10min každé papání a pak dostal 40ml dokrm taky každé papání stříkačkou,jenže než nás pustili dom tak Maty asi 300 gr ubral,narodil se s váhou 4,78 a jak mi ho donesli vážil 4,55 no a od té doby pořád na váze ubíral jak jsme šli dom šli jsme s váhou 4,48.Pro mě to byla stresující věc a tím že jsem byla stresovaná já byl on taky,snaha o kojení byla pro mě stresující,protože pořád ubíral,byla jsem z toho hodně stresovana a noci jsem probrečela,děsila se každodenní vizity a bála se váhy,nakonec to dopadlo tak,že jsem v porodnici řekla že kojit nebudu a že chci savičku a dokrmu aspon 80ml,no a jasně že nakonec malý i přes noc vypil třeba 120ml,což já bych ze svých prsou nedokázala dát,jelikož se mi prsa neplinili,neboleli,netvrdly tak jak to většinou bývá u prsou,když se z nich kojí.No jak jsme přišli dom,tak má snaha o kojení byla taktéž aspoň 10 min a pak dokrm 100ml,snažila jsem se,pila čaje na kojení,zkoušela homeopatikum,ale bohužel vše bez účinku a je fakt že mě to nebavilo,když to nešlo,ale byla jsem ráda,že aspoň to co teklo jsem Matymu dávala a v duchu doufala,aby se to rozjelo,pak mi z prsou přestalo téct i to co tam bylo.Teď papáme Nutrilon AC a jsme spokojení oba,já nejsem stresovaná,Maty není stresovaný,a co se týče vstávání tak vstávám v noci jen jednou a nevadí mi to a to někdy vstávám až k ránu,protože už dokáže spinkat i 6 hodin.Takže nejsem proti kojení ani proti UM,každé má své pro a proti.

Zajímavá diskuze.Co mě se týká tak Jirka kojený přesně 10 dní z toho 7 v porodnici.Prvních 5 dní měl žloutenku takže vlastně spal a musel e budit(navíc ho nakonec dali i pod světlo)dalších 5 dní jsem strávila s neustále řvoucím miminem v náručí akojila jak blb.Když mě doktorka v poradně oznámila že skoro nepřibral a mám kojit víc naštvala jsem se a došla si pro UM.Od té doby jsem měla dítko co do 6 neděl vstával 1 v noci a od 6 neděl spal od 21hod.do 6 ráno.Jitku jsem kojila přesně jeden den po porodu a pak nekompromisně přešla na lahev(i v porodnici kapitulují a dají vám jí pokud si na tom trváte dost důrazně).A mám další celonočně spavé dítko.Já osobně matky co dokáží ještě v roce vstávat x krát za noc obdivuju.A i když proti kojení nic nemám nemusí ho nikdo nutit zrovna měMimochodem kojit dítko starší 2 let už mě přijde i dost ujetý.Ale to je můj osobní názor.

ahoj Jaruš...Můj názor s odstupem:Terka byla hodné, spokojené, dobře spící novorozeně, od narození v noci kojená jen jednou...Ve třech týdnech dostala feminar-hladová stolice.Je to osmnáct let, tenkrát se s tím nikdo necrcal a informace jsem neměla...V životě jsem se nevyspala tak dobře jako na mateřské s ní-akorát jsem jí naučila na uspávání, takže jsem zaléhala s ní a vstávaly jsme i v devět-mohla jsem si to jako svobodná matka dovolit..PaK JIŘÍK-PO OSMI LETECH, VYZBROJENÁ RADAMI A PSYCHICKY SE NA KOJENÍ CÍTÍCÍ DOBŘE-LEČ MĚL MOC PŘIROSTLÝ JAZYK A NEŠLO TO, POUŠTĚL SE, ŘVAL A JÁ TAKY.ŠEST NEDĚL NERVŮ VE DNE V NOCI, PŘIBÝVAL DOBŘE, ALE U PRSA BYL POŘÁD, JÁ CELÉ DNY V PYŽAMU.pO NÁVŠTĚVĚ V PORADNĚ PO ŠESTINEDĚLÍ JSEM TO UŽ NEZVLÁDLA, KOUPILA UM A DOSTAL FLAŠKU.DO ROKA SE BUDIL JEDNOU ZA NOC, CHTĚL MLÉKO,TVRDÍM TED, ŽE AŽ S NÍM JSEM SE VYSPALA NEJLÍP-ŽÁDNÉ USPÁVÁNÍ, RÁNO BUDÍČEK I V DESET, MILIONOVÝ DÍTĚ.A do třetice ,naše,- nyní dvouletá Mařenka.moc čiperná, šikovná holka, z porodnice jsme šly se stříkačkou, dokrm.Pak jsem se rozkojila..Pár týdnů ve dne v noci po cca 3 hodinách.Zuby nehty jsem se držela toho, že tentokrát kojení zvládnu.Zvládla..Do 9 měsíců, kdy se sama odstavila se v noci narozdíl od sourozenců budila, chtěla pít.jsem člověk líný a tak mi kojení vyhovovalo.Pak se odstavila, pár nocí otravovala, ale já jsem tedy v tomto věku odmítla dělat jí v noci mléko-proč?Navečeřená, dostala vodu, tu nechtěla, tak smůla...Před asi dvěma týdny jí byly dva roky a já bych možná na prstech spočítala, kolikrát jsme spaly celou noc.Věřím, že si navykla se budit díky nočnímu kojení.Dneska sice v noci nic nechce, ale najednou se probudím a zjistím, že mě potvora v mé posteli utiskuje, leze k nám pořád...Snad jí to nevydrží do dvaceti.Ale je to otrava, nevyspat se dva roky.A tvrdím, že je to kojením.Tamti dva, když se v noci vzbudili, prohlédla jsem plenu, dala dudlík, pohladila...ale nikdy jsem je nevyndala z postýlky.A tuhle?Řev v noci-plena v pořádku, tak VEN Z POSTÝLKY!!!!a nakojit...Takže to je můj názor

Jaké si to uděláš, takové to máš. 3 kojení ve třech letech nechápu, to už mi připadá dost absurdní myslím že ta maminka bude mít velký problém. Jinak já jsem teda velký zastánce kojení. 1. Můžu prso vytáhnout kdy chci, kde chci a vždy je vše čerstvě přpravené.2.Ten nádherný pocit, kdy to dítě je tobě oddané je nenahraditelný stejně jako pohled po kojení - zaláskovaný úsměv a děkuji v jejich očích spolu se slastným mlasknutím, kdy se od tvého prsa odpojí. 3.Odborníci již několikrát studovali, že mateřské mléko se mění podle potřeb dítěte, ale je nutný fyzický kontakt. V pravou chvíli dodáš do těla dítěte přesně to co potřebujde, u UM to nejde.4. A nevyspání není o flašce je o dítěti, jak je emotivní. Já mám totálně dva odlišné typy - potvrzeno z několika zdrojů. A hlavně, já se omezit pro děti považuju za základní věc, kterou můžu pro ně udělat.

Určitě se nebudí kvůli kojení, to je fakt velká blbost, sorry Káťa to má tak že ve 3. měsíci spala s 1 buzením, pak začly zuby a je to jak na houpačce: jeden týden tak, další jinak... Spíš nechápu matky masochistky co v noci musí ohřívat vodu na UM, blbnout s lahvema. Já vyhodím prso a jedem, za 5 minut chrupeme obě dvě (většinou):-)

Hmm, to spaní bude asi individuální, ne? Dan spí od narození skoro celou noc (cca od 21 do 4-5), občas ho budívaly větry, ne hlad. Až poslední dobou se spaní horší, budí se co chvíli..ale není to hlad - teda, kdybych ho začala kojit, bude pít a nejspíš se ukojí ke spánku, ale za hodinu dvě bych ho měla opět vzhůru. Ono to kojení je pohodlný na uklidnění dítětě.A jinak, kojení mě docela baví, obzvlášť od doby, co netrvá 20 ale 5 minut - co nemám ráda je odbrkávání:-)

cim to je to buzeni se???kdyz ne kojenim???kde pak delaji matky chyby???

Ještě když se narodil Filip,někde jsem četla,že základem pro spokojené miminko,je spokojená matka a s tímto jsem často ke všemu přistupovala..No a evidentně ta moje kojící kamrádka je chudák těžce nespokojená!!!Ale též si myslím že děti se budí různě,některé ano a jiné ne..Ovšem tady ten příklad je vyloženě o přicucnutí..

Nemůžu hodnotit s odstupem nebo s různými zkušnostmi, kojím, vstávám x-krát v noci a když přišla krize, tak jsem uvažovala o UM. Když jsem si trochu odpočala, okamžitě jsem UM zavrhla .. prostě beru kojení jako to na jednu stranu nejmenší, na druhou stranu hodně cennou věc, kterou můžu pro svého chlapečka udělat. Příroda to prostě tak zařídila a tak si myslím, že UM prostě MM nenahradí ... já teda na zázrak MM věřím ... a co je za tím trápením, nevyspáním? Láska k dítěti a touha dát mu podle mně to nejlepší ... a to přebije i to nevyspání ... jednou to dítě spát celou noc bude ...

Já zírám. Píchla jsi do vosího hnízda a většina s tebou souhlasí. Přiznávám, že tady dost soptím. Ale budu se krotit, máš na svůj názor právo.Jsem jako Nadule maximální zastánce kojení. Myslím, že s MM dostává dítě to nejlepší. Umělý náhražky beru v případě nouze, ale dávat dítěti UM z pohodlnosti, mi přijde jako zhovadilost.Maty se sám odstavil už v 13. měsíci, celou noc mi prospí teď asi dva měsíce. Když už jsem matka, nějakým způsobem se musím obětovat dítěti. Podle mě je to přirozený. A vůbec nemám pocit, že bych Matymu otročila. Ba naopak. Jsem schopná ho nechat vyřvat, když mám pocit, že překračuje mnou respektované meze.Podle mě záleží na matce a na povaze dítěte, a ne na druhu mlíka.

Nevím, ale dle mého názoru má to nespaní v noci mnoho důvodů. A každé dítě je jiné a vyžaduje jiný přístup. Syn kojen, v šestinedělí i násilně buzen na kojení, neb by klidně spal i šest hodin v kuse. Do půl roku relativně krásně spinkal, i když trpěl na prdíky. Po půl roce, jak jsem začala s nemléčnými příkrmy, tak obrat o 100%. Prostě trávicí trakt spoustu věcí odmítal strávit, třeba i mrkev, což je všeobecně pokládán za první vhodný příkm. Syn ji byl schopný strávit snad až po roce. Navíc asi vytušil, že mlíko problém nedělá, takže ho začal častěji vyžadovat, a nejlépe i v noci, kdy ho bolelo bříško. A upřímně, než nechat dítě v noci řvát hodinu, že chce mlíko, radši nakojím a mám klid. Nikdy jsem nic nelámala přes koleno, a vše zatím syn zvládá v poho. Časem zase pochopil, že v noci je lepší spát, a tak spí. Sice to trvalo přes půl roku, ale pochopil.

Maruška je plně kojená do 6m a doteď kojená jednou denně. Výhody kojení - citové pouto, jídlo vždy v pohotovosti, super začátek pro zdraví dítěte, pro mě lepší zavinutí dělohy a prevence proti rakovině prsu. Nevyspání s kojením nesouvisí. Je jedno, jestli vstáváš proto, abys mu dala prso nebo flašu. Maruška spí celou noc od cca 3m, takže není pravda, že by se kojené budily víc. Tak jak teď jsem vyspaná nebyla za celý život.

Jednu dobu jsme se kamarádily 4 maminky se stejně starými miminky,maximální věkový rozdíl 2 měsíce.Jedno dítě vůbec nekojené,dvě děti kojené krátce (tři měsíce) a jedno kojené dodnes-tři roky..A výsledek po třech letech je,že..Zrovna včera tu u mě byla kamarádka s doposud kojeným tříletým Míšou a stěžovala si že je otrok,protože on se neustále budí v noci,ona se již tři roky nevyspala a neví co má dělat,i když měl ještě dudlíky,prostě ho v noci nechtěl,chce jen prso,přisaje se a chvíli podudlá a spí dál,jenže je to různé,některou noc se vzbudí \"jen\" 5x a někdy třeba i co hodinu..Je z toho úplně zoufalá a teď už ví že její postup je rozhodně špatně...Nemocnej je Míša úplně stejně jako jiné děti a jí to dnes už do slova obtěžuje a neví si rady jak s tím skoncovat..No a jedno krátce kojené dítě z těch 4 dětí byl Filip,a přijde mi že nebyl v době umělého mlíkování nějak jinak nemocnej než-li ostatní děti..Pokud měli děti rýmu,tak všichni,bez ohledu na to zda byli kojené či né..Myslím,že imunita dítěte není jen v mlíce,je to prostě i dané do vínku.Ostatně,když jsem já s Filipem přecházela na sušené mlíko,tak jsem to hrozně moc obrečela,byly mu tři měsíce a byl podvýživenej,protože přibíral hrozně moc málo a já to furt chtěla zkoušet a zkoušet až to co pracně nabral za tři týdny tak ještě víc zhubnul za týden,tak jsem nečekala a dala sunar a bylo to v pohodě..V noci se mi teda nebudil i když jsem ho kojila,pouze 1x a když jsem ho budila já úmyslně kvůli krmení,spal a nešel vzbudit,pokud se to zadařilo,tak si dvakrát cucnul a spal dál..Takže netvrdím,že mu vyřešilo UM spaní...A měla jsem šílenou obavu z toho,že nebudeme moci nikam jít,jet,že budu muset dělat mlíko,a ve finále se to dalo zvládnout a nějak mě to ani neobtěžovalo!!!Ostatně když jsem viděla včera svou zoufalou kamrádku,uznala jsem že jsem ráda,že jsem nekojila třeba i doposud..

Jaruš, já zastávám názor, že kojící matka je otrok dítěte. Mám děti 3, Karolínu jsem nekojila nikdy, narodila se v 31. týdnu, byla skoro 2 měsíce v inkubátoru. Honzu jsem kojila do 4 měsíců, ten s tím problémy neměl, mohla jsem sníst cokoliv, nevadilo mu to, dokonce se ani v noci nebudil často, někdy jednou, někdy dvakrát, ale většinou jen jednou. Vycházky jsem si plánovala tak, abych krmila doma. Štěpán, to byly muka, 3 týdny, přisát se neuměl, prdy ho trápily. Tak jsem se na kojení vyprdla a vůbec mě to netrápí. Jsem odpočatá, jím si co chcu, kdy chcu a i když teda kluci nespí celou noc, jen k nim vstanu, dám dudel, přikryju a jdu znovu ležet. A snad prominou ostatní, nic kouzelného nevidím na kojení venku, podle mě je to až tak soukromá záležitost, že by se to mělo provozovat doma.

Bože to mě zas něco vytočilo!!!Další úžasný názor!

souhlasím s tebou.Já jsem děti nekojila,když tak jenom chviličku a spali vždycky a hlavně nikdy je nebolelo bříško.Já jsem si mohla jíst co jsem chtěla.Kupovala jsem drahší mlíka a dodnes jsou 100procentně zdraví.Ještě nikdy neměli ani chřipku,rýmu.Antibiotika.Ani když byla plná školka neštovic-Honza je nedostal.Nevěřím na zázrak MM.

Tak já tu budu kopat za druhou stranu. Jsem docela veliký zastánce kojení (pokud nejsou zdravotní či jiné překážky). Nemám problém s tím, že by děti nespaly. Jak Kubík, tak i teď Hanička spí krásně. Hanička se od dvou týdnů budí v noci jednou. Někdy dokonce spí až do rána. U Kubíka to bylo podobné, jen si už přesně nepamatuju od kdy.Výhodu kojení spatřuju v tom, že mimi dostane přesně to, co potřebuje - včetně protilátek - to mu žádné UM nedá. Další výhoda - mlíčko je hned připravené k použití, nemusím se bát s Haničkou cestovat a přemýšlet kde a jak udělám UM. Finanční úspora je taky určitě výhodou. Je pravda, že jsem omezená v jídle - prostě vím, že si teď půl roku nedám segedín ani zelňačku - ale to jsem si užila v těhotenství dost. A ta fyzická blízkost, ta intimita, kterou s miminkem prožívám - to mi za to teda sakra stojí.Rozhodně neodsuzuju maminky, které přejdou na UM, když mimi neprospívá, nebo když nemůžou kojit. Stresovat se kvůli tomu nemá cenu. Ale přestat kojit jenom proto, že má mimi růstový spurt a potřebuje pár dní krmit častěji? To by mi přišlo fakt škoda... A k tomu nevyspání. Nevím, jak to mají ostatní, ale já jsem asi \"oblblá\" hormonama, protože mě to vstávání v noci nějak zvlášť nevadilo. Je fakt, že to bylo 2 týdny, takže se to nedá srovnat s tím, že některé maminky vstávají takhle půl roku nebo i dýl. Ale tam už je to trochu o něčem jiným. To už není hladem miminka, ale jeho potřebou mít maminku u sebe. S Kubíkem jsem si to zažila kolem 8 měsíce taky. Nechtěl jíst ani pít, chtěl jen být u maminky.

Upřímně já jsem ráda, že jsme přešli od třech měsíců na UM. Od šesti měsíců mi malej spal skoro celou noc, a až na výjimky pak noc úplně celou. Celej druhej měsíc života a kojení mi mrňous prořval, skutečně jsem nedělala nic jinýho než že jsem kojila a jsem vděčná, že existuje UM. Protože se veřejně přiznám, že mě kojení nebavilo- bylo to sice krásný, ta intimnost a blízkost, ale nebavilo mě to.