Těhotenství po 40 - nové diskuze

Těhotenství nad 35 let

Hotovo. Hodně stesti

Otěhotnění po 40

Zdravím, ráda bych se obrátila na maminky, které měly první dítě až po 40tce. Já jsem nikdy po dítěti netoužila, ani partner, zdálo se, že v tom oba máme jasno, ale...Když už se začal blížit ten věk, kdy na to otěhotnění mám poslední šanci, tak jsme najednou oba změnili názor a chceme do toho jít. Asi ten pocit z toho, že už by to opravdu bylo definitivní, nám pomohl uvědomit si, že mít rodinu by bylo fajn. Já mám ale obavy z toho, že nám to nepůjde tak hladce, právě skrz ten věk. Jak jste to měly vy? Budu ráda, když se podělíte o svůj příběh.

Péče o pleť v těhotenství

Zdravím maminky, hlavně ty v pokročilejším věku. Já jsem na miminko taky nijak nespěchala a teď řeším, jak se starat o pleť, protože jaksi nemůžu chodit na svoje procedury, na které jsem zvyklá :-D :-/ a už to na té pleti začínám dost vidět. Jak bojujete proti vráskám? Fungují vám nějaké krémíky, séra a tak?

Těhotenstvi po 40

Dobrý den maminky.Jsem trošku v obavách.Je mi 41 let a mam mladšího přitele o 17 let.Na začátku jsme si řekli že děti nebudeme chtit.Ja mam z prviho manželství dvě holky,18 a 20 let.Ted mi přitel sdělil že by chtěl mimčo.Šla jsem do toho ale pak jsem potratila.Jelikož mám težkou praci a jsem zvykla si vsechno sama dělat.Teď znova na me tlači že to mame znova zkusit a mam prestat chodit do prace.Najednou jsem dostala strach ze všeho.Z těhotenství,kdyz mi je tolik roku.Z porodu,nebo porody jsem nemela dobry a dalsi ze bych uz musela prestat chodit do prace.Celou dobu jsem byla zvyklá rodinu tahnout sama.

třetí dítě po čtyřicítce ano či ne

Ahoj,ráda bych slyšela nějakou reakci na můj stav .Zkusím popsat. S dětmi jsme začala pozdě ,nyní je mi 40 let - v září 41.Mám chlapce 6 let 4 měsíce, v září jde do školy a holčičku 11 měsíců.Neplánovaně jsem nyní otěhotněla.Vdaná nejsem,s partnerem žijeme na hromádce v novém rodinném domečku ,který jsem dostla od rodičů.Partner další dítě nechce,doporučuje potrat.Já ale potrat nechci.Bohužel jsem ale na vše sama,nemáme moc přátel a rodina se také mnoho do pomoci nezapojuje.Občas si jedna babičkan bere starčího chlapce .Druhá babička vidí děti tak 2x do roka na 15min.Na návštěvu nejezdí,my k nim také ne.Partner se při prvním dítěti do všeho zapojoval,pomáhal s koupáním,uspáváním, v kuchyni.To jsme byli ještě v paneláku.Co se nardila dcera a přestehovali jsme se do domečku,přestal pomáhat.Neustále jen sedí na internetu nebo kouká na televizi nebo je v práci.Na žádosti o jakoukoli pomoc nereaguje .Starší chlapec je trochu postižený a potřebuje trochu více péče a zvláštní přístup.Teď nás navíc čeká škola.Moje první těhotenství v 35 letech bylo zcela bez problémů.Ani jsem nevěděla,že jsem těhotná.Při druhém těhotenství mi bylo téměř stále špatně,ale synovi bylo už 5let,tak jsem to dala.Nyní,co snad ta spermie dorazila na místo,je mi dost špatně a jsem pěkně unavená.Dceři do toho rostou roubky a velmi to prožívá-plakání,nespání,teploty.A to máme zatím jen tři zoubky.Je na mě velmi fixovaná.Nevím co dělat.Pro děti bych vše měla.Spousty hraček,oblečení a jiných věcí.Jen bych potřebovala trochu pomoci...Co by jste mi poradili,že mám udělat?Jít na potrat ano nebo ne ?Mezi synem a dcerou jsem samovolně potratila a musela na kyretáž.Ten zážitek ve mě zůstal a nechci se znova na to místo vracet.Když jsem naposledy rodila,a říkala jsem že už jsem stará,tak mi stestřičky tvrdily že ne,že bývají i starší maminky....

40+5

Ahoj, omlouvám se již mám po porodu. Voda mi praskla 12.5 večer, kontrakce přišly 13.5. večer a malý Robin se narodil 14.5. ráno. Byl to dost náročný porod. Jsem nastřižená až... až. Malého vytáhly vaxem, a mě sestra ležela na břiše. V poslední fázi jsem to totiž dost vzdala. Odpovídá tomu i první Agbar 5. Žádala jsem epidural, ale bohužel než jsme udělaly klistyr tak jsem byla otevřena moc a anesteziolog už by nestačil prý přijít. Myslím, že kdybych ho měla zvládla bych to lépe. Dva dny jsem byla po porodu úplně mimo. V úterý mě vezly na internu na kardio a EKG jelikož jsem měla problémy s dýcháním, velmi nízký tlak a strašně se mi motala hlava. Závěr internisty že srdce je v pořádku ale mám velkou ztrátu červených krvinek. Domů nás pustily v pátek. Tak se snažíme naučit se spolu žít

40+2

Dneska jsem vzhůru od pěti od rána. Normálně většinou ještě usnu, ale dnes to nějak nejde. Unavená jsem. Hrozně mě bolí kyčle, ani kojící polštář nepomáhá .Večer jsem měla dost nepříjemné poslíčky a malý se tam dlouho vrtěl. Ve dvanáct hodin mám dnes monitor v nemocnici. Myslím, že to nebohé dítko bude zase spát . Večer už jsem se skoro radovala z deště. Trval zas jen 5 minut a nic .

Tak máme to za sebou:)

Ahoj maminky.)Hlásím se po dlouhé době, dlouho jsem tu nebyla naposledy asi ve 20. týdnu. Máme Venouška narodil se 23. září v 13:28 hodin měřil 53 cm a vážil 4010 g:) rodili jsme v Mladé Boleslavi. Porod vyvolávaný přesně na termín a porod od začátku podání 1. tablety až do konce porodu jen 4 a půl hodinky a i když to dost bolelo, zvládli jsme to:))) Všem co netrpělivě čekají přeji krásný porod, pokud možno rychlý a krásná zdravá miminka:)

..No..

..ani jsem se nenadála a jsem také v kolonce 40.tt..dneska mám přesně termín porodu a cítím se báječně.. uklidila jsem celý byteček,vydrhla spáry mezi dlaždice na na podlaze,vyžehlila,uvařila a stále se cítím skvěle No tak takhle jsem si teda konec těhu nepředstavovala,myslela jsem,že už budu jenom ležet a čekat na porod a místo toho jsem čilejší než kdy jindy.. Ale už bych chtěla mít toho našeho miláčka doma,těším se jak bude vypadat a jak ho budu pořád pusinkovat a objímatTak nám držte pěstičky,ať je tu naše sluníčko co nejdříve a všem těhulkám v této kolonce přeji klidný a hlavně rychlý porod..

Tak..

a rázem jsem v této kolonce. Dnes jsem 41+5 a můj plán byl rodit na první termín, což bylo před 11cti dny... Dnes jsem pátý den po druhém termínu a v pondělí mám nastoupit do porodnice na vyvolávání. Nechci! Vyzkoušela jsem už naprosto vše, co jde na uspíšení a vyvolání - nedrastické - porodu. Až na jednu věc a tu si nechávám na dnešek - koktejl z ricinového oleje. Pokud nezabere - což nemusí, pokud nebudou porodní cesty připraveny, zkusím ho ještě v neděli a pak v pondělí hurá na tablety a injekce do porodnice :-/Chjo, vůbec jsem s tímhle nepočítala, že bych mohla přenášet a proč se tomu mimišu nechce ven. No, takže si držím palce a všem vám, které jste na tom podobně taky :-)

Těhotenství po 40 je prostě blbost

Můžete si o sobě myslet jak jste v pohodě,jak vlastně na letech tolik nezáleží,jenže bohužel,organizmus vám to pěkně vysvětlí.Ani náhodou by mě nenapadlo,že jsem za těch 6 let od početí Jirky tolik \"zchátrala\".Navenek asi né,ale bohužel vnitřní biologické hodiny jsou neúprosné a v zátěži vám to dají pěkně \"sežrat\".A co si budem povídat,těhotenství prostě zátěž je.Jo,dokážu se vyrovnat s tím,že mě zase přibyli křečové žíly na nohou,že vypadám jak velryba,přežiju těhotenské problémy jako jsou otoky,zvracení a pod.Ovšem je pár věcí,co mě zarážejí.Třeba taková blbost,jako je kopání vetřelce.Zatím co u prvního potomka jsem tyto projevy života vítala a u druhého brala jako fakt,teď mě to prostě vadí a bolí.Jsem neustále utahaná a při delší chůzi mám pocit že se nejspíš počůrám.Ohnout se teď s tím břichem je hrdinský čin,který mě dá vetřelec okamžitě sežrat.A takhle bych mohla ještě chvíli pokračovat.Ano,vím,je to vše následek těhotenství a jednou to skončí i když stopy v mém těle už zůstanou(a některé nevždy).jen mám prostě pocit(spíš jistotu),že jako mladší jsem to snášela daleko lépe.

Noční úvaha bláznivé matky

Nesnáším těhotenství.Vadí mě všechny ty průvodní jevy,vadí mě co se mnou občas provádí hormony-a to jsem realista který jim moc šancí nedává-,vadí mě reakce okolí,vadí mě prohlídky u různých doktorů,na gynekologii obzvlášt...a stejně už to prožívám po třetí.Nesnáším porod.Ty hodiny kdy jsem v podstatě úplně bezmocná,tělo si dělá co chce.Mám pocit,že já i potomek v tu chvíli bojujem o život.Bohužel každý o svůj a o spolupráci se zase tolik mluvit nedá.Vůbec nemusím malé mimina,zvlášt když jsou to moje vlastní.To malé uřvané zvíře se kterým se nedomluvím a neustále se ode mě čeká nepřetržitá služba.Životní kolotoč nakrmit,přebalit,uspat a to celých 24hod. mě ničí a ani trochu neuspokojuje.Nedokážu se rozněžňovat nad oblečením pro kojence,sakra v něčem to dítě být oblečené musí a nad svým trikem se také rozněžňovat nebudu.Tak proč vlastně čekám třetí dítě a ty dvě starší mám ráda?Někde prostě bude chyba.