Puberta aneb jak ji přežít nejen u vlastních dětí :-) - nové diskuze

tři kluci

máme to doma ale veselo... třináct, jedenáct a čtyřměsíční mimi. Náš pubertální nejstarší mimi prostě nesnášel, nedotkl se žádné z jeho věcí, nechtěl na něj koukat, nemluvil na něj - s námi naštěstí ano, prostě "hustý". Netrvalo dlouho a přišla zmšna. Minulý týden jsme courali poměstě a kolem nás prošly jeho spolužačky. _"mami dej mi kočár..." a byl hvězda - "jééé to je tvůj brácha? - mami kolem mě byl najednou houf holek...." no v sedmém nebi. Najednou se na něj začal usmívat, škádlit ho a z výletu do zahraničí mu přivezl jako jedinému dárek. Velké nafukovací letadlo. Jeho postoj nabral naprosto opačný směr. Ale jinak je to děs, puberta vykonává své. O mluvě takového výrostka snad raději ani nemluvit, ale doma se sprostě prostě nemluví. Pokud to zkusí, odkážeme ho do patřičných mezí. Počítač je u nás povolen pouze pro hry logické, strategické a podobně. Takové ty hry "střeva kolem krku a krev všude" do baráku nesmějí. A světe div se, ono to funguje. Hrozba odpojení počítače je totiž silnější. Zákazy moc ale nefungují, daleko víc zabere zabavení věci. Když totiž přijde o telefon a mp3, je úplně na nervy a sám dojde k tomu, že být drzý se nevyplácí. Momentálně jsme dospěli do stadia, kdy raději moc nemluví - jak bylo ve škole - dobrý, cos dělal - nic, máš se? - hm, jo.... Já jsem nějak zatím imunní - mám svoje mimi - zato tatínek je s nervama v čudu! Zažiju to ještě dvakrát, ještě že mezi tím bude pár let přestávka....

Nevím jestli přežiju to sprosté mluvení

o víkendu jsme si pustili Podvraťáky s Mádlem atd. no to je hrozný jak se tam mluví. Budu muset syna učit že takhle se nemluví. Je mi jasné že v partě to nejde dodržet. No mám ještě čas ale je mi z toho blivno.

Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází.-Karel Čapek-

Sourozenečky

Mám dvě mladší sestry - aktuálně 14 a 11 let. Ta mladší je rapl, ale hroznej, starší zase flegmatik a rejpal..včera si mladší¨(Anežka) hrála s kocourem a dal mu kolem krku mašli. Starší (Lucka)jí začala peskovat, aŤ mu to sundá, že se uškrtí atd. Anežka se začala vztekat, že ani toho kocoura si nemůže pochovat, vytočila sama sebe do nepříčetna, kocoura vzala, hodila ho po Lucce (chudák kocour nechápal), utekla k sobě do pokoje, práskla dveřma (podotýkám, že tam má takové ty zašupovací, skládací, se kterýma snad ani prásknout nejde), za chvíli zas vyběhla, vzala si bundu a utekla ven (bylo půl desáté večer, máma na cvičení, táta pro ni jel autem, takže jsem to měla doma na povel). Já jsem si čistila zuby, takže jsem nemohla zrovna moc hlasově zasáhnout, nicméně mě její útěk vyděsil, tak jsem zahodila kartáček a běžela za ní. Stála u dveří, brečela, Lucka na mě z domu volala, aŤ se s ní nepářu a přitáhnu ji domů, ale to mi v tu chvíli fakt nepřišlo jako dobré řešení. Tak jsem tam patnáct minut stála a domlouvala jí, aŤ jde domů, že jestli chce být u psa (je to její mazel), ať si ho vezme na chodbu a je tam s ním, že ji nenutím jít do obýváku, aleˇže nechci, aby seděla v pyžamu venku, že nastydne, je tam zima atd. Normálně, klidně, že jí nebudu nadávat, nejsem naštvaná, ale mám o ni strach, nechci, aby byla v noci sama na zahradě. Nakonec to zabralo a lehce uraženě souhlasila, zavřela se se psem na chodbě a brečela tam, dokud nepřijela máma s tátou a nesrovnala je obě. Mladší za vztekání a házení s kocourem, starší za to, že ji popichuje, nemá hotové věci do školy a nezeptala se, jestli může druhý den přespat u kamarádky (samozřejmě si to už domluvila). No nemáme to doma lehké..máma kolikrát už radši jde ke mně do pokoje, vleze si na můj rotoped a koukáme spolu na televizi, ať se tam ty dvě saně třeba pozabíjí

Puberťák

Tak napíšu něco o svém skorošvagříčkovi. Poznala jsem ho v devíti letech, teď je mu patnáct. Bylo to takové zlaté všemi oblíbené dítě, samé jedničky, akorát to mělo strašnou vyřídilku už tenkrát. Už tenkrát jsem varovala tchýni, že to s ním bude těžký. Dnes (15 let) má piercing v obočí, propadá v devítce, chodí za školu, kouří marihuanu, a strašně lže svým rodičům i okolí. Mrzí mě, že pro něj mají rodiče stále nějaký ústupky a že mu ty lži věří, já z něj mám nervy, je mi ho líto, protože si dokážu představit, jak dopadne.

Již brzy budou zpracována témata dospívání :-)

Autor mně slíbil i příklady z praxe, už se na to moc těším, i ten úvod, který ke mně dorazil, jsem přečetla jedním dechem.

Jak vydržet svého pubrťáka

Jak vydržet svého puberťáka( 1. února 2007 )Každý si tímto obdobím prošel a každého hodně bavilo. Svět byl najednou jiný, otevřený všem nápadům a ztřeštěnostem. Už ne dítě a ještě ne dospělý, před sebou dlouhý život s nejlepšími roky. Čas citových výbuchů a emociálních bouří. Čas prvních lásek. Snad každý vzpomíná na svou pubertu s úsměvem a rád. Mnohem hůře snáší pubertu člověk, který s puberťákem musí žít a čekat, až to jeho potomka jednou konečně přejde. Ten, kdo pubertu svého dítěte „ustojí“ se ctí, dokáže, že ho dospívající člen rodiny má stále rád a že se mu během tohoto náročného období neodcizí, by si zasloužil řád za statečnost. Odborníci radí trpělivost a toleranci. Zkušení rodiče radí co nejméně příkazů a raději obcházet puberťáka po špičkách. Jestli jste na pubertu svého dítěte připraveni, tak vám přejeme pevné nervy a pokud přeci jen trochu váháte, zda dokážete těch několik let s puberťákem přežít, přečtěte si tuto stránku. Ať víte, do čeho jdete.Puberta si žádá trpělivost a toleranciNěkdo projde obdobím puberty, ani si jeho okolí nevšimne změny. Někdo dá své hormonální bouře rodině, učitelům i přátelům patřičně vychutnat. Někdy jsou citové výlevy dítěte natolik silné a pro rodiče nezvladatelné, že musí pomoci odborník. Odborníky na problémy dětí a dospívajících najdete ve Středisku výchovné péče v Mostě. Ředitelky střediska Marcely Sakařové jsme se zeptali, jak se mohou rodiče na pubertu svých dětí připravit a jak ji zvládnout bez zbytečných nervů.Jak se mohou rodiče na pubertu svých dětí připravit? Mohou průběh tohoto období dospívání ovlivnit ještě dříve, než nastane? Nejdříve trochu k tomu, co se nám v pubertě s našimi dětmi vlastně děje - dochází nejen k fyzickému dospívání, ale i k výrazným změnám v oblasti duševní, kdy si dítě osvojuje a upevňuje své sociální role, začíná chápat význam sociálních pravidel, standardů, dochází k sebereflexi, mění své sebehodnocení, dostavuje se potřeba určité míry nezávislosti. Z pohledu psychologa je to hledání osobní identity - tedy vlastní jedinečnosti a autentičnosti. V této době se dospívající dítě snaží výrazně odlišovat od svého okolí např. oblečením, účesem, poslechem své oblíbené hudby, chce svůj život sám ovlivňovat, utvářet, ale zde nastupují rizika, protože v tomto věku ještě není toto chtění podloženo patřičným množstvím životních zkušeností. Rodiče se většinou na toto období ve vývoji jejich dítěte nijak nepřipravují, vychází ze svých vzpomínek na své období puberty a výchovu svými rodiči, sdělují si zkušenosti s výchovou dětí mezi svými přáteli, někdy si sdělují své zkušenosti i na pracovišti, zvláště ženy - matky se občas nevyhnou rozhovoru na téma: „Co to naše dítě“. Školy na výchovu k rodičovství neexistují, takže je na nás dospělých, jak tuto roli zvládneme. Abychom s „PUBERTOU“ svých dětí neměli plné ruce práce, musíme začít s výchovou včas - tedy hned na samém počátku.Jak řešit situaci, když se dítě v pubertě rodičům odcizí? Jak tomu předejít? Výchova dítěte do tří let věku dává základ pro naše další výchovná působení v dalších obdobích vývoje našeho dítěte. Rodiče by se měli svým dětem věnovat co nejvíce, vždy se snažit v celodenním pracovním vytížení najít společnou chvilku na popovídání si, hru, společné posezení třeba u večeře.Neodmítat dítě, když se chce s něčím svěřit. Když se nám chce přiznat, něco provedlo, nebuďme prchliví, netrestejme, naopak snažme se hledat společné řešení, protože když si nezachováme „chladnou hlavu“, tak se nám příště nemusí již dítě s ničím svěřit a zde je pak počátek odcizování, ztráty komunikace mezi členy rodiny, může to vést až k účelovému lhaní a drobným podvodům ze strany dítěte, aby se vyhnulo povinnosti, popř. postihu. Pochopitelně je důležité prostředí rodiny, ve kterém dítě vyrůstá, důležité jsou i modely chování rodičů, které dítěti poskytují. Je nutné mít pevně stanovená pravidla pro fungování všech členů v rámci rodiny. V takto harmonickém a pravidly vymezeném prostředí má dítě ideální podmínky pro svůj vývoj, a proto pubertou propluje bez větších bouří a nehod.Může mít bouřlivá puberta také vliv na školní prospěch? Co mohou rodiče očekávat v takovém případě od učitelů a co mohou udělat pro zmírnění dopadu pubertální revolty na další školní prospěch sami?To víceméně záleží na intelektových schopnostech dítěte, na výchovném prostředí rodiny, zda je dítě schopno pravidelné přípravy, zda nebere školu jako „nutné zlo“ a nesnaží se povinnosti spíše vyhnout. Pochopitelně, když se chlapec či dívka neučili do svých 13ti, 14ti, 15ti let, tak je to v tomto problematickém vývojovém období těžko budeme učit - učit se. Dítě se musí pozitivně motivovat pro školní práci již od počátku školní docházky, nesmí v učení vidět nepříjemnou povinnost, ale možnost poznání nového, dosažení určitého cíle - pochvaly, odměny, uznání, v budoucnu volby vysněné profese.Vyučující mohou též pomoci svou trpělivostí, pochopením, kladným přístupem k žákům, tvrdě autoritativní přístup nepřináší ve výchově a vzdělávání žáků příliš úspěchů.Je běžné, že každý ze sourozenců vyrůstajících ve stejném prostředí prožívá svou pubertu naprosto odlišně?Moje babička říkávala: „Když budeš mít 10 dětí, tak každé bude jiné.“ Pochopitelně v rámci rodiny každé dítě v této rodině prožívá období puberty různě, záleží na jeho zděděných temperamentových vlohách, na jeho osobnosti, schopnosti komunikace, postavení mezi sourozenci, vlivu vrstevníků. Faktorů je celá řada a o každém by se dalo dlouze diskutovat. Na závěr bych popřála rodičům ve vztahu k jejich dospívajícím dětem hodně trpělivosti, tolerance, pochopení, ale i důslednosti a přála bych jim dostatek času na společně trávené chvíle. Nezapomínejme, že i my jsme tímto složitým obdobím prošli.Děkuji za rozhovorCo se děje v těle puberťáka?Puberta není pouze o náhlých změnách chování a vzhledu dítěte, ale především o vývoji organismu a změnách uvnitř lidského těla. O všem, co se děje v těle vašeho puberťáka nejlépe vědí dětští lékaři. Na to, jak se organismus při pubertě mění a co vše si mladý člověk v tomto období musí projít, jsme se zeptali dětské lékařsky Jany Pešoutové.Kdy z lékařského hlediska začíná puberta a jak dlouho trvá?Puberta v našich podmínkách začíná u dívek mezi 9.-13. rokem (v průměru 11 let), u chlapců mezi 9.-14. rokem (v průměru 12 let). K dosažení pohlavní zralosti dochází po uplynutí 2,4 plus minus 1,1 roku u dívek s objevením prvních měsíčků, u chlapců po uplynutí 3,2 plus minus 1,8 roku, kdy je dosaženo dospělé velikosti varlat.Co se v tomto období děje v těle dospívajícího člověka? Během období puberty dochází k postupnému dozrávání pohlavních žláz, které je řízeno určitým centrem v mozku. V tomto centru se tvoří určité látky – hormony, které toto dozrávání ovlivňují. Tato otázka je velice široká, týká se vývoje prsních žláz u dívek, ochlupení, velikosti varlat u chlapců, nástup měsíčků, urychlení růstu, atd. Toto jsou jen tělesné známky, další vývoj probíhá i v rovině psychické.Jak se liší puberta u chlapců a dívek?U dívek jako první známku puberty vidíme zvětšování prsů, které nemusí být souměrné, dále se objevuje ochlupení, poslední nastupuje menstruace. Souběžně s tím se urychluje růst a v době, kdy se u dívky objevuje menstruace (v průměru ve 13 letech), dosáhla většinou 95% své výšky. U chlapců je první známkou zvětšování varlat, dále začátek objevení se ochlupení, růst penisu. Až u 70% chlapců se objevuje i zduření prsních žláz, které je v naprosté většině neškodné. Ke konci puberty hrubne hlas vlivem růstu hrtanu – mutace.Je toto období z lékařského hlediska pro člověka něčím nebezpečné, může například hormonální nerovnováha vyvolat nějaké onemocnění?V tomto období se můžeme setkat s onemocněním jak tělesným, tak i duševním.V duševní oblasti se můžeme setkat s tzv. syndromem rizikového chování, který zahrnuje 3 oblasti: 1. užívání návykových látek a závislost na nich, 2. negativní sociální jevy (agresivita, rizikové chování v dopravě, problematické chování apod.) a 3. poruchy reprodukčního zdraví (je spojené s časným začátkem intimního života).Co se týká tělesného onemocnění, může se v tomto období zhoršit chronická choroba vlivem hormonálních změn (bohužel někdy i vlivem obtížnější spolupráce s pubertálním jedincem), některé nemoci se mohou i objevit (např. tzv. autoimunitní – kdy si tělo vytváří protilátky proti svým vlastním buňkám).

Je puberta již v pěti letech?Nebo je to jen rozmazlenost?

Byla jsme po několikáté u sestřenice na návštěvě,má mimi staré jako Anička,príma si rozumí,ale její starší pětiletá ségra to je dáreček... Co se Aničce líbilo,to zrovna nutně potřebovala,pořád s něčím mlátila dokud se holky dostatečně nelekly aby začaly dost nahlas brečet,postrkávala Aničku několikrát dokud neupadla a velmi zručně a nenápadně a pak se smála jak je nemotorná,no já bych škrtila na procházce jsme pak byly hodinu a půl,my dvě mamky s mimi a ona.Z toho hodinu hysterák s volume na max. že nechce jít tudy,válela se v blátě,mě přišlo,že je úplně v agonii!? Lehala si na silnici ,cestu,trávu všude a strašně řvala.Já na to nejsem zvyklá,tak jsem jen kulila oči.Být to na mě ,tak jí rázně vysvětlím co a jak,po 20 minutách bych jí asi i pleskla,ale její maminka razí heslo SVOBODY

Je puberta již v pěti letech?Nebo je to jen rozmazlenost?

Byla jsme po několikáté u sestřenice na návštěvě,má mimi staré jako Anička,príma si rozumí,ale její starší pětiletá ségra to je dáreček... Co se Aničce líbilo,to zrovna nutně potřebovala,pořád s něčím mlátila dokud se holky dostatečně nelekly aby začaly dost nahlas brečet,postrkávala Aničku několikrát dokud neupadla a velmi zručně a nenápadně a pak se smála jak je nemotorná,no já bych škrtila na procházce jsme pak byly hodinu a půl,my dvě mamky s mimi a ona.Z toho hodinu hysterák s volume na max. že nechce jít tudy,válela se v blátě,mě přišlo,že je úplně v agonii!? Lehala si na silnici ,cestu,trávu všude a strašně řvala.Já na to nejsem zvyklá,tak jsem jen kulila oči.Být to na mě ,tak jí rázně vysvětlím co a jak,po 20 minutách bych jí asi i pleskla,ale její maminka razí heslo SVOBODY

Je puberta již v pěti letech?Nebo je to jen rozmazlenost?

Byla jsme po několikáté u sestřenice na návštěvě,má mimi staré jako Anička,príma si rozumí,ale její starší pětiletá ségra to je dáreček... Co se Aničce líbilo,to zrovna nutně potřebovala,pořád s něčím mlátila dokud se holky dostatečně nelekly aby začaly dost nahlas brečet,postrkávala Aničku několikrát dokud neupadla a velmi zručně a nenápadně a pak se smála jak je nemotorná,no já bych škrtila na procházce jsme pak byly hodinu a půl,my dvě mamky s mimi a ona.Z toho hodinu hysterák s volume na max. že nechce jít tudy,válela se v blátě,mě přišlo,že je úplně v agonii!? Lehala si na silnici ,cestu,trávu všude a strašně řvala.Já na to nejsem zvyklá,tak jsem jen kulila oči.Být to na mě ,tak jí rázně vysvětlím co a jak,po 20 minutách bych jí asi i pleskla,ale její maminka razí heslo SVOBODY

Vysvědčení?No u nás hrůza :-(

Můj Lukym není žádný chytrolínek,takže bylo plno čtyřek ze samých hlavních předmětů.Připomínám,že je mu 14let a je v osmičce.Vůbec nemám ponětí,kam ho po devítce šoupnu.U ničeho nevydrží,představu o nějakém zaměstnání taky nemá žádnou.Ach jo,jak tohle dopedne.Budu ráda,že z tý základky vůbec vyleze.Navíc ta puberta je u něj fakt hustá.Na všechno má odpovědˇa hádal by se,jak na tržišti z vietnamcemaHrůza.Snad to nějak zvládnem

výzo!

No tak jsem s toho uplně mimo něják nám ty známky nevyšli sice holka taky 16let ale už je to prd platný tak jsem si říkala jestli to má vůbec cenu jí držet na střední dala jsem jí šanci do konce roku když to nepůjde tak zkusíme učnákto jsou furt starosti mě snad klepne