Můj POROD - nové diskuze

porodní plán

Tak jsem se byla podívat na stránkách baby-cafe.cz a přečetla jsem si tam porodní plán jedné těhulky a jsem z toho totálně v šoku. Zejména to jak téměř úplně odmítá vyšetření a úplně monitor žádné podávání vitamínu K, odsávání mimča po porodu i nástřih a šití hráze, ani si nepřeje asistenci porodní asistentky nebo někoho jiného kromě manžela a dětí jenom kdyby bylo nejhůř žádné vyšetření mimča ani císaře žádné léky atd. Jsem z toho v šoku že v dnešní době kdy je možnost celý porod lékařsky sledovat a minimalizovat riziko že mimčo umře jako to bylo dřív kdy nebyly žádné monitory ani utz a porod byl riziko jak pro dítě tak matku může být někdo tak razantně proti i obyčejnému vyšetření. Píši to z vlastní zkušenosti kdy jsem porodila zdravé děti i když jedno císařem a druhé za pět minut dvanáct normálně. Kdybych nebyla hlídaná a pravidelně vyšetřovaná tak bych pravděpodobně přišla o obě děti i přesto že jsem měla celé těhotenství naprosto bez problémů a ani při porodu jsem neměle očividné problémy a nebýt monitoru tak nevím. Takže opravdu nechápu co může někdo vidět na takzvaném přirozeném porodu který se podle mě vrací spíš minimálně o dvacetpět let a více zpátky a jak může někdo takhle dobrovolně riskovat když nikdo nikdy nemůže vědět jak bude probíhat porod nebo co se stane co není možné normálním pohledem nebo pocitem zjistit.

Srovnávání prvního a druhého porodu

Tak můj druhý porod proběhl 25.9.2007.Byla jsem na vyvolávání,jelikož jsem termín měla už 15.září,a tak jsem v pondělí ráno 24.9.nacupitala do porodnice,kde po vyšetření paní doktorka konstatovala,že je to parádně nachystané,a že to budu mít odpoledne už za sebou.Tak jsem dostala tabl. na vyvolání a začalo čekání kdy se něco začne dít.A ono se nic nedělo,jen večer bylo na KTG vydět,že by možná...ale ono nic.Takže celý den nic,celou noc nic.Až v pět ráno jsem šla na WC a začla jsem mít pocit,že mi odtéká plodová voda,ale jen trošičku.Sice jsem tomu nedávala moc naději,ale vše jsem nahlásila porodní asistence,tak začalo točení KTG,kde se nic moc neukazovalo.Vyšetřeí před šestou hodinou taky nic moc(otevřená na 2-3cm).Přesto jsem o čtvrt na sedm podstoupila klyzma a po tom to mělo rychlý spád.Chtěla jsem jít do sprchy pro uvolnění a taky aby byly ty bolesti snesitelnější,ale nestihla jsem ani tu sprchu pustit a už mě museli přenášet na porodní sál.No a v 6,40byla Barunka na světě.Bohužel jsem v té rychlosti nestihla včas přivolat manžela,ale hned jak to bylo možné dorazil.

Muj syn se narodil 21.2.07. Nechci ted rozebirat muj porod. (myslim,ze mam stejne zazitky, jako vsechny matky. Kdyz byly porodni bolesti nejvetsi, rekla jsem: uz nikdy! V momente kdy byl maly venku byla vsechna bolest zapomenuta a ja pronesla ke svemu muzi: a ted jeste holcicku!). Ale chtela bych rict neco na tema Predporodni kurzy. Strasne mi to pomohlo, i kdyz jsem tomu ze zacatku sama neverila. Hlavne technika dychani. Holky verte, dela to strasne moc. Kdyz spravne celou dobu,kdy nastanou stahy, dychate, mate polovicni bolesti. Mam to ozkousene a je to pravda. Zkuste na to pri porodu myslet a informujte se v predporodnich kurzech. Preji vsem rodickam co nejmin bolesti a co nejvice radosti z narozeneho miminka. Je to neco nadherneho a kdo to nezazil, nevi o co se pripravil!

máme to za sebou

Chci vám oznamit že dne 3.1. se nám narodila dcerka .Jmenuje se Karolinka narodila se v 10.25, vážila 3490g a dodnes nevím kolik měří byla totiž koncem panevním tak mě brali na císař a nožičky mela skoro až u hlavy.tak se mějte krasně musím běžet volají povinnosti málá nechce spát.

Ahoj Holky, tak pišu trochu pozdej ale nebyl čas. Tak to začalo 25.10 jsem se rano zbudila ve 4:00 a šla na wc jak jsem se vratila zpatky do postele tak začali bolesti byli nepravidelne pokoušela jsem se je rozdychat a zaspat ale zaspat to nešlo tak jsem rozdychavala muž odešel do práce a ja sledovala jak jsou časte bylo 17:30 a začali byt po 5min a 10min tak jsem si dala sprchu a vyrazili jsme 19.00 jsme byli v porodnici tam mě skoukli a řekli že mam jed dom že jsu malo otevřena dostala jsem čipky od bolesti a tak jsme jeli dom a dala jsem vanu byla jsem tam dlouho nakonec jsme v 5 rano vyraželi znovu a to jsi mě tam nechali chodila jsem do sprchy a rozdychavala jak to šlo bylo 16.00 střidali jse smeny došl zastupce primařa a prohlasil tak maminko ještě dnes porodite jste otevřena na 8cm manžel se zhrozil v 17:45 mědošli pichnout plodovou vodu pak řikali že malej tam ma zaseklou hlavičku a prej mam chodit ze začatku to šlo ale čim byli kontrakce silnějši tym huř manžel potpiral čim dal vic jsem byla unavena a už jsem se neudržela na nohach ve sprše jsem malem spadla 19:00 mě přisla skouknou dochtorka a řika že mam opuchle porodni cesty dostala jsem dvě kapačky 20:30 začala vypuzovaci faze nešlo to tak mě přesunuli do lepe vybaveneho pokoje se stolem trvalo to nešl ven nakonec jsem slyšela už je pozdě musime ho dostat ven tak požili zvon a nic tak to zkoušeli asi 3x a nakonec se to povedlo 26.10.2007 Jiříček 52cm 3,650kg na mě si zgustli 16 stehu ještě teď nejsem v pohoďě mam totiž 12ti neďělku jak se jirka narodil tak jsem řekla můži tak co kdy to zopaknem a pak jsem si dělala srandu stoho šiti skoro na nic si nepamatuj.

urychlení porodu

Ahoj hlavně maminy čekatelky mám babskou radu na zrychlení porodu vývar z lněného semínka od druhé poloviny těhotenství dvakrát denně povařit 5-10 minut polévkovou lžíci semínka na jeden hrnek vody 250ml nechat odstát a teplý vypít. Mám to osobně vyzkoušený při prvním mimču mi to trvalo skoro šestnáct hodin a nakonec byl císař a podruhé po asi šesti hodinách byla holka venku. Dostala jsem ten recept od jiný maminy která to má taky vyzkoušený a ta ho dala spoustě jiných holek a skoro všechny měly celkem rychlej porod zhruba do těch šesti hodin některý to zvládly tak že měly co dojet do porodnice. Všem čekatelkám přeju rychlej porod hodný mimča a hodně mlíka.

Tohle bych přála všem nastávajícím maminám :)

Ahoj holky, už jsem tady pěkně dlouho nebyla, nějak není čas. Jen jsem si zvykla na miminko, byly tady Vánoce a samá návštěva :) Takže mám čas až dneska, malá spí.Termín porodu jsem měla 7.11., 25.10. jsem byla na kontrole a paní doktorka mi říkala, že to na porod ještě nevypadá a do průkazky mi napsala číslo 2. Takže já v klidu v pátek uklízela, prala a vařila a večer šla spát s tím, jak pohodovou budeme mít doma sobotu. O půl šesté ráno mě vzbudilo něco jako bolest v podbřišku, napadlo mě, že poslíčci a zkoušela jsem usnout znovu. Tihle poslíčci se ale opakovali, jednou po 10-ti minutách, jednou po 5-ti minutách, pak zase po 15-ti. O půl osmé jsem vzbudila manžela, že asi pojedeme do porodnice. Vůbec nezačal zmatkovat, ale v klidu se šel nasnídat. Po osmé hodině se zase celkem v klidu zeptal, jak často mám bolesti, tak jsem to stopla a bylo to po 5-ti minutách. Tak jsme jeli. Kolem třičtvrtě na 9 jsme byli v Třebíči, to už byly stahy po 3 minutách, asistentka mi natočila pásy a oholila a pak řekla, že jsem otevřená jen na 3 cm, což mě celkem vyděsilo, protože bolesti byly pořád silnější. Ale prý to vypadá na celkem rychlý porod, že jsou porodní cesty připravené. Poslali mě do sprchy a pak na sál, to už jsem byla na 7 cm a ptali se, jestli prý nemám strach u nich rodit. Fakt mi to bylo v tu chvíli jedno, kde zrovna jsem :) No a pak už jsem tlačila, i když asistentce se to ještě moc nezdálo, že je to celkem brzo, ale já prostě musela. Nakonec mi dali ještě kapačku a už k tlačení přišel i pan doktor a po dvou zatlačeních se 27. 10. v 11:22 narodila Markétka. Měla 3,15 kg a 46 cm. Takže to celé trvalo jen něco málo přes 2 a půl hodiny. A ten závěr vůbec nebolel, tak jsem se soustředila na to tlačení, že jsem ani žádnou bolest necítila. Manžel byl celou dobu se mnou a byl moc pyšný. Doma mi pak povídal, že prý porodit miminko je hračka, jen prý bylo hrozné, když slyšel při nástřihu ten zvuk nastřihávané kůže :( Ale je fakt, že mám na porod dobré vzpomínky a příště jdu do toho klidně znovu. Přeju vám všem maminky současné i nastávající, ať máte v tom novém roce hodně zdraví a štěstí a ať vás vaši drobečkové nezlobí A na závěr ještě jedna rada: v předporodním kurzu jsem se dozvěděla, že je dobré mít poslední měsíc hodně sexu, prý sperma obsahuje nějakou látku, která připravuje porodní cesty a porod je pak rychlejší. Tak jsme tuhle radu s manželem dva týdny před porodem dodržovali každý den Nevím, jestli to opravdu funguje, ale něco na tom asi bude, když jsem to nakonec zvládli tak rychle

18.12. a uz to mame konecne za sebou

Ahoj holky, vzdycky jsem rada chodila do teto kolonky, protoze me zajimalo, jak jste prozily porody. Tak bych urcite mohla napsat, jak probihal ten muj. Moje terminy porodu byly stanoveny na 5.12. - 15.12. a jak si asi vzpominate, byla jsem jak na jehlickach, ze se nic nedeje a ze muj gynekolog porad se vice priklanel k 15.12. Brisko zatim rostlo a rostlo, ja zacala mit nevolnosti a zvraceni a porad se nic nedelo a hlavne neprichazeli ti poslicky a bolesti a nevedela jsem poradne ani jak to ma bolet. 17.12. jsem byla na kontrole, kdy jiny pan doktor mi povedel, ze mala uz by i mohla mit priblizne 3.80. To by za posledni 3 dny mela pravdepodobne ztloustnout 20dkg a pak se i prihlizel k datumu 5.12. a rekl mi, ze to nema cenu radeji dlouho prenaset a udelal mi hamiltonuv hmat. K tomu mi sestricka udelala odber krve, tedy nejhorsi v mem zivote. Jeste 6 den mam cely fialovy loket, asi mi projela skrz na skrz zilou. No a jela jsem domu s tim, ze kdyz bych mela spatny krevni obraz nebo by mi praskla voda ci kontrakce, jsem zpatky odpoledne a kdyz ne, na druhy den me ceka vyvolani. Pak jsem zacala citit takovou silnejsi bolest jako pri menstruaci. Avsak vse bylo nepravidelne a tak jsem si rikala, to asi jsou poslicci. No ale pak jsem si ulehocvala tu bolest vydychovanim. Vecer si dala vanu, ta me hodne uklidnila a sla jsem spat. To byla moje nejhorsi noc. Vubec jsem nedokazala spat. Prekrucovala jsem se na stranu ze stranu a nevedela, jak ty nepravidelne bolesti uklidnit. Nakonec jsem si podlozila zada a spala v sede a nemohla se dockat az budou 5.30hod rano a pojedeme do porodnice.Tak jsme jeli. V porodnici mi rekli, ze jsem uz otevrena na 3 prsty a ze do 12 odrodim. Sla jsem na pripravu, dostala jsem kapacku antibiotik, kapacku od bolesti a sla jsem se pripravovat na porod. Cela priprava a kontrakce, ale zadne dalsi otevirani. Dostala jsem proto kapacku na silnejsi kontrakce a epidural, aby se kontrakce zmenily na tlaky a mohla se otevirat. Avsak to nepomohalo. Epidural uz ze mne vyprsel a me jen zustaly ty kontrakce, zpusobene kapackou. A do toho prislo vaginalni vysetrovani. Jedna kontrakce za druhou a do toho do me vrtal doktor. Mela jsem slzy v ocich, az jsem se chytala za dech a sestricky me davali do klidu, abych se z toho vydychala. To uz bylo tak kolem 17-18 hodin. Pak doslo na rozhodnuti doktora, ktery mi rekl, ze hlavicka miminka se krouti a nemuze se usidlit v hrdlu, aby mi zpusobila tlaky a otevirani se. Nabidl mi moznot cisarskeho rezu, abychom se vyhli klestim. Ja jsem nebyla proti, byla jsem uz vycerpana a chtela jsem to mit co nejdrive za sebou.Tak jsem sla na cisarsky rez. Vsichni z personalu byli moc fajn a ve 19.08 se narodila Julinka s vahou 4050gramu a merila 51 cm. Mela jsem velkou placentu a zvetsenou delohu, ktera pry je ted nekde vyse polozena a beru tabletky, aby se dostala do pohody. Pak jsem si odbyla 5 dni v porodnici. Mela jsem problemy s kojenim. Prsa mi natekly az dneska. Tak jsem v porodnici odskrikavala aspon mlezivo a dokromovala. Ted uz jsem doma a jsem moc stastna.

Můj porod a další dny

Ahojky,tak jsem se konečně dostala na net,abych vám napsala,jak jsem strávila poslední týden.Jak už jsem tady psala,v úterý 11.12. mi pan doktor provedl hamiltonův hmat s tím,že pokud do pátku sama neporodím,čeká mě v pátek vyvolání.Ve středu 12.12. ráno mi odešla hlenová zátka a celý den jsem se cítila poněkud zvláštně.Večer jsem si dala teplou vanu a pak už se mi celou dobu,než jsme šli spát,něco nezdálo.No pár minut po usnutí mě vzbudila velká bolest,rozdýchala jsem to a za chvíli se opět opakovala.Byla půlnoc a bolest přicházela pravidejně po 5-ti minutách.Neměla jsem v plánu,jet hned do porodnice,ale když v půl jedné byl interval co 3 minuty,hned jsem vyrazili.Když jsem před jednou hodinou ležela na vyšetřovně,řekla mi asistentka,že je hlavička ještě vysoko,jenže během pár minut se to rozjelo naplno,takže na nálev nebyl čas,oholili mě přímo na vyšetřovně a hned jsem šla na sál za manželem,do sprchy,tam jsem si prodýchla pár stahů a hned na mě přišli tlaky,pár jsem jich prodýchala,píchli mi vodu,šup na stůl,třikrát jsem zatlačila a naše miminko bylo na světě.Ve čtvrtek 13.12.v půl třetí ráno se nám narodil syn Jakub,3480g a 51 cm.Byl to rychlý a krásný porod.A jak to s námi vypadá ted?Mám plno mléka,Jakub krásně pije a už má 3720g a 53 cm.Zatím je v pořádku a dělá nám radost.Semnou už je to horší,začaly mi hnísat stehy,tak beru antibiotika.Je to velice bolestivé a nepříjemné,ale musím doufat,že se to brzy zahojí.A Matěj,ten sice trošku zlobí,snaží se upoutat pozornost,ale jinak na Jakuba nedá dopustit,mazlí se s ním a se vším mi chce pomáhat.Stejně tak manžel je mou velkou oporou,zvláště ted,když je mi tak mizerně.A ze všeho nejkrásněji mi je,když se všichni k sobě přitulíme.

Takovejhle by měl bejt každej porod!!!

Ahoj holky, tak jsem konečně doma a i s mimouškem (samozřejmě je to nejkrásnejší a nejúžasnější miminko na světě).A jak teda probíhal ten můj porod?Jak některé víte, někdy v pondělí (3.12.) mi začala odcházet hlenová zátka. Neřešila jsem to, protože jsem stejně ten den šla na kontrolu. Doktor naznal, že do 24 hodin porodím (nikdo tehdy netušil, že se sekl jen asi o 2 hodiny). Udělal mi Hamlitonův hmat a poslal mě hopsat někam ven. Ten den jsem měla asi 4 stahy, to jsem ještě netušila, že to stahy opravdu jsou.Druhý den ráno, hned jak přítel odjel do práce, to začalo. Pořád jsem si říkala, to nemůžou bejt stahy, to není tak hrozný. Navíc tam nebyla žádná pravidelnost, spíš jsem měla pocit, že mám ty "stahy" pořád. Kolem desáté to už bylo horší, tak jsem volala příteli, ať pomalu směřuje domů, že odpoledne nebo večer to vidím na porodnici. Ale ať nespěchá, ať si ještě v klidu zajde na oběd. Kolem jedenácté volala přítelova máma, jak že se mám a že se za mnou staví. To už jsem věděla, že z postele jen tak nevylezu. Ona mi dala školení, ať hned zavolám přítelovi, a že při stazích po deseti minutách bych měla sedat do auta. Zkusmo jsem si změřila čas a bylo to tak jednou za 3-5 minut. Trošku jsem znejistila.Ve dvanáct přijel přítel z práce a hned jsme jeli do porodnice. To už jsem si byla jistá, že rodím.V porodnici se ukázalo, že jsme přijeli doslova za "pět minut dvanáct". Na příjmu na mě jen koukli a poslali přítele do auta pro tašku. Začali mi dělat pásy a porodní asistentka mi oznámila, že mám dost silný stahy. Přiběhl doktor a zjistil, že už jsem otevřená na 7 cm. V rychlosti mě oholili, nálev že už nestihneme.Říkala jsem si, to je super, to bude rychlovka, malej bude tak za 4 hoďky na světě, to tak není špatný.A už mě to nutilo do tlačení. Někde jsem vyčetla, že se to musí rozdejchat, ale to prostě nešlo. Ještě jsem porodní asistentku ukecala na rychlou spršku a už mě směřovali na sál. A já se tak těšila, jak budu na porodním pokoji hopsat na míči.Na sále jsem si odbyla asi 2 stahy opřená o přítele (aby tam taky k něčěmu byl) a vydejchávala. A už přiběhla porodní asistentka a položila mě na porodní stůl. Když řekla "tlačte", říkala jsem si, ještě tak hoďku a mám to za sebou. Pak už si pamatuju jenom nepříjemnej pocit, když malej sestoupil níž a pak tu úlevu, když se narodil a začal křičet.Matyáš se narodil 4.12. v 13:32, měl 3,85 kg a 52 cm.Ano, čtete správně, v poledne jsem byla ještě doma a v 13:32 jsem měla svoje miminko na bříšku.Holky, všem bych vám přála takovouhle rychlovku

Už to máme taky za sebou:o)

Termín 8.11. sice nevyšel, ale to vůbec nevadí. 9.11. jsme byli na kontrole s tím, že to k porodu není a že se máme dostavit zas až 13. Tak jsme si s manžou užili víkend, v pátek byli ještě s kamarádama na pivko, v neděli na nákupech v Olomouci:o) No, už z neděle na pondělí asi ve čtyři ráno se mi nějak nepozdávalo, že mě začlo píchat v podbřišku. Hlenová zátka začla odcházet už v neděli, tak jsem si říkala, že máme ještě aspoň týden. V pondělí dopoledne mě začly nepravidelně brát stahy, jenom tak malinko a občas. Ale už od jedné odpoledne asi co sedm, osm minut. V půl druhé mě manžel nabral do auta a odvezl do porodnice. Špatně jsem se otvírala, šlo to strašně pomalu, narvali mě čípkama a nechali asi 4 hodiny bez manžela na pokoji, ať se prospím. Stahy nic moc, co deset minut. V sedm mě vzali na porodní box, dali mi zas čípky a pak dojel můj, asi v osm. To jsem byla asi na dva prsty:o( No, co budu vykládat. Stahy po dvou minutách, bolest jako prase a ne a ne se pořádně otevřít. V 20:49 mi píchli vodu a od té doby jsem myslela, že fakt umřu. Stahy a bolesti zesílily. Ještě, že jsem tam měla toho mojeho, jinak bych už asi požádala o císařák. Box s vanou byl taky super. No, docela jsme se trápili:o( Nakonec už jsem byla tak vyčerpaná, nepomohly mi čípky ani injekce. Nevím, v kolik to bylo, ale už bylo 13.11. když mi píchli kapačku oxytocinu. Ve 2:49 se nám společnými silami podařilo vytlačit našeho MAREČKA, 3,35kilo a 50cm. Bohužel ho museli rozdýchávat a dát do inkubátoru na kyslík, ale zvládl to všechno skvěle, je to kluk statečná:o) Byl to otřesný zážitek, bohužel, ale nikdy toho nebudu litovat, když se teď kouknu do postýlky, jak si tam spokojeně spinká, napapanej, vykoupanej a strašně krásnej:o) Fotky Marýska dodám, jen co se dostanu na svůj počítač, který nám dnes umřel. Přeju všem maminkám lepší porody, než jsem měla já a tak strašně hodnýho doktora a asistentku, bez kterých by to nešlo.

Zvládli jsme to rychle:)))

1.11 jsem měla poslední termín a taky poslední prohlídku na gyndě. Tam mi řekli, že si mám v sobotu 3.11 zajít do porodnice na monitor a domluvit se co dál. Ale v sobotu v půl sedmé ráno mě vzbudila bolest v podbříšku...docela nepříjemná, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Opakovala se co 10min celou hodinu. Pak to ale přešlo a stah se objevil někdy co 10min někdy až za 40min. Tak jsem jela natočit to srdíčko, tam mi řekli, že to jsou asi poslíčci a že mám znovu přijít v pondělí. Tak jsme si s manželem a Vojtou zašli do restaurace na oběd a jeli domů. Dokonce jsem si i na hodinku zdřímla. Když jsem se v 18hod vzbudila, tak stahy začaly být pravidelné co 10min, ale jen slabé a krátké. Ale i tak jsme pro jistotu zavolali babičku ať si pro Vojtíška přijedou. Ještě hodinku jsem byla v pohodě, ale po hodině kolem cca 19hod začaly stahy sílit a hlavně interval se zkrátil na 3min. Tak jsme ještě nabalili Vojtíška babičce do auta a jeli jsme do porodnice. Tam jsme byli ve 20.05 natočili mi monitor, udělali prohlídku(byla jsem otevřená na 3cm), převlékli manžela a šli jsme na pokoj. Za hodinku už to bylo 5cm. Už jsem byla hodně unavená a začalo to už i víc bolet, tak jsem si řekla o epidurál.Proč bych měla trpět, když nemusím. Ovšem doktor byl na sále tak jsem musela počkat až tam skončí. Ve 21.50 dorazil anesteziolog a píchnul mi ten epidurál, ovšem úplně zbytečně. Jelikož se blížil konec porodu, tak už mi nezabral. Naopak mi po něm píchly vodu a já po dvou stazích šla tlačit. Ve 22.05 se nám narodila Maruška. Měla 50cm a 3490g. Byl to nejkrásnější zážitek, jaký jsem zažila. Měla jsem z porodu docela strach jak to zvládnu, ale nakonec šlo všechno jak po másle a my jsme vše zvládli za 2hodiny.