Ach, Ti chlapi - nové diskuze

kvůli sportu

Já jsem teď tak naštvaná!!! Manža přitáhnul domů nachlazení, takže mi je od včerejška mizerně, mu už trošku líp, tak jsem ho včera poprosila, jestli by okoupal Klárku (koupeme co druhý den). Bohužel, včera hrál v tv hokej - playoff, to si přece nemůže nechat ujít!! No a jelikož já jsem tak tak uvařila večeři a uklidila kuchyň, ono koupání bych už nezvládla, tak šla Klárka spát bez něj. Dneska mi je hůř než včera, ležím se studeným obkladem na čele, ale vaření obědu je opět moje záležitost. Aspoň že mi pak vyhověl a šel umýt nádobí. Teď jsem ho poprosila, aby šel Klárku přebalit, ale on má pro změnu v tv tenis!!! Takže jsem se naštvaně zvedla, vzala Klárku, a po cestě z obýváku pronesla, že dneska bude koupat bez debat. Teď tu sedím a vylévám si zlost. Jestli večer odmítne, tak jsem odhodlaná i přes můj stav popadnout bundu a jít se projít, protože kdybych byla doma, tak bude pořád spoléhat na to, že mi to nedá a nakonec ji okoupu, když on se nepohne.Fakt zuřím!! Když je zle mu, tak kolem něj prdelkuju, ale když je to naopak, jakoby zapomněl. Ach jooo....hoooolkyyyy...

Pochvala

Tak musím toho svého mužského taky jednou pochválit. Teď na nás nemá vůbec čas, je pořád v práci, bojí se o místo, tak kolikrát je tam i do půlnoci, je taky trošku protivnější, unavenější a opět nemocný, protože nemá čas se ani vyležet..teď to vypadá, že si na něj chci stěžovat,ale protože zařizujeme náš společný byt a on už tam bydlí od listopadu a zatím se moc nepřičinil, tak ve čtvrtek mi objednal obývací stěnu, noční kovové stolky (máme kovovou postel), před postel ještě kovovou lavici. Taky slíbil, že si koupí lepší psací stůl, protože ta hrůza kterou mi dal do obýváku, na to se vůbec nedá koukat.No taky slíbil, že si konečně najde čas a udělá si řidičák, což mě těší, poněvadž já ho sice mám, ale neřídím, mám nějaký blok a docela se bojím, takže tím pádem by se snad tento problém vyřešil..Prostě mě opravdu dostal. Stěhovat se máme s Máťou v půlce dubna, a on to snad do té doby stihne i zařídit..Mám z něj radost

Otec

Ahoj holky od včerejška mám nervy napnuté k prasknutí a potřebuju to ze sebe nějak dostat ven ,protože už to fakt nezvládámrotdýchávat.S přítelem tento měsíc máme zaplatit strašně velkou pálku ale tak nějak jsme zjistili že to dáme snad dohromady tak jsem se po týdnu uklidnila a začala po večerech trochu i spát.Ale začali mi pořád volat z manybank že to nemám zaplacené a kdy to uhradím tak a tady je kámen úrazu asi před 2 roky jsem si vzala pujčku 30 000,ale ne pro sebe nýbrž pro taťku,který mi slíbil že to určitě bude platit.v lednu mi došel dopis že pokud nezaplatím dlužnou částku za 2 měsíce dají mi exekuci na plat,hned jsem volala tatovy a on že to neplatil že to neměl tak jsem to zaplatila za dva týdny mi to dal.No a je to tady zase minulý měsíc to nezaplatil zase a já to něřešila v domění že to platí už normálně včera jsem mu volala a on že to zaplatí 15,přitom to měla být zaplacené do 4.3 takže zase penále jak blázen a každý den telefon od manybank totálně mě to deptá,protože toho placení mám fakt dost a přítel už je taky pěkně nasraný.Takže od zítřka jdu na brigády na nádobí abych to měla z čeho zaplatit,a 18 má dojít další složenka z manynikdy by mě nenapadlo že v 7 měsíci si budu muset najít rychle brigádu a dělat rakovou práci.Nejvíc mě mrzí že si v létě pujčil od kámoše 25 tisíc a za dva měsíce mu to celé zaplatil a mě to platí 2 roky a je tam sotva deset zaplacenéa ani nezavolá a neřekne Barčo já to nezaplatím promin nemám to.Prominte za dlouhý příspěvek popř. za chyby,ale přítel mi nato akorát řekne \"a ty se divíš\"? Naštěstí mi to nevyčítá,ale vidím na něm že ho to sere už taky,strašně se za tatu stydím a sere mě že nás dostává do takových situací,nemáme ani postýlku skoro vůbec nic a já musím platit za tatu 4500

Tatka doma

Tentokrát byl jeho příjezd hodně rychlý.Přijel o měsíc dřív a ještě ve finále o hodinu .Tak,že jsem všecko nestihla.Nevadí, mu je to v podstatě jedno.Moc se na nás těšil.Přijel najezený tak neměl vubec hlad.Jenže jak uviděl tu škvarkovou a sádlo,chtěl jen vyzkoušet a hned zblajznul 4 rohlíky.Řikal,že nic tak dobrého jak je ta škvarková ještě nejedl.Když byl ted pryč tak zhubnul 6kg,aby se mi líbíl.Zbytečně.Já už se postarám ,aby to zase nabral.Vždycky říkám,že chlap má mít 100kg jinak není chlap.A taky čím je hubenější,tím já si vedle něho připadám tlustčí.Pak je taky sranda,že se mu Gabka přeměnila v pubertačku a on na to není připraven.Myslím tím ted ty její drzé hlášky.Když to tak vemem tak on od lonského unora do letošního byl z roku doma jen 50dní.Dnes jel do práce odevzdát cesták a po cestě domu pěkně nakoupí.Zděsil se naši prázdné ledničky.Ze všeho tam byl jeden kousek.Tak,že jedno vajíčko,jeden sýr atd.No a co- to je podle mě výběr.Dneska zautočím na jeho bříško crosanky.To neodolá.

propuštění z porodnice II

Vzpoměla jsem si na svůj zážitek. Po vizitě nás propustili, tak manželovy volám, jenže to nebral. Tak jsem poslala sms v kolik má přijet a dál jsem to nějak neřešila, byl oběd a tak. Po obědě měl dorazit, tak mu volám.. zvonilo to dlouho než to zvednul očividně rozespalý. Říkám: \"tak přijedeš si pro nás nebo ne?\" a on \"ježiš a oni vás už pustili jo?, kolik je? za půl hodiny jsem tam\" Samozřejmě s kamarádem slavili, kamarád spal u nás a kdyby mu nepřipoměl věci a autosedačku, tak je zapomene. A ty věci no to byla hrůza..

propouštění z porodnice

holky já tu z toho mého drahého chotě dělám pěkného trumpetu, když tu pořád o něm píšu. On je skvělý, ale když on dělá takové jobbovky, tak se přece musím podělit!!Zrovna si teď píšu se ségrou na icq, co si má nabalit do porodnice, aby na něco nezapomněla, a přišla řeč na oblečení až pojede z porodnice. Hned jsem si vzpomněla na můj \"zážitek\" Když mě přijímali, měla jsem možnost odložit si všechny věci do pacientské šatny, já se ale rozhodla, že tu hromádku dám manželovi na odvoz domů a on mi pak při propouštění přiveze normální, netěhotenské věci. Dala jsem mu i boty, protože jsme jeli rovnou ze svatby, a tam jsem měla lehké střevíčky. No a když jsem měla jet za 4 dny domů, tak jsem mu přesně popsala, které gatě a svetřík mi má vzít, a taky které boty. Přijel, předal mi tašku, a tam úplně jiné gatě, ke všemu těhotenské, které drží jen na obr břichu. Svetřík dobrý, ale na těch gatích...hrůza. Pak hledám boty...no on je zapomněl vzít! Takže jsem do té venkovní kosy vyšla v pantoflích. Naštěstí neparkoval daleko. Otevřel kufr, aby tam dal tu mou porodnickou tašku, a co tam nevidím - ta hromádka oblečení, co jsem mu před porodem dala domů (upozorňuju, že gatě byly tehda komplet mokré od plodové vody). Ovšem bez bot. On s tím jezdil celé dny po všech příbuzných. No málem mě kleplo. Teď už se tomu směju, ale byl to fakt záhul mu nevynadat, znáte ty poporodní hormony..

Chtěla bych reagovat na předchozí příspěvek. Zrovna včera jsem na svýho chlapa byla zase pěkně naštvaná, protože večer nečekaně musel odjet s tím, že to má tak na hodinu práce. Raději jsem mu říkala, že kdyby se cokoli změnilo a trvalo mu to déle než si myslí, tak ať mi aspoň napíše, abych věděla, že je s ním všechno v pořádku. S tím, že mi to odkýval, odjel. Po pěti hodinách jsem byla strachy bez sebe, tak jsem mu psala, že je vidět jak jsem mu u prdele, když jsme se na něčem dohodli a on se neozve. A představte si, že když přijel, tak byl ještě URAŽENÝ,a že to nemá zapotřebí a nemíní číst takovéhle sms. Ještě dnes se mnou pořádně nemluví. No, není to na zabití?!

Nezavolá a nezavolá

Manžel vždycky jak letí pryč nebo se vrací.Nikdy nevolá.Jinak otravuje furt.Přitom tam má mezi letadlama dost času.Já se o něho nebojím,protože už vím,že nemám čekat telefon.Ale tchýně mě deptá jestli už volal,nebo né.Co u vás,taky čekáte pokaždé,když někam jede až se ozve?A on se pak divý ,že se nic nestalo,tak proč by volal?

za co utratit poukázku

Holky, jsem mírně nešťastná. Manža včera večer přijel z práce a v ruce měl obr tašku z Datartu. Na firemním vánočním večírku vyhrál poukázku na tamní nákup za 500, ale pořád jsme nevěděli, za co to utratit, jenže manžela to popadlo zrovna včera, že ji konečně uplatní a zajel tam. Prošel celou prodejnu, nic mu nepadlo do oka. Uvažoval nad ponorným mixerem, ale pak usoudil, že ho asi mám ve svém multifunkčním robotovi (nemám a chci!!), pak uvažoval nad odšťavňovačem nebo pekárnou, o kterých jsme se do budoucna bavili, ale nechtěl zrovna moc doplácet. A vůbec ho nenapadlo mi zavolat a poradit se!!!!No víte s čím nakonec přijel?? S elektrickou chladičkou na víno!!! Tý jo, já tak zuřím..takovou luxusní pitominu..a ještě doplácel 180

pokec

ahoj holky, tak to tady vše čtu a nejraději bych dala příspěvěk všem, ale to nestíhám. Prostě nabízím své icq všem, co chtějí pokecat, vybrečet a tak. Jsem také normálůní ženská s normálnímy problémy a s chlapem, co někdy pěkně zazlobí, tak když budete chtít, písněte. Máme přeci jedna druhou, tak je fajn si pokecat.418-427-188

Velky uklid:)

ja uz o tom taky premyslela ten nas nejprve poblinkal sedacku mlikem a ted hazi barevne znacky na koberec takze bud si v lete zavolam nejakeho chlapa nebo si pucime stroj a to vychazi na 250-300kc na den:-)

manzelstvi

Jak je teď u nás ta krize, tak pořád přemýšlím co a jak dál a jestli, i když se to mezi námi zlepší, to bude stejné jako předtím, či ne a jaké to vůbec bude. Popisovala jsem něco málo, co se u nás děje v BABY AKTUALNE. Nedávno jsem tu psala na příspěvky od Megiska a jinych mamin, ze jim preju hodne sil a ze bych nikdy nechtela zazit rozvod a tak. A machrovala jsem, jak bych od někoho hned odešla, že bych určité věci vůbec nesnesla a prostě odešla, tak jako jsem se už několirát s někým rozešla....jenže je to teď něco úplně jiného a nejde to asi jen tak lehce říct. Když totiž přijde na konkrétní situaci, člověk se chová úplně jinak a uvědomí si, že vlastně ani nemá sílu jít... Já jsem byla rozhodnutá, že půjdu, že prostě najdu podnájem, nějak zařídím hlídání, po večerech půjdu dělat třeba do baru a nějak se o nás s Jolankou postarám. Zvládla jsem si najít práci v cizí zemi, bez umění jazyku a s pár drobnýma v kapse jsem přežila a dostala se sama z nejhoršího, tak co bych nezvládla odejít a začít znovu u nás. Dokonce jsem volala do agentury, co pronajímá byty, nechala jim tam kontakt. Jenže ten den jsem Martinovi napsala sms (nebyl totiž doma), že pokud to takhle půjde dále, že opravdu začnu podnikat určité kroky, že takhle dál žít nechci a nebudu, tak aby se pak nedivil. Nevím, možná mu došlo, že bych fakt šla, on totiž ví, že já si nenechám vše líbit, zvlástě na buzeraci jsem alergická, ale přišel a hned se mě ptal, co mu to píšu a co to má být a v hlase byl takový zvláštní tón...Pak jsme chvíli mluvili...každý objahoval různé situace ze svého pohledu...vlastně pro něj bylo špatně něco, co jsem ve chvíli kdy mu nebylo úplně dobře, řekla, a tak na mě vyjel. On mě zase řekl nějaké věci v blbé chvíli...no takhle jsem se bavili..třeba mi řekl, že jsem netolerantní k té jeho nemoci, já mu zas řekla, že on nebyl vůbec tolerantní ke mě v šestinedělí a tak dále...je fakt, že svou chybu neuznal, asi to prostě neumí a násilím to z něj nedostanu...po tom rozhovoru šel něco odnést do sklepa a já musela napoštu, takže jsme se minuli, když jsem odcházela a rozhovor zůstal neuzavřený. Když jsem přišla, nebavili jsme se jako ten týden předtím. Tichá domácnost je teda fakt šílená, vše se honí hlavou, pořád napnutá, co bude a jak to bude, z Martinovy strany žádná odezva. Pak jsem si říkala, že už to nevydržím, že on asi jen tak sám nepřijde, ale možná by i chtěl....jak si tak chystal večeři, koukala jsem na něj a přišel mi strašně sexy, uvědomila jsem si, že mi strašně chybí a že když odejdu už mě nikdy nepohladí, nedá mi pusu...nebude nic....a tak jsem vzala Jolanku a položila mu ji na záda a on něco prohodil..už nevím, co to bylo, ale smál se a já taky...asi jsem blbá, zas jsem to rozlouskla já a to jsem nechtěla,,ale třeba někdy možná přijde a omluví se až to nebudu čekat, nebo řekne, že je mu to všechno líto. Možná potřebuje odhodlání. Teď se bavíme, ale jen tak zběžně, občas prohodíme nějaký vtípek, zasmějeme se..ale ještě žádná pusa, objetí ani nic podobného neproběhlo...snad brzy... asi to chce čas a třeba se vše vrátí do starých kolejí...třeba to bylo jen tou nemocí a já mu nedala podporu, kterou by si představoval. Já ho tu nebudu obhajovat,,, je to nesnesitelný puntičkář a nervák, ale vím, že mě nikdy neuhodí, že se mě vždy před cizíma zastane a podrží mě a vlastně vím, že ho stále moc miluju a NECHCI bez něj být...jj je to šílené, buzeruje mě a někdy mi nadává, ale je to MŮJ Martin a chci s ním být... a možná budu jednou litovat, že jsem teď neodešla, ale nejde to, nemůžu jít...protože ho miluji a protože spolu máme tak krásně dítě jako je JOlanka....a já chci aby měla svého tatínka u sebe...ufff to jsem se nějak rozepsala víc než jsem chtěla...začínám tu bulet, takže raději skončím, sama jsem se nad tím trochu dojala a tak doufám, že vše u nás bude brzy dobré. Děkuji, že jste to přečetly až sem a třba se mnou souhlasíte nebo ne, ale jsem moc ráda, že tyhle stránky jsou, že se můžu vypsat, že jste tady a že si můžu přečíst reakce a názory ostatních...díky