4 až 6 let - nové diskuze

První zub

je venku :o) jednička dole. Marek si ho včera večer vykýval sám :o) A dnes ráno už u nás byla zoubková víla, nechala pod polštářem penízku a zoubek nechala Marečkovi :) Měly byste vidět ten výraz,když našel pod polštářem tu minci:o)

Ondra na pětileté prohlídce

Nečekaně jsme museli kvůli nemoci k paní doktroce a jelikož tam nikoho neměla tak si Ondru hned odzkoušela na 5ti letou prohlídku. Zeptala se ho na čísla a jednoduché počítání, dny v týdnu a roční období, to hned zapojil do písničky a tím splnil další úkol. Zrak v pořádku, dokonce ho nezkoušela na písmenku E ale na číslech, slyší až za roh, váha 16,1kg a 106,5cm. Má lehce plochou nožku a dala nám žádanku k logopedovi aby ho skoukl, na to jsem zvědavá před prázdninama mluvil dobře, ale v cizích školkách se pohoršil a teď jak byl s náma dama je na tom zase líp a je mu rozumět.Byla moc spokojená jak je Ondra šikovný a zvýdavý, mě se jen zeptala na hygienu,zoubky a jestli se mi něco nezdá. A já byla spokojená s tím že se nemusím stresovat jestli všechno umí a nepřenášet to na něj. Ještě teda musíme v řádném termínu na očkování.

to nám to brzy začíná

v půl osmé večer zazvonil Nikolky kamarád na kole ař s ním jede do hospody na pivo, tak se hezky oblékla, sbalila batoh, kolo a vyrazila (samozřejmě s jeho tatínkem) a manželovi k příštím narozeninám můžeme darovat pušku

šahání na pindoura

Kdy se vaši kluci začali zajímat o pindoura? A jak? Jen slovem a pozorností nebo i nějákou sebestuimulační aktivitou? Jak jste se k tomu postavily a co jste jim říkaly?

Peťa chtěl párek v rohlíku a že si ho koupí sám. Tak dostal peníze s tím, že mu slečna ještě korunku vrátí. Po chvilce přišel s párkem a korunkou nazpět. Dostal tedy pochvalu, že si to zvládl koupit sám.Teď jsem si vzpoměla, že měl už natrénováno z pondělí, kdy si koupil sám zmrzlinu.

Nikča a prázdniny

tak po dvou týdnech bez školky už se docela srovnala, zlobí míň a už pár dní v pohodě jí (asi ji došli části těla, které by jí mohli bolet a díky tomu by nemusela jist ), takže do konce prázdnin to s ní snad přežijuvčera odřela Fanouškovi loket, ležel na břiše a ona ho táhla za nohy po koberci z pokojíčku až do obýváku Fanoušek teď k ní pořád leze, chce si s ní hrát, jenže Nikču to nějak přestává bavit a utíká od něj, dnes ráno prohlásila, že by chtěla miminko sestřičku, protože Fanoušek už je velkej

Jak Vaše děti snáší změny

Kubíkovi bude v lednu 6 let. A včera mě úplně šokoval. Říkala jsem jim, že už jen tři dny ve školce a budou mít prázdniny. A Kubík se rozplakal, že nechce jít ke Krtkům (=třída předškoláků) po prázdninách. Že tu třídu nemá rád a nezná to tam. Nepomohlo ani vysvětlení, že tam bude mít kamarády ze třídy Ježků... Tak mě upřímně vyděsil, protože když ho takhle sebrala změna třídy ve školce, tak co bude dělat za rok, až půjde do školy?

Taky prázdniny

Všichni se furt tváří, že si děti musí od škol a školek odpočinout, což beru. je to taky šance jet někam na dovolenou atd, ale to se proboha nedá dělat 9 týdnů. Po zbytek času se flikuje den po dni a dětem chybí řád, tak zlobí. U nás to tak taky je. Snažím se, aby se každý den dělo něco zajímavého, aspoň vykoupat v bazénu nebo tak, ale stejně je to dítě nějaké otrávené, na flétnu hrát nechce, to ji nebaví, tamto taky ne... já se jí nemůžu věnovat od rána do večera, což by byl ideál, protože při jakékoliv aktivitě, dokonce i u prací, je fakt hodná... ale jak se nechá, aby se zabavila, tak si chvíli hraje se sestrou (1 rok), ale jinak si zabavit neumí a otravuje..

prázdniny asi nepřežiju

jen ji začali prázdniny pořád by večer flámovala, strašně se jí líbí někde opékat buřty a chodit domů za tmy , ale nějak se změnila, ráno abych ji v devět tahala z postele (i když neflámujeme), jíst nechce, jeden den nemůže jíst protože ji bolí nohy a bolí ji zuby, druhý den nemůže jíst protože jí bolí hlava a v krku , včera nesnídala ani neobědvala, po obědě jsem vyrazila do města na nákup, samozřejmě jsem čekala že v krámě bude chtít všechno koupit, ona chtěla jíst pizzu, chtěla párek v rohlíku, chtěla krokety....ani rohlík jsem ji nekoupila, chytil ji totiž takový hysterák jak snad nikdy, tak jsem za jejího neustálého řvaní na mě s ledovou hlavou nakoupila nejnutnější potraviny (jedna paní mě obdivovala že mám silné nervy) a honem k pokladně a domů, v autě schytla facku když do mě začala kopat a mlátit a byl klid, doma zblajzla polívku i hlavní jídlo, i večeře už byla v pohodě, já z ní zešedivým strašně teď odmlouvá

Příměstský tábor

Zajímalo by mě, jak vaše děti v tomto věku 5-6 let snáší pobyt v příměstském táboře. Já totiž dneska ráno prožila peklíčko. Kuba se seknul takovým stylem, že jsem to ještě nezažila. Vůbec tam nechtěl být. Měl štěstí, že jsem nikam nespěchala a mohla tam s ním zůstat. Ani pořadatelé neměli problém mě tam strpět a já se snažila aspoň být trochu nápomocná. Po hodině a půl už se Kubík rozkoukal a mohla jsem odejít (i když pořád to nebylo úplně ono). Fakt mě to překvapilo, protože třeba na dovolené neměl problém být s cizími dětmi. No asi kdyby měl s sebou i Hani, tak by to bylo v pohodě. Řeknu vám, že zpocená jsem byla až na zadku. Počítám, že odpoledne si budeme vyzvedávat nadšené dítě, ale ten vstup do nového kolektivu, to bylo drámo.

Nikča a tma

včera začli Nikolce prázdniny a hned první večer flámovala , vyrazili s tatínkem v sedm večer na kole lesem ke kamarádovi na chatu, má stejně starého chlapečka, je to asi 2 km, myslela jsem, že v devět večer vyrazí domů, aby dojeli za světla, v půl desáté když byla tma mi volali ať pro ně přijedu autem, že ještě rozdělali oheň a budou opékat buřtíky, Nikolka chtěla házet klacíky do ohně, tak já již vykoupaná s umytou hlavou jsem se oblékla a vyrazila pro ně, no ještě jsme tam půl hoďku strávili a rozhodli se vyrazit domů, manžel si tam kolo nechal a Nikči kolo jsme chtěli naložit, jenže ona trvala na tom že pojede domů na kole, i bez světla, prostě si to nedala vysvětlit že je úplná tma a neuvidí na cestu, tak jsem ji nasadila helmu a pustila do lesa, chvíli jela, až jsme koukali jak se nebojí, ale za zatáčkou když už jsme pro ni chtěli jít, se najednou ozvalo: já radši pojedu autem, tak jsme se všichni smáli, byla ve vteřině v autě a chtěla rozsvítit, doma nechtěla z auta vylézt, že se bojí tmy

Už to začíná

V pondělí poprvé odešel sám z domu, nikomu nic neřekl, já byla v práci. Normálně odemkl a šel přes cestu ke švagrové. Málem jsem ho odpoledne přizabila,jak jsem se to dozvěděla...Za další je pěkně držkatej, odmlouvá, chytračí.. No mám pocit, že do konce prázdnin jeden z nás nepřežije