nemumí si hrát - diskuze

jen chci napsat, že si nemyslím, že ty bys udělala někde chybu. každý dítě je jiný a baví ho něco jinýho, jiným způsobem se zabaví.mám malou ségru, která mě úplně děsila, jak si neuměla ani na vteřinu sama hrát, pořád potřebovala asistenci nebo alespoň přítomnost někoho, koho do hry zapojovala. když jsem ji hlídala, byla jsem úplně vyčerpaná, strašně mě to nebavilo.... sama si začala hrát až tak ve 4-5letech, nejdřív začala mít samaostatný výtvarný projekty a pak si hrála sama i s panenkama a tak.myslím, že i vyhazování hraček je dobrá hra třeba už brzo přijde na to, čím se sám aspoň na chvíli zabaví.ruku do ohně bych za to nedala, ale myslím, že v knížce od H.karpa \"nejštastnejší batole na světě\" (nebo tak nějak) je nějaká metoda, jak dítě učit hrát si samo. já jsem to naštěstí ani trošku nepotřebovala, klučík si zatím umí hrát sám báječně (uf!)

Kačka si taky neuměla sama hrát a doteď si denně sama hraje tak hodinku možná. Jinak si prostě hrajeme spolu nebo spolu uklízíme, vaříme....což ji baví asi víc než to hraní

Elli si taky s hračkama nehraje, jenom když je u cizích a má tam neokoukané hračky........

Kluci si mi sami začali hrát až o něco později. Spíš než hračky je zajímal obsah skříněk a různé věci v domácnosti.

Nevím ale myslím že na hraní sám je ještě hodně malej. Ondru začalo hraní samo s hračkama brát až po 2 roce. Předtím maximálně tak rozhazoval či radši chtěl kramařit moje věci. Pak to pomalu začal brát. Co mu většinu hraček schovat a nechat jich jen pár a po nějaké době je obměnit.

Vojta si zásadně s hračkama nehraje. úklid a úklidové náčiní vede i u nás. potom žaluzie, dveře na balkon, klíče, krámování šuplíků atd. ale, že by seděl a pár minut si stavěl komín, to fakt nehrozí. chvíli vydrží, když si někdo hraje s ním. třeba s autem nebo s vláčkem. to ale nutí dotyčnou osobu, aby byla aktivní a sám jen kouká a buzeruje knížky, ty taky čteme, to docela jde. venku ho zajímá maximálně skluzavka, motorka ani omylem, pískoviště tak pár vteřin. jinak se mi neustále plete pod nohama, u všeho asistuje, všude chce být taky a pokud možno dřív než já. občas je to dost o nervy. no a pokud má pocit, že se ho snažím do nějaké hry vmanipulovat, tak se akorát zasekne, vzteká a práská hračkama. snad si někdy bude hrát sám, chtěla bych se toho okamžiku dožít

Hračky Barušku taky neberou. Tak prostě si hraje když já uklízím. Třeba mě vezme hadici od vysavače a jezdí s ní po podlaze, uklízí semnou myčku, nosí ponožky do komody a do skříně, při vaření většinou rozebírá všechny šuplíky. Ale ona se tím zabaví, tak proč jí to brát. Chce být prostě semnou, ne si skládat sama komínky z kostek. A já mám aspoň uklizeno, i když mi to trvá desetinásobně dýl než když bych si to udělala sama. Co teda hodně děláme tak čteme knížky, ukazujeme obrázky a to pak když já přebaluju mladší dítko tak ona sama sedí u nás a čte co vidí. Ale že by sama seděla půl hodiny v pokojíčku, to znám jen když k nám přijde nějaká návštěva s malým dítětem. Ale to pak klidně sedím v obýváku, v pokoji je jen puštěná chůvička a třeba tam fakt 20 minut nejdu a v klidu piju kafe.