banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Můj první císař... - diskuze

26 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Já se sice nemám čím chlubit, protože jsem vlastně neporodila, jen jsem si odskočila na operaci, ale stejně mám pořád nutkání se svěřit, protože na ten den v životě nezapomenu...Ráno na ten pověstný pátek 13. jsme jeli do porodky, vyšetření bylo naplánované na 7.00, byli jsme tam přesně. Mladé sestřičky studentky mi nabraly krev, udělaly monitor, ovázaly nohy bandážema a pak odešly a nechaly mě na vyšetřovně skoro 2 hodiny ležet beze slova (přitom operace byla v plánu na 8.00, ale měli zrovna akutní porod nedonošence, takže se na mě trochu zapomnělo)... kdyby nepřišla paní a neřekla, že můžu na chodbu za mužem, tak tam taky chudák zdřevěněl :) Na řadu jsem teda došla v 9.45, s anestezioložkou jsme se shodly na spinálu, abych malou hned viděla. No co vám budu vyprávět, připadala jsem si skoro jak na mučícím nástroji, ruce přivázaný, napíchnutý hadičky, sondy a já nevim co, mrtvý nohy a zima. Přišel doktor s doktorkou, pozdravili mě a já se bála, protože mi pořád přišlo, že ty svoje nohy trochu cítím. Ještě než do mě řízli, tak se doktor zeptal, co to bude - řekla jsem že je to 3:1 pro holku, tak se rozesmál, že je to dobrej kurz, jestli jsme si taky vsadili No a pak zničehonic se mě ptá: Bolí? - Ne - A teď? - Taky ne - Tak můžem. Holky řeknu vám, asi jsem sračka, ale udělalo se mi blbě, chtělo se mi zvracet z toho, jak mi roztahovali břicho, jak jsem slyšela odsavačku a jak mi pak malou nemohli v tom všem najít Šťouchali mi do žaludku, protože malá měla hlavu zabořenou zrovna v něm a museli si ji přes kůži od žeber posunout. Nebudu to pitvat, prostě asi za deset minut mi ji ukázali, zrovna spala, takže ani neřvala, jen se tak jedním okem podívala, co se to jako děje a usnula znova Po taťkovi, no Pak mi řekli míry, váhu a čas narození a jeli s ní pryč. Ukázali mi ji sice za chvíli zase, ale to už mi nějaká hrozně snaživá sestřička píchla dalšího umrtvováka, takže jsem si ji svojí malátnou rukou nemohla ani pohladit. Nikdy nezapomenu, jak mi to bylo líto, že nemám sílu si na ni sáhnout a rozbrečela jsem se. Pak už si nepamatuju nic, tma černo, probudila jsem se asi za tři hodiny na pooperačním, takže smsky jsem posílala až docela dost hodin od události. Ale máme to za sebou, doktorům děkuji, že mi pomohli, sestřičkám na novorozeneckém taky, všichni byli moc hodní, ale jsem ráda, že jsem z té porodnice po 4 dnech vypadla. Delší pobyt bych asi nezvládla :)
Vůbec to neber tak,že ses o nic nezasloužilaRodit KP by bylo moc riskantní,já bych se toho bála.Zvlášť,když píšeš,že se v tomhle případě musí porodit hlavička do 3 minut...Z toho bych měla velký strach.Takže jsi pro malou udělala to nejlepší,co jsi mohlaMusí to být zvláštní pocit,když cítíš,jak ti ji vytahují \"z žaludku\"Přišlo mi hrozně roztomilé,jak jsi psala,že maličká,když ji vytáhli,spinkalaChápu,že jsi byla moc smutná,když sis ji nemohla ani pohladit,ale zato teď jí to určitě pořád vynahrazuješA proč tě vlastně potom znovu uspávali?
@veverka77 jojo, teď ji muchlám a pusinkuju pořád Proč mě uspávali, to vůbec netuším, pamatuju si jen, že jak jsem usínala a ptala se, jestli mi zase něco píchli, tak mi sestřička odpověděla, že si musím odpočinout. Nevím, možná na to šití, abych jim do toho nekecala
A kdo tě rodil (operoval)? Já byla u Kokrdové a musím na ní pět jen chválu. Podporovala mě v přirozeném porodu a ve finiši mě rozumně vysvětlila, že musím na císaře. Bez nátlaku a hlavně respektovala mé přání. Notovali jsme si spolu, že pomalu každá druhá chce sama bez zdravotních důvodů na císaře a přitom si neuvědomují ta obrovská rizika. Vždyť tam v papírech podepisuješ, že můžeš umřít, je to operace jako každá jiná. A já se stejně jako ty cítím ochuzená. Sice jsem si to pár hodin zkusila, ale hrozně závidím holkám přirozený porod! Naštěstí jsem narozdíl od tebe měla operaci v pohodě a byla to dle mého názoru docela sranda a hlavně zajímavý. Přeju tobě i malé ať jste zdravé a vše je jak má být
@Terouš Já nevim, kdo mě operoval. Nějakej chlap a nějaká mladá blondýnka. Kokrdová, jestli je to taková starší tmavovlasá paní, tak ta mě přijímala a mám z ní přesně opačnej pocit, než ty Mluvila se mnou stylem, že \"tak dneska už děláme císaře dvacetiletejm holkám, jo? No, kdyby to bylo na mě, tak jdete rodit normálně, máte štěstí, že jste prošla tím sítem a už máte císař schválenej...\" Prostě jak kdybych si to sama vymyslela nebo co A operace sama o sobě by asi taková hrůza nebyla, jenže já byla už týden před tím hrozně vystresovaná, takže jsem celou dobu na sále byla hrozně stažená a ještě ke všemu jsem klepala zimnici... No ale samotná atmosféra na sále byla super, než do mě řízli
@Gastrica Asi si myslela, že jsi protekční. Na vlastní uši jsem slyšela, jak jí ženský přemlouvají k císaři. Takže se jí nedivím. Nemusela se po tobě ale vozit, to máš pravdu. Taky chápu ten tvůj stres, já kdybych šla na plánovaný, asi bych umřela hrůzou. Hlavní je, že vše dopadlo dobře. Já si zas Elišku ještě ani neobrečela. Ještě nebyl čas.
@Terouš Chápu, že se jí to nemusí líbit, ale odsuzovat mě za něco, za co jsem sama nemohla, to fakt nemusela. Krom toho, já na císaře vážně nechtěla, ořvala jsem to, ale když mi doktoři všichni říkali, jak je porod KP riskantní, protože mají 3minuty na porození hlavičky, jinak hrozí poškození mozku... no co bys udělala? Já to radši hned podepsala, než aby malá měla nějaký problémy, byla postižená a kdoví co ještě... Radši bych sama na tom sále umřela, než aby se jí něco stalo...
@Gastrica To je jasný. Při KP bys byla velký blázen kdyby jsi chtěla rodit normálně. Musela tě teda ještě pěkně vystresovat. No je fakt, že mě stačilo, když se vystřídala u mě směna a stará sestra mě seřvala, že nejsem oholená komplet, že určitě jdem na císaře. Ve mně i v manželovi by se v tu chvíli krve nedořezal. Musí to bejt šílený, jít do porodky a vědět ty rizika, na druhou stranu ale už víš, že mimi brzy příjde na svět.
hezký já vstávala ve 4,30 abych v 6,45 přijela do porodky a nastoupila na sál, měla jsem jít první. A vzali mě až ve 2 odpoledne na kluky jsem si taky nesáhla, zrovna se mi udělalo děsně na zvracení, tak jsem manžela s miminama poslala pryč, ať nekouká, jak bliju žalud. šťávy sorry za chuťovku, ale taková je realita
no mě dělali akutní císař, měla jsem porodní bolesti i křížové a nakonec mě nechali i dlouho čekat než mi malou vyndali byla KP a jsem za to ráda, že se to takhle super zvládlo, malou mi vyndali zachviličku, nohy jsem necítila vůbec, jen takový tlak když mi jí tahali z břicha, ale to jsem si vůbec nepřipouštěla, těšila jsem se na malou a byla nedočkavá na to aby mi konečně řekli, že je v pořádku. Malou jsem pohladila po ručičce a už jí odnášeli, na zahřátí do inkubátoru. Mě převezli na JIP a já byla strašně štastná a pořád si říkala, že jsem máma.A to teda takhle vůbec neberu, že jsem si odskočila na operaci, on ten císař je mnohem horší než porod (aspoň se to tedy říká), já jsem malou porodila.Dala jsem život nádhernýmu stvoření a porod byl jen začátek toho všeho co nás teprve čeká
@Majjda01 tak ty jsi aspoň rodit začala spontánně a císař akutní, takže to je pro mě zase něco jinýho. Já nezačala ani rodit, prostě jsem přišla do nemocnice a za 30 minut od začátku operace, jsem měla dítě. Beze snahy :)
po přečtení tvého porodu jsem měla krásný sny fakt
popsala jsi to moc hezky.. jen mám z toho trochu rozporuplné pocity.. na jednu stranu super, že je malá v pořádku a takhle krásně jste to zvládly, na druhou stranu by mi bylo moc líto, že jsem si ji nebyla schopná ani pohladit.. a kdepak jsi ji rodila? v Pardubicích? já si moc přeju přirozený porod.. stále všude čtu, jak při spinálním umrtvení bolí, když ti pro miminko šahají hlavně že jste obě v pořádku
@Evis 84 no já mám vůbec z pardubické porodnice rozporuplné pocity. Když jsem byla tam, přišlo mi to všechno ok, ale pak jsem si začala všechno uvědomovat až doma... Doteď mám slzy v očích, když si vzpomenu na tu housenku zabalenou, které čouhala jenom hlava a nožička a na svoji větu pronesenou k té sestře \"Vy jste mi zase něco píchla?\" protože jsem cítila, že usínám... Nepočkali ani na to, až se s ní trošku seznámím... No a taky jsem po porodu neviděla muže, protože jak mě odváželi, tak jsem byla oblbnutá a i když na mě čekal, aby mi moh dát ještě pusu, tak já si to skoro nepamatuju, jen takovej záblesk. Ještěže se probojoval na JIPku za mnou, jinak bych umřela steskem :/
@Gastrica tohle by mě štvalo, že se mnou dělají něco, na co se dopředu nezeptají
@Gastrica JE to těžké. Opravdu je ta odvrácená strana mince. Ale nikdo to nemůže hold ovlivnit. Nejdůležitější je zdraví. A manžel je frája, že tam za TEBOU probil. Oni nechcou moc pouštět, přitom si vůbec neuvědomují, jak je to pro psychiku důležité. Alespoň na chvilku
No myslím,že jsi se zasloužila dost,aby tu mohla býtTen porod,ať už jakejchce,je jen takový dokonalý zakončení toho všeho.
@Ja.ji.nk.a Nádherně řečeno
@škubanek
Gratuluji k maličké
nemyslim si,ze to neni porod..muj nazor,pri prirozenem porodu jsou teda fakt desny bolesti,ale druhy den uz maminy jsou vetsinou v pohode, cisar jako takovy neboli,ale po nem.. ja se davala do kupy tri tydny.. i kdyz je to samozrejme hrozne individualni :-)
@ víš, já to beru jako prostě operaci. Přišlo na svět dítě, takže to byl porod, ale já se o nic nezasloužila, nebylo to pro mě nijak náročné, jen jsem si tam lehla a za chvilku byla mamkou. Sice jsem si pak ty bolesti užila, to je pravda, ale stejně mám z toho takový blbý pocit pořád. Nepolila mě ani taková ta poporodní vlna štěstí, že to mám za sebou, chápeš :)
@Gastrica přesně stejnej pocit jsem měla taky
@Gastrica ja to tak neberu,ja to beru tak,ze jsem dala zivot dokonalemu clovickovi,i ty bolesti tam byly,kdyz mi nohy prichazely k sobe,tak me bolela rana a v krizi(mam spatny zada)a to dost nesnesitelne,a cisarem mu zajistila,ze pri vaze skoro pet kilo nebyl priduseny,nemel obrnu rucicky,ani nic jineho.. taky jsem nemela nejaky prival materske lasky(ale to je podle me spis povera..),ja si spis rikala,ze ten tvorecek je MOJE MIMINKO a ta laska,ta prichazela postupne,kazdou minutou,kazdym dnem,mama tomu rika okouzleni vlastnim ditetem:-))
@ měla jsem to stejně jako ty, malá měla 4100g a byla KP a jsem ráda, že není nijak poškozená, takže u mě opravdu úleva, že mi byl proveden akutní císař. A s tou láskou to mám stejně, pořád jsem si říkala, že mám miminko a láska byla den ode dne větší a teď bych jí láskou sežrala :-DDD

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

19 %
13 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

56 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 68 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40