Je to tvůj problém, že nemáš prachy... - diskuze

@jezurka Ano, tohle jsem taky navrhovala a vlastně to je náš momentální systém. Kdo co utratí, to se zaplatí a každýmu zbyde ještě na útratu jen pro sebe. Jenže tady zase jsou položky jako třeba žaluzie, který podle mě jsou potřeba, protože v létě máme permanentně v obýváku 32°C, tam se nedá vydržet, a ty rozhodně jen za svoje kupovat nechci. Ale jeho názor je ten, že když je mi tam horko, tak si je mám koupit. Další argument je teda ten, že jsme v nájmu, takže nebude platit nic, co si pak nemůže odnýst. Ale v tom nájmu budeme třeba dva roky, to tady budem pořád takhle chcípat horkem? Já to prostě koupím, budu muset, jinak tady umřu! Já nevím, představa, že máme ještě děti a s penězma tudíž by to bylo horší, no to mě polejvá pot a řikám si, bože, radši budu deset let tajně šetřit, aby on nevěděl, že jsem koupila děcku dupačky za tři stovky!!:

@Andrea81 No, my jsme těch systémů měli několik. První, že budou všechny peníze společný, jenže tím, že máme každej svůj účet, to jaksi padlo. Těžko vyberu já z účtu 14 000 a on 23 000, dáme to na hromádku, zaplatíme nájem a jídlo a zbytek necháme na hromádce, nebo část rovnoměrně rozdělíme. Tohle prostě nešlo, i když takhle to navrhoval sám. Pak jsme měli jinej systém. Oba si stanovíme, kolik utratíme v práci za jídlo, cestu apod. Já v práci nejím, takže utratím jen 1500 za cestu, on v práci jí (v restauracích), takže utratí kolem 4000 i s benzinem (za ten utratí taky asi 1500). Na všechno jsme takhle měli odložený, až do minulýho týdne, kdy si všechny peníze utratil a začal využívat toho, že mi výplata chodí o týden dřív než jemu. Koupil pračku a ne aby řek, dej mi půlku, prostě řekl nemám prachy, teď všechno platíš ty. Já měla ze staré výplaty ještě 6000, tak proč ne. Jenže jsem byla tak blbá a všechny ty prachy nechala v šuplíku, odkud si on moh brát. Vzal si 600, pak jsem mu dala ještě 400 na obědy, platila sem bazény, obědy v restauracích, ale pořád mi zbývalo. Pak mi řekl, že utratil 2000 z odloženýho a benzin, protože něco kupoval, ale už si nepamatoval co. Nakonec prostě jsem musela vybrat i z nové výplaty, protože zase nebylo na rohlík. No a doteďka mám na talíři jenom to, že když já neměla práci, tak mě taky musel živit, tak aspoň poznám hodnotu peněz (a to já nikdy nijak neutrácela).