jak trestali nás - diskuze

my dotavali paskem - a museli jsme se dobrovolne jit ohnout pres postel.Pokud jsme zkouseli utyct - bylo to horsi, protoze se trefila treba i do rukou, noho a to byla bolest -uuuuuuuf.Tata do me jednou i kopal a pritom mi neprislo,ze bych udelala neco tak hroznyho- jen jsem se od nich oddelila na prochazce, protoze na me byli hnusny.Jinak nas bila jen mama ( od taty by to bylo asi k nepreziti.Ten nam ale daval pohlavky pri uceni - to je asi to nejhorsi - pak jsme se nic nenaucili a furt jsme u toho breceli - byl strasny ucitel - netrpelivy, nervni, vybusny.Asi proto jsem si vybrala muze co je uzasne trpelivy a umi ucit

ahojtak krví nám rodiče nikdy nevyhrožovali, ale tak jak nás vychovali-že jsme občas dostali jak přes pusu tak pořádně přes zadek-tak za to jsem ráda. Když vidím dnešní děti jak mají z rodičů srandu, nebo z babiček-tak bych dětem dopřála občas výchovu co byla dřív. Nejsem zástance tvrdých trestů, ale když je to třeba-plácnout přes ruce, pusu nebo dát na zadek - to ano!!!

no to říkala i máma,že z nás bude stříkat krev,ale to jsme byli už velcí a měli jsme z toho fakt srandu....ale setřenku mlátil otec tak,že ležel na gauči a řekl jí,pojd si pro facku,ona přišla,sklonila si a on jí takovou flákl. nebo páskem je řezal.... htozný, bylo mi jich líto

U nas byl ten prisny tata.Nebil nas teda moc casto, ale obcas jsme s brachou dostali na zadek a zarvat taky umel pekne. Ale autoritu teda u nas mel, poslouchat jsme museli. To nevim, jestli se mi u deti podari

to je přesné,mě naši moc nebili,ale můj otec řval,takže já při jakémkoliv zvýšení hlasu jsem brečela.A stalo se mi to i v době,kdy jsme měli s manžou problémy a prodavačka u pokladny mi řekla,ať ukážu tašku,jenže ona to říkala všem a já byla v té době psychicky na tom špatně a začala jsem tam bulit,bylo mi 30let.Možná lepší plesknout,než začít řvát,takový psychický teror.A teď v tom žije moje mamka,vlastně celý život.

my jsem taky dostávali, na zadek, někdy , vařechou nebo prutem, taky se rozbzrčím, když na mě někdo zařve,. Vzpomínám si, že moje kámoška dostávala skoro pořád a to i za svojí ségru, měli na to jakésy dutky.

No tak já jsem ta která ječí..Řeknu to desetkrát normálně,pak desetkrát ječím a pak ho seřežu..Neb kdybych jen tloukla tak je tlučenej chudák asi furt..Manža mi taky říká neječ na něj a zbij ho hned...A já to furt nechápala proč,vždyť když to desetkrát řeknu,je to pro něho lepší než když ho hned zbiju..Ale asi má manža též trauma z dětství..No a tak tedy slibuji před svými dobrými kamarádkami,že se pokusím toto trauma neudělat i svému synovi...A holt nebudu tolik ječet..Je pravda že pokud není zbytí,musím ječet i venku a to mě dere nervy,že řvu jak na lesy!!!Takže se pokusím v rámci dobrých skutků polepšit!!!

dostala jsem vařečkou a plácačkou na mouchy ježiši to štípalo, ale jak píšek ty rány bych vydžela , ale to řvaní bylo děsnýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý, taky nesnáším, když někdo na někoho nebo na mě řve to hned začnu taky zvyšovat hlas.....toho se chci u malý vyvarovat,raději plesknout než ječet, takže budu dělat stejný chyby jako rodiče, páč se chováme pozdeji taky tak at chceme nebo ne, neeeeee to nechciiiii

Já trestám jen Gabku,ale spíš řvu než biju.Je moc velká.A malí jsou moc malí a mi je jich líto.Oni jsou,ale v pohodě stačí pohrozit.Mě naši mlátili jak žito.Za každou blbost páskem.Jednou jsem si pozvala domu kamarádky.Oni je vyhodili za dveře a mě pak zmlátili tak,že jsem měla obtisklou skobu na ruce.A ty kámošky to viděly a slyšely.Pak nás jednou nechali klečet celou noc na hrachu aby jsme se přiznali,kdo snědl čokáladu.Byl to brácha a nepřiznal se.Pak jednou v autě tatka dal bráchovi do držky až mu vyrazil zub,prý ho rušil.Bylo to hrozné a dnes by je za to zavřeliVšichni v okolí to viděli,dokonce jsme to měli v posudku,že jsme týraní despotickým otcem a slabou matkou a nikdo nám nepomohl.Já nechci být jak oni,ale někdy děti zlobí.Tak je nebiju,ale trápím se,že jsou takové.

My jsme byly bitý vždycky jen od mámy, nepamatuju si že by nám naplácal táta (taky je fakt, že moc nebyl doma), Nejhorší trest, který jsem od něj dostala, bylo když jsem ho asi v šesti letech odmítla pozdravit, hrozně jsem se tehdy bála tmy a on mě strčil potmě do sklepa a zamknul. Měla jsem šílenej strach a řvala jak o život, až mě mamka musela jít odemknout. Pro mě to v tu chvíli bylo drastičtější než deset mamčinejch výprasků.

Já jsem dostávala až v pubertě a bylo to za pozdní příchody domů.Dostala jsem rukou,zadek jsem vykryla,ale chytli to stehna a ruce.Mamka do mě bušila úplně celá šílená,div ju neranilo a já přišla příště zase pozdě.Kamarádka dostávala páskem a někdy i hadicí-brutus.

Strach ani škaredý zážitek nemám, moc jsem nedostávala, pokud jo, tak to stálo za to a i když to tehdy vypadalo asi hrozivě, dnes je to úsměvné: Nevím, co jsem prováděla, ale v jeden den se matce o mě podařilo zlomit takovou tu velkou vyvařovací vařechu a lepačku( jak se to řekne správně nevím, ale to co se tím zabíjí muchy). Pak jsem kdysi přišla domů o něco později než jsem slíbila a tata mě bil a já tak uhýbala, až jsem strhla v kuchyni záclonu i s garnýží, totéž se mě podařilo po nějaké době i v pokojíku a poslední zážitek je z pozdní puberty, byla jsem držkatá(móóóc) a dostala zaracha, slyšela jsem pod barákem děcka, tak jsem chtěla jít za něma a tata mě nechtěl pustit, řekla jsem mu, že je debil, tak jsem dostala a v rámci sebeobrany jsem si rozlehla asi měsíc staré brýle. A kdysi jsme jako děti před hospodou prodávali takové ty pletené copánky a matka si tam pro mě došla a řezala mě celou cestu až dom, ale to mě nebolelo, ona na mě hrozně řvala, že dělám ostudu a mě to bylo tak směšné, tak jsem se smála a ona bušila a bušila...Nedávno jsme hlídali známé dceru, asi 3 letou a ona nám vykládala koho má ráda, jen maminku nezmiňovala, tak jsem se jí ptala jestli i mamku a ona mě řekla přesně tohle: \" Mamku ne, on mě bušil vařečkou.\" A bylo to.

Mě bila vždycky jenom máma. Rukou nebo většinou vařečkou. Když jsem si zadek kryla rukama, tak třískala hlava nehlava. Tohle teda dětem dělat nehodlám.