Ahojte těhulky...vzhledem k tomu, že některé už to máte \"za pár\" jako to měla před pár dny ještě já, tak jsem se rozhodla, že není nač čekat a popíšu Vám to nádherné zrození naší malé prdelky...byl čtvrtek 13.5. a já jen tak celý den polehávala a s kolegyní z práce jsem si psala, že už bych to tak chtěla mít nejradši za sebou a že už jsme s taťuldou hrozně zvědaví, co že to pod srdíčkem už tak dlouho ochraňuju. A vzhledem k tomu, že my s kolegyní máme asi nějaký dar přivolávat určité věci a akce, tak ejhle...v 18:10 mi odtekla voda...taťulda se zrovna holil a jen nechápal můj obličej, když jsem se kolem něj mihla a jen tak mimochodem jsem mu řekla, že mi asi odtekla voda. Najednou stál naproti mě a jen říkal: \"To jako už?? A fakt??\" - byl kouzelný a taky trošku vyplašený, hned volal známým co už rodili kolik plodovky, že jim odteklo atd. a mě začlo být docela nepříjemný, že při každém kroku a pohybu ze mě ta voda valila, tak jsem tedy dobalila poslední kousky do tašky a vyrazili jsme směr porodnice. Tam nás v 19:50 přijali, hnedka natočili ozvy, vyšetřili a oznámili verdikt, že to zatím moc nevypadá, tak ať pošleme tatínka zatím domů a že kdyby něco tak mu budeme volat. Zatím jsem celou dobu nepocítila ani píchnutí, ale jen do asi 20:30, kdy jsem začla mít kontrakce po 5 minutách, tak jsem si šla dát 30 minutovou spršku a poté už jsem měla kontrakce co 3 minuty, takže následovalo další natočení, vyšetření a už se volalo tatínkovi, že má dojet a já šla mezitím na přípravu. Tedy takhle pročištěná jsem už dlouho nebyla. Tatínek dorazil v rekordním čase 18 minut (normálně to do porodky trvá zhruba od 25 minut a víc), já si šla dát další spršku a to už se na hodinách objevila skoro 23h a já začla mít kontrakce co minutu...pomalu už jsem měla pocit, že tam začnu lézt po zdi, když dorazila PA v 23:30 a oznámila mi, že udělají další natáčení a že jsme tak v půlce, tak jsem myslela, že ji snad mezi prodýcháváním zabiju a v tu chvíli se asi Nikvojek docela jakože hodně nakrknul a já začla mít šílené nutkání na tlačení a to už bylo těsně před půlnocí, přestala jsem vnímat čas, lidi kolem sebe, jen tatínka jak s náma dýchal a PA, která řekla onu krásnou větu: \"Jdeme rodit, vydržte za chvilku už to bude.\" S pomocí doktora jsme 3krát silně zatlačili a pak už jsem jen slyšela ten krásný dětský pláč a viděla tatínka jak si šel přestřihnout pupeční šňůru. Byla jsem jak ve snu, musela jsem se zeptat, co že se nám vlastně narodilo a jestli je ještě 13.5. a nebo už 14.5.. Takže se nám 14.5. v čase 00:16 narodil krásný zdravý chlapeček Vojtíšek s mírami 2,53kg a 47cm. Ani vám nedokážu popsat pocity, které se ve mě honily, když mi dali maličkého do náruče a tatínek se nad nás skláněl se slzami v očích...byli rozkošní oba ti moji chlapáci. Nebudu vám psát, že to nebolí, bolí - chvilku méně, chvilku více - ale výsledný efekt je ten nejnádhernější jaký může být a věřte tomu, že ač je bolest jakkoliv veliká, tak na ni ihned zapomenete. Pak nás nechali po kupě ještě 2h a poté následoval převoz na pokoj. Vše probíhalo dobře, jen jsem celou dobu po porodu pořád hrozně krvácela, takže zhruba v 11h následoval ultrazvuk dělohy a přišlo se na to, že se mi asi neodloučila úplně celá placenta a je tam stále ještě nějaká sražena, tudíž mě přesně ve 12h trošku uspali a dělohu vyčistili. Tahle komplikace mi sice způsobila, že jsem maličkého víc jak 12h neviděla, ale hlavní je, že jsme v pořádku. Tak doufám, že jsem některým z vás dodala odvahu, že se vyskytují i lehčí typy porodů, čímž si myslím, že ten můj jedním z lehčích byl, hlavně taky tím jak byl Vojtíšek malinký. Přeji vám těhulky jen ty nejkrásnější, nejrychlejší, nejpohodovější a co nejméně bolestivé porody a přeji vám, abyste měly své prdelky už co nejdříve všechny v náručí a mohly se jimi kochat a opečovávat je. Všem vám moc držím palečky