Jak přišla Kačenka na svět. - diskuze

Pokusím se vám tu popsat náš krásný porod.Během těhotenství,hlavně v poslední jeho části,mi dost často tvrdlo bříško a asi 14 dní před porodem jsem měla téměř každou noc poslíčky.Trvali vždy tak hodinu-dvě a pak vše přestalo,nebo jsem při čekání na další kontrakci usnula.24.4.09 jsem si večer všimla,že mi bříško tvrdne přesně po 28 - 30min,ale bez bolesti.Připadalo mi to zvláštní,ale nějak jsem se tomu nevěnovala.25.4.09 něco po půl jedné v noci jsem ucítila první bolestivou kontrakci,za chvíli další a další,ty se nepravidelně opakovali až jsem si po třetí hodině říkala,že se už asi něco děje(jelikož jsem mimo jiné už po několikáté běžela na záchod na velkou).Tak jsem si napustila vanu teplé vody a čekala co to se mnou udělá.Bolesti nepřestali,tak mi bylo jasné ,že pojedeme do porodnice.Dostala jsem od své gynekoložky nařízeno,jet hned jak ucítím bolesti(první dítě se mi narodilo císařem,který mi ted také hrozil).Tak jsem na to pomalu začala připravovat manžela,vzbudili jsme babičku a před 6 hod jsme vyrazili do porodnice.Během cesty jsem měla záchvaty smíchu,nevím proč,ale musela jsem se všemu smátPo 6 hod mě přijali na porodnici(k mému štěstí měla zrovna službu porodní asistentka ke které jsem před 3 lety chodila na předporodní kurz,hned mi bylo veseleji),natočili mi monitor,sepsali papíry a udělali potřebná předoperační vyšetření.Lékařka co mě přijímala,si byla jistá císařským řezem,ale naštěstí jí končila směna a nastupoval doktor Provazník,který se rozhodl nechat mě rodit přirozeně. V 9 hod jsem měla kontrakce po 4 min a byla jsem otevřená na 2cm. V 10hod po 2 min a otevřená na 4cm.To už trochu přituhovalo.Hodně mi pomáhalo pohupování na míči,nebo sprcha.Ve 12hod jsem byla na 8cm,tak mi píchli vodu.Od ted mi bylo fakt krušně,nejhorší bylo ležet na zádech a nesmět chodit,natáčeli mi monitor.NO a ve 12:30 jsem začala mít tlak na konečník,tak se začalo tlačit.Malá se narodila po 4 kontrakcích ve 12:45.Museli mě trošku nastřihnout,protože jsem se začala trhat,mám 5 stehů.Manžel byl celou tu dobu se mnou dokonce i během šití.Za což jsem mu moc vděčná,a jsem moc ráda ,že tam byl. Jen jsem zjistila,že mi dost vadilo,když na mě během bolestí mluvil,ale jinak byl moc statečnej a báječnej.Jsem ráda ,že už to mám za sebou a že šlo vše tak krásně rychle a pohodově.Díky že jste to dočetli až sem,nějak jsem se rozepsala.