Holky, uklidněte mě, že to máte taky tak a já budu dnes lépe... - diskuze

díky díky a ještě jednou díky holky podporu mocinky moc ste mi pomohly!!

Já to nijak nehrotím, co stihnu, stihnu co ne tak ne. Naštěstí malý celkem dopoledne prospí tak stihnu navařit dát prát pračku a i vyžehlit. A je to týden od týdne lepší, vydrží si hrát v postýlce dám mu tam hrazdičku a on dotoho mlátí pak mu zapnu písničky na mobilu a je spokojený. A já si u něj vyžehlím. No a na procházky jezdíme taky s hudbou už si z nás dělají srandu že malý bude pařmen. Bude líp papa hlavně že ty naše lásky máme

neboj, bude to čím dál lepší. Z prvních 2 měsíců po porodu si nic nepamatuju, spala jsem 3x 1 hodinu za noc. Jídlo jsem si objednala u sociálky, co vozí pro důchodce, donesou mi ho až do baráku sice klasická závodka, ale lepší než suchej chleba. Na procházce s kočárem jsem za 3 měsíce byla asi 5x, většinou děti vystrčím ven někam pod strom do stínu a jdu uklízet nebo okopat zahrádku... Jestli bydlíš v paneláku a nemáš balkon, tak můžeš mimčo nechat doma u otevřenýho okna, je to jak kdyby bylo venku. A od 5. týdne můžeš na prdíky různý věci, to se tu už mockrát probíralo, tak se koukni, nám moc pomohly kapky bio gaia. A prádlo po 6. týdnu už nemusíš žehlit, stejně to mimi hned poblinká atd a hodíš to zas do pračky... časem to vychytáš, neboj drž se!

Já mám hroznou výhodu, že od porodu zatím jsme u mé mamky (12.5.) takže jsem vaření nemusela řešit. Ale už se taky zapojuju a střídáme se s mamkou, že jeden den ona, druhej den já, jak to bude doma nevím, ale asi toho navařím víc a bude se to jíst pár dní po sobě, no co, jestli to chlapovi nebude vyhovovat, tak si může (nebo prostě může) uvařit sám Malá mi spí v noci ukázkově, přes den se sama budí po třech hodinách a někdy mám taky pocit, že se napapá, pak si mrumle, chce furt dudlíka (hrajeme dudlíkovanou, ona ho chce, vyflusne ho, řve, dostane, vyflusne... a tak dokola) pak usne a za hodinku je vzhůru... Manžel mi dost pomáhá, když přijde domů, tak většinou se tu jednu tříhodinovku o malou postará, tak já mám klid buď odpočnu nebo doženu nějaký to vaření a resty a tak Ven chodit, nechodíme zatím každý den, když se mi prostě nechce, nebo spíš jsem unavená, tak nejdu, občas malou pošlu ven jenom s tátou nebo s babičkou, no co, když je napapaná, tak hodinku vydrží a rozhodně nechodí nikam daleko, aby se nemohli vrátit, kdyby bylo nejhůř Během totoho víkendu se přesouváme domů, jak a jaký to bude doma to nevím, ale rozhodně to nebudu hrotit, když nenavařím, když neuklidím svět se kvůli tomu nezhroutí

díky díky holky, tak mám pocit že to zvládám na výbornou když stíhám i ten net a BOL

Koukám jak máš staré miminko a musím říct, že když byl Tonda takhle starý (malý) tak jsem nedělala nic. Spala jsem a starala se o dítě. Ve volných chvilkách jsem se alespoň osprchovala a převlékla se do čistého. Ale i jsem chodila celý den v pižamu a nepřevlékala jsem se do denního. Když přišel martin z práce jel s kočárkem ven a v té chvíli jsem poklidila a dala prát a tak. Kupodivu bylo doma víc uklizeno než teď kdy Tonda už leze a dělá lumpačiny to teprve nestíhám nic. V porovnání s tím byl ten začátek těžká pohoda...Ale nevařila jsem. martin mi vozil jídlo z práce a nakupoval a kdyžta kjsme měli jen rohlík s něčim ovoce a zeleninu...

v klidu.. malýmu je 5m a nevařím kazdej den.nekdy ani obden... sestinedeli, no vlastne prvni tri m jen a jen rval, hruuza, ja byla hcodící mrtvola,ktera mela pocit ze to dite zabije...na vse sama, nikdo mi malyho nevzal, neprisel pomoct.nic... chlap vecne v pr... katastrofa... po 4mesicu uz je to o neco lepsi a maly dokaze byt o malicko hodnejsi... ale nevydrzi si hrat..takze furt moje pozornost smeruje k nemu..dokonce i boluje semnou..mlati mi tu do klavesnice.. a jeci a jeci:D byla sem s nim v podstate furt venku-v kočárku spal hezky.tak tech km co nachodime..ale hlavne ze byl klid:o)

Díky holky za podporu.. jste moc milé a hodné..sem ráda, že v tom nejsem sama! dnes mám radost! zvládla jsem vytřít v kuchyni a ještě sme stihli malou procházku dopo..

buť v klidu, já první dva měsíce hrozný, dopoledne jsem byla vždy v pyžamu, nemyté vlasy několik dní, večer si někdy ani nevyčistila zuby a nestihla vykoupat. Snažila jsem se akorát vařit, protože, když jsem si neuvažila bylo mně špatně od žaludku a myslela jsem že padnu a malá řvala, když usla na hoďku byl to zázrak ........a ted, s kočárkem musím vždycky, když vidím že je malá uknouraná a unavená, nějak není vůbec sama schopná usnout, nebo ji musím uchovat,takže chodím klidně 2-3x denně, ale už vydrží sama třeba hoďku v postýlce, takže aspoň stíhám uvařit, převlíct se, vykoupat, vyčistit zuby, uklízím 1x týdně když si ji o víkendu vezme tatínek, ale já ten úklid nehrotila nikdy, bydlíme v bytě, takže žádná velká práce......uvidíš, že bude líp

Ahoj, buď v klidu, je to všude stejné, prcek buď jí, nebo přebaluju, nebo uspávám a nosím - jakmile ho položím řve - takže nosím pořád. Ráno se stihnu akorát najíst, umejt a převlíct - ale ve fofru - prcek vydrží tak 15-20 min v postýlce čučet na kolotoč. Takže udělat oběd ... není možné, buď manžel něco udělá, ale to tak jednou za týden, jinak celý den jezdí po čr, takže nemůže ani nic dovést. Úklid? Už ani nevím co to je, jednou za dva dny se mi podaří zamést, ale snažím se bordel neudělat, nebo poklidí manža o víku, když má náladu. Ta hromada nevyžehleného prádla je taky masakr. Babičky jsou obě daleko, takže taky nic. Máme pejska kterého v 6 hod. vyvenčí muž a já pak tak kolem jedné s prckem v náruči, a oak zas čeká na muže někdy do sedmi. Jít ven je taky náročné - druhé patro starého domu bez výtahu, před domem schody dolů a pak nahoru abych se dostala na chodník - takže to znamená snést dolů podvozek, pak korbu, rozložit a může se jet, zpátky to a samé, vytáhnout to do schodů ...a v tomhle horku, když přijdem nahoru, tak ze mě teče. Malý pije jen přes klobouček a dokrmujem, takže když už jdem ven, tak na hoďku max a musíme zas zpět. Takže klídek -.... odpočívej ... když je spokojená maminka, je i miminko .... a prdíci nás taky trápí ....

varil manzel ,prvni mesic,pak ja skoro na cely tyden a obcas byla jen michana vajicka,ven jsem zacala sama chodit az skoro ve 2,5 mesicich,ale ja je oba proste neunesla..bolelo me bricho po cisari..unava byla obrovska...casem se to zlepsi a najdete si rad....

Já každý den vařit musím,protože mám doma ještě 21.měsíčního prcka.Stíhám to docela v pohodě,toto se už nějak ustálilo,no a když nestihnu tak jídlo objednám.Odpočívám když spí oba dva,jinak to nejde.Ale včera už na mě všechno nějak spadlo a musela jsem se vybrečet,díky manželovi jsem zase zase na nohou

Zkus si uspořádat myšlenky v tom co je důležité a neboj úklid nepatří mezi prvořadé věci. Ze začátku jsem se snažila s malým lehnout taky, obědy jsem si domluvila i manžela v práci, na úklid jsem kašlala, kor když manža pomáhat nechtěl. Pro mě byl prvořadý prďolka. Neboj časem si zvykneš na nestíhání a nebudeš tak utahaná

Tak mi jsme se museli rychle všechno naučit zvládat,protože tatínek nám jezdí na týden pryč a pak je doma jen na víkendy a někdy ani to ne,takže jsem s prckem sama.Pro mě byly nejhorší ty 3 týdny po porodu,kdy mě bolela nastřihnutá prcka a byla jsem hrozně slabá,ale šíleně.A to si vzal Jarouš dovolenou,aby s námi pobyl doma a pomohl mi.A bylo to fajn.Moc mě to pomohlo.Teď jsou malýmu 4 týdny a už jsme od pondělka sami a je to v klidu.Nemám sice každý den teplý jídlo a doma nijak zvlášť tip ťop uklizeno,ale čisto tu mám a malý není hladový,je čistý,spokojený-to mi stačí.Máme ještě pejska,tak jsme sehnali klokanku.Prcka připnu na pupek,do ruky psa a jdem se projít.Třeba jen na 15-30 minut,ale za to několikrát denněNa delší procházky chodíme s kočárem jen párkrát v týdnu.Ale taky bych už se chtěla pořádně vyspatNehroť to,ať se z toho nesesypeš!Ber to v klidu a s nadhledem.Já si říkám:Jsi doma s miminkem a ne abys měla denodenně naklizenou domácnostA jestli se u mě někomu nelíbí,tak ať sem neleze