@katy.kt
Ahojky, 5 měsíců je opravdu krátká doba,nevěš hlavu. Já bych mohla vyprávět.Ale chápu tě, protože jsem se cítila a vlastně cítím to samé co ty, že jsem neschopná mít dítě. Já jsem si po půl roce snažení jen tak koupila ovu testy a zjistila jsem, že je nemám pozitivní,tak jsem šla na gyndu.tam mi z krve udělali hormonální profil a zjistili,že mám vysokou hladinu prolaktinu a ten blokuje ovulaci.byla jsem poslána k endokrinologovi,ten mě objednal snad až za 3měsíce,vzal odběr a ten byl v pořádku.byla jsem z toho paf,když jsem se na to ptala tak mi bylo řečeno,že to tak bývá.já ale zjistila,že ovu stále nemám.tak nastaly cykly s Clostilbegytem,ten vyvolává ovulaci,takže přesně načasovaný sex,před kterým jsme se skoro vždycky pohádali,takže z toho stejně nic nebylo.pak jsem se naštvala a konečně s tím mým prolaktinem něco začali dělat.a ejhle ovu jsem měla i bez léků.mezitím byl ještě manžel na spermiogramu,ten naštěstí měl v pořádku.No a čas ubíhal a já byla už na zhroucení.minulý rok v listopadu mě poslala doktorka na laparoskopii, jestli nemám náhodou srůsty.tam zjistili,že mám na děloze malé myomy, které mi odtsranili,ale řekli,že to nemůže být příčina mé neplodnosti.takže zase nic.No tak jsem se rozhodla,že si pojedu odpočinout do lázní.No a když jsem to začalo vyřizovat,všechny vyšetření co jsou k tomu potřeba a šla jsem už se žádostí na gyndu tak jsem zjistila, že konečně po 2 letech snažení a nervů jsem těhotná.prostě jsem na to zapomněla a bylo to.Bohužel má radost netrvala dlouho, protože jsem ve 13 týdnu potratila/z důvodu infekce, ale nikdo mi nedokáže říct a jaké a jak se tam dostala/. Takže teď mě čeká nejméně 3 měsíce nic nezkoušet a pak začne všechno znovu a já mám strach,že na tom budu psychicky ještě hůře než předtím. Tak jsem napsala svůj příběh. Ty nevěš hlavu, určitě se Vám brzo zadaří.doporučuju Ti koupit ovu testy,a uvidíš.Držím Ti palce, určitě Tvůj příběh bude mít šťastnější konec než ten můj.