banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

děti - diskuze

71 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Chtěla bych se zeptat, pokud by Váš manžel měl děti z předchozího vztahu, jak často byste chtěli mít \"jeho děti\" (4 a 6let) u Vás doma. No je jasné, že manžel by chtěl co nejčastěji, já co nejméně často, jaký je takový kompromis.Nejde o to, že bych je neměla ráda, ale my s manželem ještě děti nemáme a proto jsem docela zvyklá na svůj klid a když k nám přijedou jsem z toho taková nesvá. Když jsou třeba venku a tak tak je to dobré, ale v jedné místnosti mi za chvíli přijdou, že řvou, že si neumí hrát a nejradši bych zalezla někam do klidu nebo i třeba odjela pryč a nechala je tam. Já bych totiž na ně byla přísnější a vše jim nedovolila.Už když mají přijet tak prý z mýho hlasu je cítit, že jsem z toho nesvá, což je pravda když mají přijet je mi tak nějak všelijak, ale snažím se nějak fungovat. Myslíte, že by pomohlo mít vlastní dítě, že bych k nim pak měla vřelejší pocity? Nebo jak se toho nepříjemného pocitu zbavit. S manželem jsme jinak úplně v poho, jen nás někdy trápí tento problém. Neví jak to eliminovat ku spokojenosti nás obou:-(
Ahoj, tato diskuze je hodně dlouhá :-)Někdy si ji pročtu celou. Chtěla jsem ti napsat jak si pamatuju co jsem cítila jako dítě,když se naši rozvedli.Táta si hledal partnerku a dlouho. Několik nám jich přestavil ( naši se rozvedli v mých 8 letech) Tehdy jsem soudila partneky podle toho co mi přinesly,skoro všechny měly už své dítě, takže něbyl problém zapadnout.Jen si pamatuju na jednu hodně mladou a ta tátu chtěla mít jako partnera a nás neustála, bylo to ale vidět od začátku, a táta se rozhodl, že s ní nebude, pokud nestojí nás (mě a bráchu a 2 roky staršího) pak byla bezdětná ještě jedná a tu si vzal, ta nás brala, jako kamarády, což v tém případě nejde , tak malé děti kámoše nepotřebují.Jsou si jisti že čas, který jsou u táty je určený jen jim, to si ještě živě pamatuji od sebe, zvláště, že jsem dcera. Určitě jsem se s ním víc tulila a vítězila v malých bojích o přízeň a táta mě nikdy neodstrčil, to bylo důležité pro další roky. Táta byl pro mě bůh, zvlášť, když máma si vybrala blbce za druhého manžela, ale to není podstatné. Zkus vzít v potaz, že u nich doma u mámy, to nemusí být ideální a k tátovi se těší, je to pro ně jakýsi přístav lásky a jistoty. Nechci tě strašit,ale já jsem k tátovi později i přestěhovala, protože otčím byl prase...Tátova žena nás zaujala tím jaká byla, svou inteligencí, doučovala nás třeba matiku doma a i když jí nebylo fajn, vždycky nás vítala s úsměvem. Já jako holka jsem si s ní víc povídala než s mámou, cizím prostě řekneš všechno snáz, pokud by se ti to povedlo, budeš jednička. A až děti vyrostou bydu fajn, že si k tobě příjdou o radu.Můj brácha jí ale neustál do dneška, pořád si na tátu dělá nároky a to je mu 36, ale nemá zatím svou rodinu. Tak se z toho nesmíš hroutit, nějakou cestu si k nim jednou najdeš a teď , i když se ti zdají malé a hlučné je ten nejlepší čas, později to bude jen náročnější.Opravdu mi to věř, prošla jsem tím.
Evi,řekla bych, že je to jednoduché, je to BER nebo NECH BÝT. Zkrátka jsi od začátku věděla, že má děti a že jej budou chtít vídat.Ty jsi nikdy nezvažovala situaci, že by se matce dětí, jeho exmanželce, něco stalo? To bys svého manžela nutila dát je do Dětského domova, protože je doma nechceš???Co se nastavení pravidel chování týče, musíte si doma zjednat s dětmi pořádek sami.Není to jednoduchá situace, ale děti jsou v ní zcela nevinně. Tak trochu mně připadá, že zatímco ty se v této situaci chováš jako dítě neochotné přijmout fakta, tak po dětech chceš, aby se chovaly jako dospělé.
@Calamity J. Tak určitě nechci aby se chovaly jako dospělé, ale problém je, že já bych si svý děti vychovávala jinak - byla jsem vychovávaná s přísností a totéž budu po svých dětech vyžadovat. Jelikož toto nejsou moje děti, sděluji moje požadavky a představy přes manžela, protože je nemůžu nechat dělat si co chtějí. Bohužel jsou vychovávány jinak než by byly vychovány u nás, takže když jsou u nás na víkend jsou celý dny zalezlý doma, nikam se jim nechce, protože doma ven nechodí, hrát si neumí. Snažím se spoustu věcí přehlížet a dělám, že je nevidím, ten starší chodí do školy, ale nechává se obléct, učesat, vykoupat, což se mi samozřejmě nelíbí protože školák musí umět splachovat, oblékat se, česat se a koupat se sám a měl by vědět, že po záchodě se myjí ruce a nelhat, že si je myl, když vím, že ne. A ty narážky, že doma to nemusí a nedělají a že to dělají tak jim nebaštim. Jelikož starou znám a vím, že je na pořádek ulítlá. Takže bordel dělají a neuklízí jen u nás. Vím, že se může stát cokoli, ale pokud bychom je měli mít doma napořád, musela by být u nás měsíční vojna a očistec, kdy je naučíme pravidlům a trochu si je \"utvoříme\" podle našeho způsobu života. To jak žijí u nich mi silně nevyhovuje. Nyní to vzhledem k strávenému času u nás trochu víc toleruji a zavírám oči. Myslím si, že jsou dost opoždění, ale doufám, že ve škole se to zlomí a trochu je něco naučí (povinnostem).
@EvaV Tak to si nejsem jistá, zda je rozumné nedat jim jasné mantinely. Jsou-li v Tvé domácnosti, měly by děti ctít Vaše pravidla. Jejich práva končí tam, kde začínají moje.
Sestra dávala holky k otcovy obě od 3 let a na víkend-týden a zvládli to.Musíš brát to že ty holkys ním nejsou každý den a chcou si toho otce taky užít.On je ten chlap u růstu dětí strašně důežitý.Zkus si s něma zajít na nazén,koupit společenské hry,něco s nima tvořit.snaž se s něma skamarádit a pro všechny to bude lepší a jednoduší.
@Voraba No ona u nich vládne mužská ruka:-) Její přítel nám asi vládne všem protože jí zřejmě očkuje. Tenkrát když byla s mým manželem vládla ona, ale nyní dělá i to co nesnášela, protože tam asi vládne on - děti mu říkají táto. Vyrůstali s ním od mala (ten mladší úplně, ten to ani jinak nezná) tak se asi rozhodli, že ho tak pojmenují, i když podle mě to tenkrát bylo trochu unáhlené, protože je naučí říkat mu táto a co když zdrhne, to bude táta každý chlap, který tam bude bydlet. S tím bazénem nevím jak by to dopadlo, asi by se mnou samy nešly, visí pořád na manželovi.
má takc dvě nevlastní dcery (10a16), Terku, tu mladší, máme pravidelně každý týden a pak dle potřeby o víkendu. Míša, ta starší už má přeci jen své jiné zájmy a tak se spíš vídáme o víkendech, nebo na akcích (bydlíme ve stejné dědině) a mám je ráda, sice taky nesouhlasím s tím, jak sou v určitých věcech vychováváni, ale nikdy bych neřekla Květošovi, že si nepřeju, aby tady byly, nebo aby jezdili míň. sou to jeho děti a on je opustil skrz mě, takže mu nemůžu \"podrazit nohy\" tím, že je mu nedopřeju.
@ivulisek Taky bych si přála, aby jim bylo 10, 16let, to by byly aspoň samostatné a měly nějaké své zájmy, povinnosti ve škole a rozum. Nemusíš jim utírat nos, protože se neumějí sami vysmrkat, namusíš k nim vstávat když jsou nachlazený a kašlou a 10za noc k nim vstávat, protože brečí, že mají ucpaný nos nebo že kašlou. Já chápu, že je můj manžel chce vídat, ale sem tam bych chtěla aby se přizpůsobil mě, aby to nenarušovalo mé plány a tak.
@EvaV Evi tohle všechno se ale musíš naučit zvládat, až přijde vlastní dítko budeš taky utírat nos, v noci vstávat, utěšovat, budeš to mít 24 hodin denně, ne jen párkrát v týdnu....tohle je sakra dobrý trénink. Možná jsi si to neuvědomovala, když jsi šla do vztahu s chlapem, který má děti, ale dítě vždycky narušuje všechny plány, prvotní je vždycky to dítě a to prostě musíš pochopit, jinak budou u vás \"boje\" prostě pořád
@EvaV kdy sem se naštěhovala sem k mojemu, tak měla Terka necelých 5 let, spávala u nás 3x týdně a každý víkend, ale mě toto vše co popisuješ přišlo málo proti tomu, že je Květoš opustil a šel za mnou. ono asi to bere každý jinak. víš já byh si zase raděj přála, aby byly malé, ono ani když sou starší to není ono, ale drž se, zkus se na to podvznést a bude líp.
@ivulisek Můj manžel je sice neopustil kvůli mě, ale kvůli jejich matce, ale rozumím ti. Já se prostě snažím co to jde mu vyhovět a pokud mi něco vadí - snažím se dělat že ne, ale já se neumím přetvařovat a jelikož mě manžel zná jako svý boty - velmi rychle prokoukne, že se mi něco nelíbí. Někdy si třeba řeknu o posunutí jejich návštěvy, protože bych chtěla někam jet nebo tak a to se hned pohádáme (je v tomhle jak vosy, vylítne, že mu to posouvám a tak). Jenže jsem relativně mladá a já nemám dítě tak bych si ráda někdy \"užívala\". Neumím si představit, že bychom jeli na dovolenou do zahraničí a on mi řekl, že nemůžeme jet, protože mu tam vyšel termín \"návštěvy dětí\". Nebo bych taky šla někam na zábavu a nemůžem, což by manžel někdy nahrazoval, že by \"pařil\" v týdnu, to ho nemůžu z návštěv dostat a to mu říkám, že ráno vstáváme, ale o víkendu nic. No a taky jezdíme k mým rodičům, kam jeho děti nejezdí, protože naši moc nesouhlasili že se bereme, sice mají teď manžela rádi, ale děcka bych se neodvážila jim tam vodit:-(Další spor je, že se mi nelíbí, že by můj manžel měl chodit do domu jeho ex, což si myslím že na tom není nic špatného, že se mi to nelíbí. Nebo problém je taky v akcích, kde jsou ti dva \"druzí rodiče\" a manžel by tam třeba chtěl jít taky (besídky,.) jenže mě se to nelíbí, chtěla bych abysme tam šli buď my a nebo oni. Neumím si představit s nima sedět u stolu a poslouchat její kecy (a měla by tam velkopu strategickou výhodu, protože by tam byla jejich celá ves - my bydlíme úplně jinde), to ona se umí pěkně předvádět a dělat nadřazenou. Nevím jak tohle vykompromisovat.
@EvaV ono je to fakt těžký, hele sou to jeho děti, pokud si z něj dělá osla, tak on první by si to měl uvědomit. vztah s mužem co má dítě(děti) je fakt hodně těžký právě v těch dětech, držím pěsti, ať je líp a nějak to vyřešíte
@ivulisek Ten fakáč byl dobrej, to jsem se od srdce zasmálaAle jak je možný že se někdo dokáže změnit k lepšímu já tomu totiž moc nevěřím, že by se mohla změnit, nějaký rok už to je. Je fakt, že už jsem jí hodně dlouho neviděla, takže už jí vnímám jen pocitově a zprostředkovaně. Štve mě, že manžel byl nemocný a ona mu to dala sežrat tím, že pak mu dělala naschvály a najednou furt něco měli a ty návštěvy kdyby tak byly jen podle ní a tak. Asi to vidím nezastřenýma očima a štve mě, že si z manžela dělá \"osla\", on je takovej dobrák, že si to nechává líbit (jenže on nemá ten pohled očima nezávislého člověka):-(
@EvaV beruško, podrážela nám nohy, o pěnězích ani nemluvím, pomlouvala kde se dalo, co o mě roznášela, fuj když si na to vzpomenu a jak všude vykládala, že nemá ani na chleba, štvala proti mě svoje děti, Terka to nevzala, ta byla malá a měla a má ráda, Míša ano, jela sem po dědině, já jí zamávala, ona na mě vyplázla jazyk a ukázala fakáče a bylo toho víc.....víš, trvalo to rok, rok než pochopila že to jde i tak, i Míša nakonec uznala, že nejsem taková jaká jí maminka říkala, že sem docela fajn a teď raděj jede kupovat šaty na ples a takové věci semnou. a nejlepší bylo, když si našla chlapa, ale to je až teď rok takže ono fakt není vše hned od počátku růžové. ale až čas ukáže že vše jde
@ivulisek Tak to máš štěstí, že je normální. Že vám v ničem nepodrážela nohy, neškubala z vás peníze a nepomlouvala, neroznášela klepy a nedělala ze sebe chudinku, asi vám neublížila. Já pokud by to byla normální ženská, tak s ní taky vyjdu. Ale společné posezení, no tak to si radši,....
@EvaV já se směju, ale nemyslím to zle. jenže co ty popisuješ....jezdíme na hory a na dovolenou, vžd s náme jedou holky, jezdím k našim a terka (ta maldší) jede snáma, (Míša, už má svého kluka, tak dá přednost jemu, což chápu), jeden týden o prázdnichá si beru Terku a jedeme k našim i s malým a když malý nebyl, tak jen my dvě. byl sraz BOLu a jela s náma. a co se týče akcí, sme v jedné dědině a tak když je tu nějaká akce (kterou většinou pořádá náš spolek) tak je tam i jejich maminka a teď i s jejím příteleme, máme společné přátelé, a když se jde na oslavu či posezení, vždy tam sjou i oni.co se týe besídek, tak to samé. mě to nepřijde divný, já s jejich mamkou vycházím skrz holky, a je to na pohodu. dokonce se potákáváme i u mojeho rodičů, neb ona tam jezdí taky, tak proto se směju.
@ivulisek v tomhle s Tebou absolutně souhlasím, to všechno je málo oproti tomu, že děti vyrůstají bez táty. A je fakt, že bych někdy raději utírala ty nosy, oproti těm pubertálním kecům teď. A navíc to byl celkem dobrý trénink na Kačku, už jsem věděla do čeho jdu. A dodnes mi zní v hlavě slova obou kluků, když byli nemocní a volali taťkovi, jestli nemůžou přijet marodit k nám - řekli, že se o ně hezky starám, že mamka to takhle nedělá a že se jim tady marodí prostě líp. Strašně mě to zahřálo u srdíčka, že tohle řekli nevlastní děti, že jsem v něčem lepší než jejich matka.
@káče jo má, i když mě někdy vytáčí jak chodí ušmudlaná, tak ji mám ráda taky moc
@ivulisek ježiš to je hezký:-)má tě ráda, to je jasný
@káče jak říkáš, já si hrozně vážím Kvěotše, že opustil svůj dům, svoje děti (i když bydlíme ve stejné dědině a až se nastěhuje do děiny, tak budeme jen pár baráků od sebe) a toto je pak už jen maličkost. mě zase zahřálo us rdíčka, když sem předloni řekla Terce, když sem ju měla na prázdninách, aby namalovala rodinu. a ona namalovala sebe, Míšu (ségru), Květoše a maminku ale s čeernýma vlasama (její má blond) a pak mi řekla, že to jsem já. vůbec nenakreslila svoji mamku, byli sme všichni na pláži a drželi se za ruku.
když jsem poznala svého přítele měl 6-ti a skoro 8-mi letý kluky. Měla jsem pocity jako ty, navíc oni se pořád prali, hádali. Časem jsem si zvykla. Vždycky, když bych nejradši práskla do stolu a zmizela někam hodně daleko, tak jsem si říkala slova mé mámy - dala jsi se na boj, tak ho bojuj. Ony ty jeho děti nejsou zlý, jen prostě ( a neber to špatně) zatím nevíš, co to je mít děti a tak tě všechno vytáčí. Časem si vážně zvykneš. Jo a vlastní dítě ti k vřelejším pocitům k jeho dětem určitě nepomůže, naopak bych radila s vlastním dítětem počkat, než se trošku s jeho dětmi zžijete. Až přijde malý mimčo, přibydou starosti, budeš unavená, sem tam ti ty jeho děti dojedou nemocný ...a bude to jenom horší. Budeš muset zatnout zuby a snažit se leccos přejít, ale samozřejmě s mírou, po hlavně si je skákat fakt nechat nemusíš. Držím palce, ať si na sebe brzy zvyknete
@káče Tak s tou nemocí máš pravdu:-) Ale to jsme se domluvili, řekla jsem mu, že roznášet nemoci mezi s sebou je blbý, zrovna tak když by byl jeden z nás nemocný, ví, že je nesmysl je k nám brat, protože bysme je mohli nakazit a naopak.
@EvaV já to tady pročetla všechno, co jsi psala a úplně v Tobě vidím sebe před pár lety. Všechno moc řešíš ( a to nemyslím zle), já to dělala úplně stejně. Časem se člověk otupí a takovýto věci mu potom přijdou jako malichernosti. Ex taky vydírala přítele přes děti, taky mě štvalo, že jela nakupovat, pak mu zavolala, že jí ujel vlak a že je tam i s klukama a je jim zima a on pro ně jel. Logicky jsem se na něj ale nemohla zlobit, přece ty děcka tam nenechá, a že je ta ženská kráva...s tím už bohužel nic nenaděláš. Pořád nařízení typu, jak pro kluky nepřijedeš na minutu přesně a zase je tak nevrátíš, nedostaneš je, když dojeli dřív, čekali před barákem...Věř mi, že si časem zvykneš, asi nikdy nebudeš nevl. děti milovat, jako to svoje vlastní, to asi ani nejde, ale mít ráda se je určitě naučíš, jen to chce čas a trpělivost. A manžela se opravdu musíš naučit chápat, jsou to jeho děti a i když jsou věci, kdy ty vidíš, že tím pomáhá i manželce, musíš to překousnout, dokud jsou takhle malý, tak to nejde jinak
@káče Věř mi těším na dobu, až ta jeho ex z těch věcí \"vypadne\" až budou samostatné a nebudou jí k něčemu potřebovat, nevím teda - je to asi pěkně v nedohlednu, protože ona tam asi bude strkat nos pěkně dlouho. Ty s jeho ex normálně komunikuješ nebo se s ní vůbec nestýkáš, protože já jsem párkrát jela s ním když jel pro děti, ale bylo to na mě moc - to poslouchat (jaké dostával kázání), tak tam jezdí manžel extra i kdyby jsme jeli kolem, protože ví, že já jí nemusím - no a ten její přítel je taky pěkně protivnej. Blbý je, jak jsi psala, že tím vším pomáhá i manželce, že se mu ta jeho pomoc nikdy nevrátí, protože my od nich se pomoci asi nikdy nedočkáme Další věc je to, že my když budeme mít dítě (jedno, dvě) tak máme strach i z finančních problémů, protože nyní pracujeme oba a barák,benzín,jídlo a alimenty platíme tak akorát, tudíž můj výpadek v práci by mohl způsobit problémy, manžel by to asi sám neutáhl a jestli by mu snížili alimenty když by měl další dvě děti, to nevím jak by se k tomu soud stavěl - no říct že když na to nemá, nemá si další pořizovat je nefér, protože oni mají taky další dítě s přítelem. A podle mě jeho peníze, které mu zbydou po odečtení minima na sebe by měl spravedlivě rozdělit mezi jeho děti a naše děti, tudíž pokud by mu to nevyšlo, podle mě by mu to měli snížit, navíc když oni mají dítě tak si ho jistě pořizovali s tím, že mají jistou finanční rezervu, proto si ho mohou dovolit Možná se tady moc vykecávám, ale nemám si o tom s kým promluvit a manžel i když se s ním hezky povídá, není na to ten pravý posluchač:-(

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

18 %
12 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

57 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 67 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40