K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.
Pro tuto akci musíte být přihlášení
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
deprese, zivot me nebavi, co s tim? znate to taky? - diskuze
17 reakcí
Zobrazit příspěvky podle:
- Vlákna
- Času
- Líbí se mi
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
Ahoj Holky,pomalu uz nevim jak dal. Zivot me nebavi. Mam krasnou 9 mesicni holcicku, ale prijde mi jako ztrata casu byt furt doma a pecovat o ni. Dny me prijdou nudny i kdyz mam kamosky, obcas s nimi jdu ven, i na Silvestra jsem byla solo, manzel byl doma a hlidal, ale presto nevim. Mam ji moc rada, jak se smeje, co vsechno se uci a tak, ale prijde mi vsechno jako vykonstruovany, netesim se ze ji budu krmit- musim, stve me kdyz v noci vstava protoze nemuzu spat, kdyz rve, i kdyz vim, ze chce byt u me, vymyslim, jak si s ni nove hrat, ale prijde mi, ze to delam jen z povinnosti. Obcas me prijde, ze jsem na labilni lavce a jeden maly krucek a neco se stane, ja ji neco udelam etc. ... Ale ona je hodna, na ostatni deti klidna, spi celou noc. Na Vanoce jsme poridili stene, hodny pes, zvladam oba, i dite i psa, chodime ven, moje holcicka se nese na zadech v nositku, idelani, ale proste me to cele rodicovstvi, \"celodenni\" existence v byte neuspokojuje. Manzel je hodny, pomaha, i kdyz samozrejme na malou ma denne casu tak max.pul - hodku co prijde z prace, ale hned se sebere, jde ji koupat a tak, ... uz nevim jak dal, obcas se pristihnu, jak svou rvouci dceru hrube zdviham z postylky a mam strach abych ji v afektu neco neudelala, ale zase na druhlu stranu, az ji skarede okriknu aby uz nervala, ji pomazlim a hladim a mam ji moc rada. Moc casto ji neokrikuji, treba max. jednou denne kdyz uz nemuzu zarvu neco jak \"uz nervi, ci kdyz uz opravdu, tak drz hubu\" ale pristoupim k ni s laskou a situaci resim, ale delam to vse z jakesi \"povinnosti\" proste me to nebavi ... nevim co s tim ... asi to porizeni stenete byla psychologicka nahrazka za neco, ale nevim za co, (docela jsem se s tou mou malou doma nudila), tak se tesim treba na jaro az budem litat ven, ale proste nevim ... zivot me nebavi, i kdyz mam rodinu nevidim v tom smysl zivota, ... dny prezivam, i kdyz je na vikend naplanovaneho neco fajn, stejne me to nejak extra nebere, tak vnitrne si preju, aby te zivot rychle utekl, dny bezely rychleji, abych to mela uz rychle za sebou ...
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
Vaše potíže můžete vyřešit s pomocí kvantování..například lehčí deprese se takto dají odstranit, což vím z vlastní zkušenosti- http://www.cestavnitrnisvobody.cz/terapie/Kvantová terapie dokáže nejen omezit deprese, ale taky stres, emoční nestabilitu nebo problémy ve vztazích.
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
Ahoj neznate někdo něco co by mi pomohlo prezit stresove a depkove obdobi?
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
@Olinaa
Mrknete tady na tohle http://www.cbdex.cz/project/deprema/
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
Rozumím ti. Nikdo tě nemůže na mateřství připravit, i když si o tom přečteš spostu knih a vyslechneš spoustu rad. Můžeš se na to těšit sebevíc, své dítě bezmezně milovat a být schopna za něj položit život. Já měla občas taky spín. Teď už je to v pohodě. Hrozně mi chybí práce a nějaká ... nevím jak bych to napsala .... intelektuální činnost. Naštěstí jsem to už vyřešila a mozek mi nejede jen na plíny, krmení a tišení dítěte. Jsem spokojená já i mimi.
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
@Terouš
Ahoj Terous:), diky. Presne asi tak, intelektualni cinnost, cely den delat \"paci paci pacicky\" apod,. je proste silene a nema to nic spolecneho s tim, ze bych dceru nemela rada. Prace mi taky chybi a jelikoz jsem mela rozjete PhD a skolu v cizine, a ted nic(vsechno tim padlo) je proste skok. Pracovala bych o 106, ale zase si rikam, ze cas s dcerou mi nikdo uz nenahradi a ze na praci budu mit cas v budoucnu. Pracovala jsem v technickem oboru, studovala Fyziku na Prirodovede a ted se nijak nerozvijim, delani koralku apod, ja na to proste nemam psychiku, sorry ale jako nahrazka za intelektualni cinnost, kterou jsem mela predtim mi prijde potupne. Nejhorsi je, ze se se mnou bije proti unava a nechut v oboru trosicku na castecny uvazek pracovat, protoze vim, ze to nic po castech je malo a nic to neprinese, tak nebo tak vypadam z oboru a budu muset zacit znovu. ... ale splnila jsem si sen a poridila k diteti psa, vzdycky jsem si predstavovala jake to bude chodit se psem a ditetem v materstvi na vylety a ted je to tady. A je nadhera, jak si spolu oba hraji, podavaji hracky, sahaji na sebe, dolizaji za sebou proste fajn. Muzu rict, ze po krizi kterou jsem zde vlozila, jsem najednou pookrala.Nejsem verici, i kdyz bych si strasne prala a snad tim, ze myslenky byly posilany tam nahoru, mi najednou skokove zacalo byt doma fajn. Nic se nezmenilo v me cinnosti, porad jsem stejne aktivni (nikdy i kdyz jsem byla v krizi jsem se nevalela doma a bez spolecnosti) ale proste najednou je to fajn. Dcerka zacala mit obdobi, ze zacina napodobovat zvuky (aspon obcas se ji neco povede) a najednou ji spoustu veci rozesmeje. hold ty deti maji obdobi nic a pak najednou pokrok a ja jsem rada, ze se ten jeji usmev vyklubal zrovna ted, kdyz jsem to potrebovala. Nevim komu podekovat, ale diky, je fajn. A v nasledujich dnech rozmistuju po nasem meste inzeraty a vratim se k doucovani matiky a fyziky, co jsem delala na vejsce, tak myslim, ze bude jeste lip:-)
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
@
Úplně přesně mi mluvíš z duše. Jsem na tom naprosto stejně. Je to docela úleva vědět, že je někdo na tom podobně. Já mám dva magisterské tituly (humanitní směr) a ke všemu docela dost adrenalinovou práci. Měla jsem hustý depky, nakonec se to vše posunulo správným směrem. Vedu jako externí vedoucí dvě bakalářský práce a mám nabídku na psaní skript pro vysokou školu. A hned je mi líp. Prcka bezmezně miluju a za nic na světě bych jí nevyměnila, ale prostě nejsem vhodná na to být žena v domácnosti (mimochodem nenávidím vaření ). A přesně jako ty se v žádném případě doma neválím . Díky
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
@Terouš
Ahoj a moooc diky, uz jsem si myslela,ze jsem s timhle stavem, nazorem jedina, zacinala jsem mit strach:) Joo, mozek potrebuje obcas zmenu. Kdyz jsem byla s muzem nekolik mesicu s malou v cizine, tak jsem aspon chodila na srazy s maminama anglicankama, tak jsem to brala jako vyuku anglictiny a ne az tak jako pokec o plinach, mno a ty prvni mesice, ty samozrejme byly taky sado, ale to je miminko jeste maly, a prace okolo hodne, tak se to prezilo. Ted jak jsem se vratila, to na me dolehlo nejak vic, protoze je najednou s tim starsim 9mesicnim ditetem vic casu a ted je otazka \"co s tim \"volnym\" casem \":-) ono, znas to, cas je, ale zase se toho tolik nestihne:-) Tak ja se tedkom soustredim krom me dcerky :-) jeste na vychovu psa, cvicak, ruzne triky etc. (mame aktivniho australskeho ovcaka) a pak po rodicovsky to vidim na chozeni do prace, psychicky pookreju a az ty me mladsi kamosky do toho prasti pridam se znovu a klidne jeste dve deti :-) aspon bude ted zmena, pomuzeme si s hypotekou kdyz budu chodit zase nejakou dobu do prace a hlavne se na ty dalsi roky na matersky lip pripravim abych mohla neco delat k praci:-) :-)
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
@
Taky je mívám, v noci usinam a rev, ráno je fajn, chodíme ven, pěšky,dost jsem přibrala tak mam cíl zhubnout. důležité je mít cíl. Měla jsem chuť nezit,říkám si 25kg nadváha,unavená,nevyspala 6mes.!vstavala jsem po hodine,nikdo nepomahal. Říkám to musím vydržet,odměnou byl postupně lepší spánek, cvičení a rodina. Kamaradek moc nemám,ale úplně stačí pár výletu, prochazky několik km, cíl a Vse jsem zacla milovat. Nedokazete si predstavit jak stresove jsem měla zamestnani, teď jsem ráda,že nic nemusim krom naší maličké. Občas mi práce chybí,ale co to byl za život? Nikdo mě nikdy nemiloval a nepotřeboval jak ona. Také zurim,ale snažím se ucit ovladat,někdy to nejde,tak si zabrblu, ale odměnou nam všem bude bytost co nás bude milovat navždy...jednou jsem si v nejtěžších chvíli řekla,teď jdu ja stranou, ona mě potřebuje, predstavila jsem si místo ní sebe jako miminko, taky by se mi nelíbilo kdyby byl na mě můj jediný blízký hrubý. Zkouším hledat lásku v sobě víc a víc,trpělivost a představu,ze jednou budeme kamaradky.. já a moje dcera,porod byl drsnej,trauma...teď už naštěstí nejde o život, jen najít sílu a cil...lásku,papa
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
Pro mě je moje dcerka naopak smyslem života...nedovedu si to bez ní představit, občas taky na ní zvýším hlas, když se vzteká, ale ve slušnosti a je to normální. Takže tvůj příspěvek nemůžu soudit, každá to máme jinak ;-). Hodně štěstí!!!
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
Z tvého příspěvku je mi smutno,ale nevím,co ti poradit.Asi možná toho psychologa,na tom nic není se vypovídat u odborníka.Já si strašně dlouho neuměla představit mít dítě.Ještě ve 30 letech jsem říkala,že zatím ne,času dosta pak jsme se rozhodli,že do toho půjdeme a i když byla malá plánovaná a chtěná,tak jsem si až do posledního dne před porodem neuměla představit,jaké to bude,až se narodí.Jestli budu dobrá matka (o tom pochybuju každý den),jestli ji budu mít dost ráda a tak.V momentě,kdy se narodila,tak jsem se zamilovalaJak jsem byla zblblá těmi hormony,tak jsem se normálně těšila,až se v noci vzbudí a já budu kojitProstě magorAle i když malou miluju nejvíc na světě,tak to neznamená,že mě nedokáže naštvat nebo že bych na ni nezařvala.Minimálně jednou denně určitěTo je normální.Jsem asi divná,ale mě mateřská baví.Je jasné,že každému vyhovuje něco jiného.My taky nesedíme jen doma,ale když je venku hnusně,tak jo a taky se to dá přežít.Já mám sice kamarádky s dětmi zhruba stejně starými,ale zase nejsem ten typ,co chodí několikrát týdně na návštěvu.Ono to chce možná třeba začít chodit do nějakého mateřského centra,kde se seznámíš s dalšími maminkami nebo třeba na plavání,na cvičení a jestli máš ochotného manžela,který ti pohlídá,tak si zajít na kafe,zacvičit a uvidíš,že to zase bude lepší.Když se budeš cítit dobře,odpočatě,tak ti nebude péče o malou připadat tak nudná.Snad se to brzy spraví
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
Ahoj Holky, diky za pomoc.Takhle jsem vypadala rano po probdele noci, ... a ted se zase citim docela v pohode, byla jsem se vyvetrat na 2 hodky ven a je mi lip. Ja asi spatne zvladam stres a unavu dohromady, nevim, jak to zvladaji jini, nemam srovnani ... premyslela jsem nad tim co jsem napsala, docela me to zpetne zaskocilo, ale proste takove stavy mam, ach jo ... mozna ze zakladni problem je taky v tom, ze nemam ani jedinou kamaradku maminku, vsichni me kamosky jsou mladsi nebo bydli s detma mimo ( a tech je velmi malo) a jeste jsme byli nekolik mesicu v cizine (tam jsem teda na srazy s maminkama cizinkama chodila). Zkusim si tu nekoho najit pres nejaka ta \"hrani s detmi\" ta moje dcerka uz taky potrebuje komunikovat s ostatnima detma. A aby bylo jasno :-) dcerku mam rada a moc, ale myslenky mam posahane ... takze proste psychous ...
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
@
nevim odkud jsi ale neni tam u vas nake mater.centrum?? to je snad vsude.. a urcite se tam s nekym seznamis.. nebo na jare a v lete uz budete chodit na pisek a tam se to taky dela paradne.. uvidis bude lepe..takove stavy mame snad kazda nekdy:o))
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
asi musíš posoudit sama, jestli tě fakt nebaví život a je to na nějakého odborníka. zkusila bych, co radí holky, nějaké větší zpestření, nějaké zájmy s dítětem, nebo i čas pro sebe. domluvit se s manželem a vyrazit sama někam třeba na týden, jestli je to možné. vypnout, odreagovat se. podle mě je rodičovská naprostá pakárna, kdy člověk dělá furt dokola ty samé ubíjející činnosti, nevyspí se, neustále řeší nějaké problémy a jediné, co celý den slyší je \"hhhhhhhhh\". ale dokážu se radovat s prckem, baví mě jeho pokroky, jeho úsměv. neobtěžuje mě, že mu musím dát najíst (zato mě dost obtěžuje být každou noc dvě hodiny vzhůru). kdybych měla hodné dítě, které v noci spí, a hodného manžela, tak jsem nejšťastnější člověk pod sluncem. vždycky když mám nějakou takovouhle náladu, tak si říkám, že může být i hůř. závažné nemoci, špatný vztah (což je podle mě horší, než žádný vztah) apod. myslím, že bude líp. s dítětem bude větší sranda, za chvíli bude jaro (tohle počasí taky nepřidává). a pokud máš opravdu pocit, že to dál nejde, tak neváhej a najdi si nějakou odbornou pomoc. je spousta lidí, kteří na to ani nemají odvahu.
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
ahoj, ja to mam podobne, mee nebavi byt doma, ale teda nejsem z toho v depresi jako ty..to ze mu musim dat najist,bbberu jako povinnost, ja taky musim jist.. to me az tak neobtezuje.. kolikrat ja na nej ravalat drzi hubu,ze ho zabiju(ale to bylmalej) ted uz nerve tolik, pres den skoro vubec, a v noci uz se taky zlepsil, takze je to lepsi..ja teda kazdy den musim byt venku..chodime rano i odpoledne.. doma se vyskytujem co nejmene.. taky musim sama chodit nekam(cvicit,nebo jen tak pred barak si vydechnout na pul hodky co je doma tatinek s malym) taky pak sme co nejvic mezi lidma(at uz cviceni,plavani pro deti, nebo jen naka kavarna, chodime do mesta, obcas nekoho potkam) a tak... proste ted (uz mame 11m) je to fakt zabava, da se s nim kamkoliv, a delat cokoliv..ale ja se stejne citila prvni 4m kdyz jen rval rval a rval:(:( asi byhc zasla k nakemu odborniovi, pokud teda se z toho nedostanes sama, nejakou zabavou... musis si najit neco co bavi tebe a hlavne obcas si odpocinout od ditete... babicky a tak nefunguji?? dej jim dite na cely den.. a odpocivej- ja naberu dycky sily a pak se na dite tesim a jsem s nim zase radA:o))) drz se:o)
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
No, tak já bych navštívila odborníka a dala mu přečíst ten příspěvek. Nebo se prostě vymluvit. Já se přiznám že tohle neznám, ano, někdy mě to doma nudí že jsem tu sama, ale vím že bych malé nikdy nebyla schopná ublížit, miluju jí celou svou duší tak jak jen je to možné. Pokud bereš mateřskou jako povinnost tak je asi někde chyba, vůbec se za to nestyď, podle mě tím prochází spoustu maminek, jen to takhle otevřeně nenapíšou. Ale my ti v tomhle neporadíme, tohle je normální deprese a s tou jdi k lékaři dřív, než z toho zcvokneš úplně. To dítě to podle mě všechno vnímá...držím palce
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
tyjo, to je blbý. já se třeba mateřství a pobytu doma vážně moc bála, a přitom je to taková pohoda. nikdy jsme nespadli do žádnýho stereotypu, nikdy jsme neexistovali jen v bytě, pořád nějaký návštěvy a akce máme..ale když tě nebaví ani toto, tak nevím.nevyspaná nejseš, co? nejde si najít nějakou zábavu pro tebe? něco, co by ti dělalo radost a mělas pocit, že ti to něco dává. třeba učit se jazyk, učit se šít, vyrábět šperky.., znám víc holek, co toto dělají, aby se \"nezbláznily\". co nějaká brigáda nebo částečný návrat do práce??nechceš se zkusit poradit s nějakým odborníkem? radši, když se sama sebe bojíš, že bys jí mohla ublížit. obzvlášť když zanedlouho nejspíš bude mít období vzdoru a bude tě zkoušet, to dává málokterej vyrovnanej kliďashele, já mívám často pocit, že chci, aby už byl život za mnou a nechápu, proč žijeme a lpíme na životě, ale já mám sklony k depresím a hodně špatnej vztah a žádnou perspektivu a dlouhodobě se v tom utápím - a to prý není na žádný prášky, jen pár sezení u psychologa. drž se!
K využití této služby musíte být registrována a přihlášena
tim prochazi asi maminky casto..ja se take na deti utrhovala apritomjsmeje neprastila nic..proste jsem chtela utect amam to obcas i ted...nejsem nadsena matka v domacnosti,ale beru to tak,ze to musi byt....mozna by ti pomohlo chodit na nejake cviceni,krouzek,plavani nevim..kdyz bude manzel doma a mas silu tak vecer jit na neco co by te mohlo bavit a odreagovala by jsi se....nebo zvazuj dat malou do jesli,alespon na par hodin a uvidis co bude pak....nebo i na cely den a jit do prace...jestli je to teda mozne...a nebo,pokud nic nezabere,nestyd se zajit i k lekari..psycholog apod...neni povinnosti matky byt nadsena ze je 3 a vice let jen doma..preji at si to srovnas
Související články
Aktuální soutěže
Aktuální testování
Těhotenská kalkulačka
Vypočtěte si v naší těhotenské kalkulačce, kdy Vás čekají ultrazvuky, kdy obdržíte těhotenskou průkazku, kdy se podrobíte triple testu, kdy se vyšetřuje streptokok, kdy se provádí amniocentéza, kdy byste si měla nachystat věci do porodnice, kdy nastupujete mateřskou dovolenou.
TĚHOTENSKÉ E‑MAILY
Zaregistrujte se na Babyonline.cz, uveďte termín porodu a každý týden vám automaticky přijde e-mail s informacemi o vašem těhotenství týden po týdnu a vývoji miminka!
Vybraná anketa
Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?
17 %
11 hlasů
0 %
0 hlasů
8 %
5 hlasů
58 %
38 hlasů
18 %
12 hlasů
Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků
Mohlo by vás zajímat
Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
#Těhotenství
#Těhotenství týden po týdnu
#Porod
#Rodíme ONLINE
#Otěhotnění
#Sex v těhotenství
#Káva v těhotenství
#Horečka v těhotenství
#Menstruace
#Antikoncepce
#Jména dětí
#Dítě
#Péče o dítě
#Kojení
#Příkrmy
#Horečka u dětí
#Lékárnička
#Očkování dětí
#Vzdělání dětí-IQ
#Předškolák
#Sexuální výchova
#Porodnice
#Gynekolog
#Pediatr
Další projekty Babyonline
