Holky, nevím, jestli to tak máte taky, ale já se hodnotím na základě momentálního psychického stavu. Když jsem v pohodě, připadám si přitažlivá i teď po porodu..ale jak se něco zvrtne, hned vidím černě všechno. Včera tu byla ta paní od pojištění, než se to vyřídilo, byla Nelli už unavená a protivná, hned pak šla spinkat..ale asi jak včera hodně přes den spala, nebo těžko říct, čím to bylo, kolem druhé chtěla najíst a pak ne a ne zabrat v postýlce, pořád pofňukávala, mlela se tam, plivala dudlík..hodinu jsem k ní co pět minut vstávala, pak jsem nevydržela a vzala si ji do postele, další hodinu jsem ji utěšovala, skoro to vypadalo, že ji něco bolí, bříško, zoubky..pak teda usnula, další půl hodiny jsem čekala, až zabere, a dala ji zpátky do postýlky. V půl sedmé mě vzbudil Jirka, že nestartuje auto, a kde jsou klíče od druhého. Pak už jsem nespala a radši vstala, abych něco udělala, než se malá vzbudí. Takže nádobí od večera, na které nezbyl čas, dvě pračky prádla, vyžehlit, vynést koše..vyšlo mi to tak tak než se malá vzbudila. Pak jsem volala na gyndu, jestli by mi sestřička nenechala dole v lékárně recept na antikoncepci, že tam naši odpoledne jedou a vyzvedli by mi to, doktorka má jen dopoledne, lékárna do šesti, s magistrou se znám. A prej že néé, že nesmějí, že musí mít záznam, že jsem tam pro to byla osobně, musí mě zvážit, tlak atd..no to nevím teda, jak a kdy tam s malou pojedu, mají blbé ordinační hodiny a my blbé spojení. No nic. Tak jsem si šla udělat culík a \"zlidštit\" se do koupelny..když jsem viděla tu hrst vlasů, co jsem vytáhla kartáčem na jediné zajetí do vlasů, chtělo se mi brečet. Včera jsem dostala nové plavky a přišlo mi, že mi super sedí, tak jsem se chtěla pochlubit a dát vám je do fotogalerie, když jsem se ráno viděla v zrcadle, polil mě studený pot. Už jsem neviděla hezkou holku, ale rozjeté boky, rozpláclé břicho a pas, povolená popraskaná prsa, asi tak (v tu chvíli mi to tak fakt přišlo) deset kilo navíc..no hrůza, takže žádné fotky, normálně se stydím. Já vím, že to je vše dohromady, jsem unavená, nevyšla ta gynda a budu tam muset, venku je hnusně, malou trápí zoubky (nebo co..)..a to pořád machruju, jak umím ostatním pomoct a poradit. Ostatním jo, ale sobě ne. Vím, že je to všechno kravina, na to, že jsem nabrala 17kilo a jsem necelé 4měsíce po porodu, a za sebou mám X let boje s váhou několikrát řešenou radikální dietou, vypadám celkem ok, ale.... já se omlouvám, už vás to musí otravovat, já jsem fakt strašná. Ale komu to říct, než vám tady..Jirka mě pošle do háje, že jemu se líbím a nemám co řešit, on to jako problém nevidí, moje mamka za ty roky už taky ztratila trpělivost..a v podstatě je to hrpzně povrchní, řešit vzhled a pár kil, když mám zdravé dítě a měla bych být vděčná. Já to vím....