ZuzkaČ a její památka na manžela - diskuze

Zuzko, máš můj obrovský obdiv. Konec tvého příběhu bulím, bulím a bulím. Před chviličkou jsem tancovala s naším 2,5 měsíčním Jáchymkem v náručí a koukala se na něj, jak moc je podobný Reddymu. Když si teď vybavím, že bych zůstala s Jáchymkem bez Reddyho... úplně se mi sevřelo srdce, oči mám plné slz, tečou a tečou... Ženská, jsi silná a statečná, jsi mámou dvou krásných dětí, které miluješ...
Přeji ti jen štěstí a další sílu. Obiduvuji tě, jak jsi to zvládla a jak to zvládáš dál (s vidinou Honzy v malém Honzíkovi)... Držte se celá rodinko

Teda klobouk dolů to si nedovedu představit jsi statečná žes to tak zvládla a zvládáš

Zuzko, tvůj příběh jsem četla už před pár dny, ale \"zachytila\" jsem ho tady na BoL už o dost dřív. Obdivuju tě a přeju Vám s Honzíčkem, abyste teď už prožívali jen samé radosti, to zlé máte snad už vybráno.
Jinak se mi na tvém příběhu zase potvrdilo to, co jsem si myslela a co mi dokonce potvrdil i jeden lékař (setkávající se s pacienty s těžkými úrazy), a sice, že to vypadá, že ty největší rány osudu či třeba právě těžké úrazy postihují ty nejsilnější jedince, kteří pak dokážou zabojovat a nepřízeň osudu překonat. Asi tomu tak docela nebude - každý v sobě máme totiž sílu, o které ani nevíme a která se projeví v těch nejtěžších chvílích, kdy si už myslíme, že dál to nejde, že hůř být nemůže. Ty jsi této skryté síly v sobě našla tolik - a jistě i velkou měrou kvůli Honzíkovi, že si zasloužíš obdiv. Ten můj rozhodně máš.

Zuzko, obdivuji tě jak si se dokázala i přes nepřízeň osudu k životu postavit. Přeju ti aby se na tabe v životě smálo už jen štěstí a Honzík byl tvůj velký pomocník

ahoj Zuzko
jsi moc statečná že si dokázala o svém trápení napsat. Přeji ti do života hodně štěstíčka a dětem, aby byli moc zdravé.
Určitě najdeš k sobě osobu, která tě budu milovat, pečovat o vás a těšit se se ze společně strávených chvil

teda,jsem dojatá,smutný příběh ale nádherný veselý kluk a protože věřím na něco po životě tak i věřím že se tvůj Honza dívá a má z vás všech velkou radost

Zuzko,
připrvních příbězích BOL jsem si také vzpomněla na Tebe. A právě teď jsem dočetla ,je to moc smutné,ale věřím že brzy se najde tatínek a partner který bude opatrovat děti i Tebe!!

musis byt hodne silna zena - opravdu te obdivuji - je to neco,ceho se hrozne bojim, kdyby se to stalo.Ale i proto jsem rada,ze mam s clovekem ktereho miluju dceru.
Chapu,ze je tezke myslet na jiny vztah a nechat tomu volny prubeh je asi nejlepsi cesta.
Preju ti do zivota uz jenom spoustu stesti

Tak musím říct,že od poloviny příběhu jsem brečela jak malá holka.
Přeji ti do budoucna už jen samé štěstí

Teda Zuzko, obdivuji tě jak to zvládáš! Ani sem to skoro nedočetla jak mi bylo z toho smutno! Ale máš nádherný děti a kvůli tomu stojí za to žít dál! Moc držím palečky, ať tě už potká jen to dobré!

Zuzko, tvůj příběh je krásný, ale smutný.
Musím říct, že jsi neuvěřitelně silná žena a na mamžela máš tu nejkrásnější vzpomínku - tobě i dětem přeji krásný a šťastný život a možná někdy kdo ví .... možná i nového tatínka, nebo alespoň spřízněnou duši
Moc to tobě i dětem sluší

Jsi opravdu moc statečnáA máš moc krásné děti.Moc vám přeju aby vám osud do cesty přivedl moc fajn tatínka