Moje pocity 39. týden těhotenství - diskuze

39+6

Ahojky těhulky.Tak tento týden je asi ten nehorší,a už si přeji aby byl náš chlapeček venku.Oteklé nohy bolí,probděné noci,a bolesti podbříška.Ale zatím se nic neděje.Piju již týden maliníkový čaj, u dcery po dvou dnech odtekla voda,a porod byl rychlovka.Už mám všechno doma nachystaný, kabelu sbalenou...Jsem nervozní, přecitlivělá, a děsně mně bolí záda.Za dva dny jdu na monitor do porodnice tak uvidime,třeba již brzo si budu moc svýho chlapečka muchlat v náručí ))) všem pěkný a pohodový týden

39+3

Zdravím,
tak tento týden se zatím cítím o něco lépe, mín unavená, míň poslíčků... Ale zase o něco nervóznější a napjatá, jelikož vím, že už každý den může být posledním dnem mého těhotenství. Stále jsem napjatá, zda nepraskne voda, či se neobjeví hlenová zátka, ale zatím nic...
Takže se ještě snažím vaužít těchto dní, uklízím, vařím, byla jsem u přátel, nakupovat v supermarketu Porad mám pocit, že se musim zazásobit, špajz už praská ve švech Taky jsem si fotila bříško, abych měla památku
Přátele i rodina už jsou taky nervózní. Cítím, jak je máma napjatá vždy když jí volám, myslí, že už je to tu ...
¨Domlivily jsme se, že až to přijde, pošlu jí sms \"Už\" a to bude znamení, že rodíme
Tuto sobotu mám termín dle PM, tak jsem zvedavá...
Jsem ráda, že malý nespěchá a my si s manželem aspoň trochu užili včerejší valentýnský večer. Jen doufám, že nebudu přenášet...

39+4

Ahoj všem,
dnes mám první termín a jsem jak na trní. Jelikož mám termíny poměrně za sebou,tak si říkám, že by to mohlo být každým dnem. Už mě všechno bolí, dneska celé břicho, ale asi jsem jen nafouklá. Tak jsem si dala mátový čaj a espumisan a uvidíme, jestli to přejde. Poslíčci se hlásí každý den, ale naštěstí bezbolestné. Zítra mě čeká kontrola v poradně, tak jsem zvědavá, co mi řeknou po prohlídce. Po minulé prohlídce jsem začala špinit, ale do druhého dne to přešlo. To jsem měla velký strach, volala jsem do porodnice, ale sestřička mě uklidnila, že se to může stát po prohlídce. Ale kdybych začala krvácet nebo se necítila, tak ať přijedu,ale zůstalo u špinění a nezhoršovalo se to, spíše to ustávalo, tak jsem se rozhodla počkat do rána s tím, že jsem si dávala každé 2 hodiny budíka, abych se podívala, jestli se to nehorší. Jelikož mě nic nebolelo a byla jsem fakt unavená, tak bez budíku bych se ani neprobudila.
No vše se uklidnilo.
Už se opravdu těším, až porodím. Sice mám opravdu strach z toho jak to půjde, ale už prostě nemůžu. Celé těhu jsem měla bezproblémové a říkala si, jak je to skvělé být těhotná. Momentálně si říkám, jak skvělé to bude, až těhotná nebudu. Včera jsem dokonce venku zakopla a spadla, naštěstí jen na kolena, ale i tak jsem už neohrabaná. Třeba vylézt z vany, to se vždycky zapotím, že bych se mohla koupat znovu :=D.
Nálada mi postupně klesá s blížícím se porodem. Když jsem doma, chtěla bych jít ven, ale když jsem venku, třeba jen na krátké procházce se psem, tak už chci být zase doma,protože mě všechno bolí. Nehledě na to, že se vejdu jen do staré bundy a vypadám v ní jako blázen.
Tak dost stěžování, když si představím malou, jak ji držím v náručí, hned se mi kouká na svět o poznání lépe a úsměv na tváři mi zase chvilku vydrží.
Všem přeju do nového roku hlavně zdraví, klidné těhu a šťastné dětičky. A samozřejmě rychlý porod.

snažím se prcka ukecat, že by už mohl ven ... mám termín sice až 30.12., ale opravdu už se na to moc necítím - sotva chodím, bolí mě kyčle (chvílemi se mi podlomí nohy a už několikrát jsem si málem rozbila hubu, naštěstí jsem se vždycky na poslední chvíli stihla chytit kuch. linky, skříně, stolu či čehokoli, co bylo po ruce), blbě spím, špatně se mi dýchá - já vím, že to je posledních pár dní, kdy mám relativní klid, ale i tak bych byla opravdu moc happy, kdyby prcek uznal, že už chce ven. Úplně ideální by to bylo o víkendu, aby se mnou mamka mohla k porodu. Na budoucího otce se spolehnout nemůžu a nechci. Přes týden je ale máma v práci a já doma jen s 18tiletým bráchou (ale je hodnej, chodí se mnou po doktorech, abych sama nelítala po městě, když je hnusně, námraza nebo sníh). Mám z toho všeho strach. Už aby byl Eliášek venku (no, doufám, že se páni doktoři trefili, když mi tvrdili, že to na 100% bude kluk)! Malej šťouchá, protahuje se, bolí mě záda, i poslíčci už se dostavily.
Nevíte některá, jak prcka ukecat?

ahoj zbyvaji mi asi 3 dny do terminu a zatim stale nic citim se dobre jen sem akorat unavena a ospala prcek uz na me doliha vsichni rikaj ze to pujde driv ale podle doktora se mu nechce ven ...kamaradka ma o 3 dny pozdeji termin a pry uz ma stahy pobolivani v podbrisku(to jsou ty poslicky ??) ja nwm bolesti v podbrisku mivam taky ale to uz delsi dobu ..jinak ja nwm bud sem necita nebo to kamaradka moc proziva ...ja zatim nic jineho necitim ale byla bych rada kdyby to uz bylo venku je to muj prvni chlapak a ma 3,45kg

Ahoj,jsem v 39týdnu a užívám si posledních pár dnů ticha a pohody před porodem a zárovenˇse strašně moc těším na naši druhou holčičku.

Do tohoto týdne už jsem ani nedošla

přesně ve 39tt jsem porodila :), praskla voda a jelo se rodit...

jsou t nejposlednejsi chvili a nejocekavanejsi tak si vsichni uzivejte

Další dva termíny

No, vzhledem k tomu, že dva termíny už mám za sebou, tak čekám, že tyto dva termíny už by mohly být nadějné. Hlavně se necítím nejlíp.

13,4-kontrola naposledy u své gyn. 39+3 přibrala jsme 18,5 kg a malá prý váží 3380g. To bude gigant-au au  Jinak je mi fajn. Venku je furt chladno a deštivo, všem říkám že budu rodit, ža začne jaro a hlavně až bude ve znamejí býk a né beran, manžel je beran a jeden v rodině bohatě stačí  Tak snad se mi povede jí tam udržet

Potřebuju ještě vydržet v kupě, protože mamka přijde až příští týden a jinak by byl trochu problém s hlídáním staršího synka. Vůbec mě to dost stresovalo, aby měl kdo hlídat a manžel mohl se mnou k porodu.

Doma je skoro vše nachystaný, je mi až nezvykle dobře. O víkendu jsem si dala poslední dlouhou jízdu autem a poslední nakupy pro malého, měl celý den šťukačku a pořád mě skákalo břicho.

Porod

Tak v tomto týdnu jsem rodila.Bylo to císařem v celkové anestezii.Po probuzení mě všechno bolelo,hlavně ta jizva,strašně mě to tahalo.Ale ještě ten den jsem se dostala na poporodní pokoj,tak jsem byla ráda,že jsem nemusela být na JIP a že jsem tam byla jen chvilku.Přítel byl u porodu,sice nebyl na sále,ale v místnosti za sklem a všechno viděla a taky viděl hned malého,napsal mu jméno a příjmení na náramek,který pak malému daly okolo ručičky.Všechno si novopečený taťka fotil a nahrával na video.Malého mi dali až po 3 dnech,protože měl problém s glykémii a byl v inkubátoru a mě taky trochu trvalo než jsem se dala trošku po císaři dokupy,hlavně se rozchodit.

pocasi je naprd,strida se hic a pochmourno.kdyz je naprd,mam strach,abych nerodila za bourky..

jauzmamradost a strach jak ty 2 zvladnu