Jak se žije s postiženým dítětem? - diskuze

Je skvele, ze i pres vsechno spatne a neprijemne cim sis prosla (a tve dcery taky), jsi neztratila optimizmus a pozitivni nahled.

Aničko mluvily jsme o tom v sobotu a tak jsem věděla o čem ten příběh asi tak bude a já před tebou opravdu smekám. Je to až neuvěřitelné jak silná ženská jsi, i když si tak třeba ani nepřipadáš. Jsi skvělá máma, myslím, že to tvoje holky ví, na ně můžeš být pyšná, protože jsou bezvadně vychované, ohledně Evičky to tě obdivuju, už jsem ti to říkala..
A chlap kterej tě opustí je hlupák, protože lepší ženskou jen tak nenajde. Já ti přeju do života jen to nejlepší. Mám tě moc ráda.

Jsi moc statečná,Evička je príma holka, měla jsem možnost ji poznat a je hrozně milá.

smekám

Ani,

jsi silná ženská ... taky moc nevím, jaká slova zvolit, myslím, že nevymyslím nic nového, ale jsi skvělá a statečná ženská, která se uměla poprat se životem ... a tvoje holky (a přítel) mají velké štěstí, že tě mají ...

Přeju vám všem moc a moc spokojenosti, ať se vám splní všechna přání. Držím vám všem palce, jste opravdu holky šikovný

Ani jsem nevěděla, že zde takovéhle životní příběhy jsou, ukázala mi to ségra. Při čtení toho Tvého mi běhá husí kůže po celém těle, jsi velmi statečná co popřát? Hlavně hodně štěstíčka a zdravíčka Tobě a celé Tvé rodině

Ahoj četla jsem tvůj příběh a chtěla jsem ti napsat že jsi moc statečná že to vše zvládáš a i když jste se s manželem rozvedli tak jsi byla pořád silná a bájenčná máma. Přeju vám hodně štěstíčka

Dlouho tu chci napsat, ale porad nevim co...Ja vzdy obdivuju, jak se s takovyma vecma maminky vyrovnavaji a jak to zvladaji...pro me by to bylo moc tezke..ja jsem takovy hypochondr a kdyby Jolanka byla nejak nemocna, postizena, nebo cokoli, tak bych se tak moc bala,,kazdy den bych porad premyslela jestli to treba bude jednou dobre, nebo uz nikdy a proc zrovna ona...ale tys to teda zvladla bravurne a jeste kdyz vas opustil tatinek..to jsem netusila..ti chlapi jsou takovi slabosi.... Jsi statecna a musis byt na sebe hrda, ze jsi se s tim poprala...preji hodne stesti do budoucna...

Tak konecne jsem se dostala k precteni celeho pribehu.
Uz drive jsem premyslela jak jsi to musela a mas tezky a obdivovala jsem tvuj pozitivni prstup ke vsemu a hlavne, to jak se nam ostatnim snazis v odpovedich pomoci.
Hodne jsem si te za vse vazila a po precteni toho pribehu si te vazim a obdivuju te jeste vic!!!!

Vubec jsem nevedela, ze vas tatka Evicky opustil. Muselo to byt hrozne tezke a zvlastni,ze se k tobe otocil zady a jeste sel proti tobe clovek, ktery ti mel byt oporou.
Nevim jestli bych dokazala neco takoveho opravdu odpustit.
Na druhou stranu je skvele,ze tak bylo misto pro muze( jak rikas s velkym M) to ti moc preju a zaslouzis si to.
Evicce prejem at se ji v zivote dari co nejlepe a at ma z nimamka radost.
Nedovedu si to predstavit a jsi opravdu velmi silna.
Mam te rada a posilame s Vio pusinky cele rodince

Osud si bohužel nevybírá a je hezké,že ses s tím tak statečně poprala,zatímco chlap zbaběle utekl.Určitě jste si museli život trochu přizpůsobit,ale myslím,že jste to zvládli na jedničku.Evička je sympatická holka a taky vám určitě dělá radost i když svým způsobem.Hodně štěstíčka!

Musim te jenom obdivovat a smeknout pomyslny klobouk.To je neskutecny co vsechno zensky v zivote snesou a chlapi to jednoduse vzdaji,vzdyt je to prece jednodusi.

Holky,moc vám všem děkuju za podporu a slova útěchy i povzbuzení.Nad mnohými vašemi příspěvky jsem plakala jako želva.Jsem ráda,že jsem tady našla partu bezva holek a už se na vás moc těším na srazíku v červenci.