Jak v jedné vteřině ztratit ideály - diskuze

Dani to je příběh moc bolestný,ale dnes už vím , že s dobrým koncem.

Dani, jsi šikovná holka určitě všechna ta vyšetření zvládneš a budeš se léčit a dáš se do kupy. Moc ti držím palce. Určitě to zvládneš. Myslím na tebe.

tak jsem se tím Tvým příběhem prokousala a tedy mě běhá mráz po zádech....máme tohoto strašáka v rodu přes otce, můj strýc zemřel na rakovinu tl. střeva, otec má chronický zánět střev - ne Crohna! -to je šance i pro Tebe. Probíhá to u něj podobně, je na celoživotní dietě, ale je tzv. ready a žije naprosto normálně!!!!!!!! Já se bojím, že jsem to zdědila... občasné potíže mám také, bolesti ne, jen zlobí žlučník, ale na posledním sono nebylo nic, žádné kameny, tak prý třeba nervy a podobně. Ale to víš -sama moc dobře!!!!!! - ten strašák tu je a já se hrozím každého píchnutí ve střevech.....držím Ti palce a jsem zvědavá na výsledek!!!!!!! Petra

To je hrozný, jak na někoho padá smůla jak podzimní listí. Je mi to moc líto, Dani Měla jsem kamaráda, který tuto nemoc měl. Už se s ním nevídám. Ale napíši ti víc do mailu...

Děkuji všem, už je mi trochu líp, teda co se týče psychiky, musím nabrat síly a pustit se do boje. S Bol to určitě půjde líp

Ahoj Daničko,
přesně tuto situaci, kterou popisuješ, akorát s jinými diagnózami a ne u sebe, ale dítěte, jsem prožívala poslední červnový týden tohoto roku. Po šokujícím telefonátu ze školky o minutovém bezvědomí syna na zahradě a převozu RZP do nemocnice jsem byla nesmírně ráda, že musím jít domů kus pěšky. Cesta mně trvala asi hodinu a půl, za tu dobu jsem se snažila možnou diagnózu epilepsie od sebe odpudit a kladla si otázky týkající se jeho dalšího života a snažila se na ně najít odpověď. Během jeho víkendové hospitalizace jsme se zmítali ještě mezi jinými ošklivými diagnózami. Naštěstí se nic z toho vyšetřeními neprokázalo. Teď nás čeká ještě kontrolní EEG. Jediné, co mě v té době drželo nad vodou, byla víra, že vše dobře dopadne. Držím palce, ať té víry máš i ty, Dani, co nejvíce a ať díky ní zapudíš všechny nepříjemné myšlenky a ať se brzy Tvé zdraví navrátí.

Musí uznat že mne tvůj příběh dojal a nemůžu ti nijak pomoci snad jen tím že věř tomu, že jsi mladá a dnešní medicína dokáže hodně.
Budu ti moc moc držet palečky aby ti těch pět týdnů přineslo alespoň nějakou úlevu a dobré zprávy.
Věř tomu že s přáteli a s rodinou se všechno lépe snáší

to je mi moc lito, ze mas takove problemy, ale pokus se zustat optimitkou, jsi mlada a pokud to proberes dukladne s doktorama urcite ti reknou jak je to realne s miminkem a touto nemoci. Moc preju at ta lecba na5 tydnu zabere a treba se ten chronicky zanet nepotvrdi...

Ahoj Dani,moc mně mrzí,že máš takovéhle problémy,ale snad se to dá vyléčit,budeme v to pevně věřit a doufat,moc držím palečky ať se na Tebe usměje štěstí a vše dopadne co nejlépe

Úplně mám slzy na krajíčku,když to čtu.Jak je život někdy nespravedlivý.Moc Ti držím palečky,aby léčba byla úspěšná,vyšetření dopadlo dobře,dopsala jsi diplomku a udělala státnice.Máš toho před sebou požehnaně.A když budeš mít splín,klidně se z toho tady vypiš,od toho tu jsme,ne?

Daničko, budu moc držet palce ať je to co nejvíc v pohodě.
Vyšetření co tě čekají příjemná nejsou, ale co - hlavně když se zjistí podrobnosti a budou tě moci začít léčit.
Tetě vyřiď, že hlavní je zdraví, ten zbytek je proti tomu nedůležitý.