biti mezi sebou - diskuze

Já teda andulku plácnu,ale ona do jiných dětí rozhodně nestrká vždycky taky koulí očima když doní někdo vrazí,hlavně nechápe proč?Já taky ne :-(

no já nevím..určitě je to tak, že když děti vidí, že rodiče řeší problémy násilím, že to berou tak, že tímto způsobem se problémy řeší. ale jsem taky přesvědčená, že jsou děti, co to prostě mají v sobě...že na určitý podněty reagují útokem..vždyť jsou takový i dospělí - někdo se po \"útoku\" stáhne do sebe, jiný útočí.jak třeba teď chodíme na to cvičení pro děti okolo 18m, je tam chlapeček, který kdykoli se k němu přiblíží nějaký dítě, tak se ožene. on má prd sílu, ale stejně je to nepříjemný, divný a svým způsobem děsivý. pochopitelně nevím, jak to mají doma, ale na jeho mamce je vidět, že jí to vadí, pořád ho napomíná a říká, že se dělá \"malá malá\" a tak. říkala, že neví, co s ním dělat..a já jsem vážně ráda, že mám takový roztomilý a lidumilný děťátko.a mám kamarádku, co má dvě děti, nyní zhruba 10 a 7let..starší chlapec je neuvěřitelně hodnej, s holčičkou mají nejrůznější výchovný potíže - mimojiné i ve školce bila ostatní děti..stejný rodiče, stejná výchova, dvě naprosto rozdílný povahy...

Honzík ostatní děti sice nemlátí, raději se od nich vzdaluje... ale ta dětská agrese je velice častý jev a rozhodně to neznamená, že by to viděli doma. To by téměř ve všech rodinách muselo docházet k domácímu násilí. Myslím, že v nějakých knížkách zaměřených na dětskou psychologii by sis o tom docela početla

Marušce se teda stalo jednou, že ji děcko praštilo se zlým úmyslem. Ona byla z toho chudák v šoku, stála a plakala, sama poznala, že to bylo jiné, než když ji někdo povalí z horlivosti při hře. Byla to tenkrát holčička mladší jak Maruška, ale ségra od dvou starších kluků, její maminka říkala, že je naučená od nich se tvrdě bít.Jinak jsem to normálně nezažila a to máme sposutu malých kámošů, chodíme do centra, do dětských kaváren a tak. Jasně, že se děcka občas žduchnou, když někam lezou, ale vždycky nechtě. Nebo chcou pohladit, ale spíš poplácají.Já mám takový názor, že děti se rodí morálně dokonalé a nikdy by nikomu neublížíly, to je zkazíme my dospělí.

Myslím,že to není v příkladech.Ja Gabku mydlím často malí to vidí a nemlítí se.Jen někdy ze sportu.Naopak Simi od bráchy nechodí ani do školky-doma brácha určitě nikoho nebije,Simi je nejčastěji s chuvou a přesto je strašně agresivní a všechny kolem sebe mláti.Podle mě je to vrozené v povaze.Pak jeden takový agresor začne bít okolí a okolí to od něho okouká. Pak je na výchově co s tím.

Tomáš.když byl mladší tak kousal a ne jen nás,jednou nebo dvakrát kousnul kamaráda,prostě jsem tomu nezabránila.Pak to najednou přestalo a už to neudělá,ale u nás to neviděl.A když to tak pozoruji v mateřským centru,tak je spousta dětí,co někoho bouchne hračkou nebo do někoho strkne,podle mě je to u tak malých dětí o povaze a ne,že to musí zákonitě vidět doma.

Já nevim no. Asi záleží kus od kusu. třeba Tonda nás bije. Kdykoliv má možnost tak nás škrábne nebo bouchne do obličeje. Je teda ještě malinký, ale mě příjde že z toho má fakt radost Takže už ho plácneme přes ručičku a říkáme nene, ale on to stejně dělá. Takže kdo ví jak to je jinde

Když jsme chodili do cvičení, tak do Míši taky každou chvíli někdo strčil, ale ty děti to většinou dělaly z legrace, Míša je zlatíčko, nikdy nikoho neplácnul ani nekousnul (jen nás, když byl menší)

já to taky nemám ráda,to viže to vidí doma mezi sourozenci,taky sme to zažily třeba na hřišti a ten náš moula se nebrání radši odejde pryč a bulí,naše děti zase se mazlejí a dávají si pusinky mezi sebou,to víže je jich dost,ale zatím se mi nestalo že by Maty někoho uhodil