Ahoj, tak to byl zajímavý týden . 1.5. v cca 1,30h v noci jsem měla pocit že mi praskla voda. Uprdla jsem se a najednou jsem měla mokra stehna a dost vlhko. No stáhnutí ani barva ani zápach a takové jakoby lehce mazlavé. Dala jsem vložku a rozmyslela co a jak, dostala jsem strach a tak jsme radši jely. Říkala jsem si, že radši pojedu zbytečně než něco zanedbat. Přijely jsme do Krče, vyšetřily mě a nechaly si mě tam jako, že mi ta voda praskla. S tím, že test vložky nic neukázal a nález na hmat a sonem byl nespecifický. V úterý mi braly krev a normálně dali najíst a akorát točily monitory a hmataly. Stahy jsem měla. Na pokoj mi daly paní které voda opravdu praskla. Ve středu už mi nedali najíst ráno a neřekly proč. Pak mi sestřička konečně řekla, že mám zvýšené CRP a že to nejspíš povedeme k porodu ( případně vyvoláme), otevření na dva prsty. Mezitím paní spolubydlící už porodila krásnou holčičku, což mi asi na psychice nepřidalo. Po dalších testech kdy bylo crp zas vyšší a mě začly stahy i s bolestmi, tvrdily ať volam manžela. Dali mi jídlo abych měla sílu na porod a nařídily chození a sprchu. No a po celém dopoledni kdy jsem brečela bolestmi a závistí, že paní už své mimi má, po té co přijel manžel se najednou vše zastavilo, kontrakce zmizely. No zmizely, mě to přestalo bolet a monitor ukazoval kontrakce o síle 125 a já nic. Do večera už nic nezačalo tak jel chlap zas domů. Na směnu přišel jiný lékař a ten mi nic vyvolávat nechtěl. V noci jsem se trochu vyspala a ráno čekala co bude. Nic, vzaly mi krev, prohlídly, točily monitor na kterém zas byly kontrakce. Kolem poledne přišla paní doktorka, crp zas o něco vyšší ale leukocyty klesají, tak že mě pustí domů a že by ráda udělala Hamiltnuv hmat. Po vysvětlení jsem souhlasila. Zbalila se počkala na zprávu a manžela a jela domů. V pondělí jdu na kontrolu a na testy, tak uvidíme. Musím říct, na psychiku strašný když vy už chcete porodit, teď nevíte jestli ta voda fakt praskla do toho ty krve a k tomu vedle vás krásné miminko. Zas mám trénink dýchání a i u miminka