Dobrý den,měl bych dotaz ohledně problému s naší dcerkou 7 let.Asi před 3 měsíci se stalo, že nám začala ničit naše věci. Začalo to nejdříve kosmetickými pomůckami mojí ženy, jako například rtěnky, řasenky, stíny na oči a podobně. Dcerka má své dětské kosmetické pomůcky. Vše jsme ji vysvětlili, že jestli si chce něco půjčit, že to není problém, ale proč tyto věci ničí, láme, to nevíme a nedokázala nám to vysvětlit. Ono to však pokračuje dále. Vezme krém a celý ho vystříká pod skříň, vezme sprchový gel a celý ho vyleje do sprchy nebo za skříň. Opět jsme zkoušeli po dobrém a nic nepomáhá. Říkali jsme si, že ničí věci jen manželce, tak že tam je problém, ale toto ničění věcí pokračuje a ničí věci i mě. Vystříkala mi celou pěnu na holení, synovi vylila celý šampon. Došlo i k tomu, že když ona ničí naše věci, tak já ji začnu brát její věci, aby toho nechala. Bohužel ani toto nepomohlo a pokračovalo to dalším ničením věcí. Došlo i na přísnější trest výpraskem a ani toto nepomohlo. Nejvíce nás zarazilo, když začala ničit i své věci, jako například, že si vylila svůj vlastní šampon na vlasy.Bohužel už si nevíme rady a všechny možné věci máme poschovávané tam, kam nedosáhne, ale vždy se najde něco nového, co dokáže zničit, jako například celé tekuté mýdlo na ruce a podobně.Bohužel i po dlouhých klidných rozmluvách jsme se nedozvěděli důvod, proč toto dělá.Je jí již 7 let a v takovémto věku jsme to opravdu nečekali.Už nevím, jak dále postupovat a proto se na Vás obracím s jakoukoliv radou či pomocí.Předem děkuji a přeji pěkný den.

Dobrý den, mám dotaz, protože mam obavu, že bych mohla být těhotná. Začnu od začátku. Brala jsem HA Minervu cca 6 let, vysadila jsem a přešla na kroužky Nuvaring, ty jsem měla cca půl roku. Poté jsem přišla zpět na Minervu, brala jsem ji měsíc a kvůli dovolené jsem neudělala pauzu a pokračovala v braní HA. Před týdnem, tj.10.9. jsem dostala antibiotika Amoksiklav které beru po 8 hodinách. Antikoncepci jsem se rozhodla vysadit ve středu 12.9, a v pátek večer tj 14.9. jsem dostala menstruaci. V druhém rozdělaném platíčku mi zůstalo asi 6 prášků, pauzu jsem mezi prvním a druhým nedělala. Během tohoto týdne jsem však od prvního dne braní měla celý týden průjem, žádné bolesti břicha jen prostě cokoliv jsem snědla, z toho jsem do chvilky měla průjem, to připisuji těm antibiotikům. Zároveň jsem celý tento týden až do pátku provozovala s přítelem nechráněný pohlavní styk s tim, že ejakuloval do pochvy. Je nějaká možnost že bych mohla otěhotnět přesto, že jsem dostala menstruaci? Předem děkuji za odpověď.

S Kubíkem hrajeme společenské hry. Od Vánoc je hrajeme ve velkém a dneska jsem zažila "krizovou" situaci a potřebuju poradit. Dneska jsme hráli Člověče (už asi po milionté :)) a co se nestalo. Kubík stál před domečkem a já ho musela vyhodit - jinou figurku už jsem ve hře neměla. A Kubík se normálně opravdově rozplakal, že chtěl tou figurkou do domečku. A já nevěděla, co mám dělat? Trvat na vyhození nebo "švindlovat" a nevyhodit? Snažila jsem se mu to vysvětlit, že je to jen hra a že pořád ještě může tu mojí figurku vyhodit a klidně i vyhrát, ale nebyla s ním řeč. Tak jsem to pak zahrála do outu a vyhlásila coffee break... a pak už Kubík hrát nechtěl. Co byste dělaly vy?Celá diskuze na: http://www.babyonline.cz/diskuzni-klub/vychova-vztahy-mezi-sourozenci-aktivity-krouzky-mazlicci-deti?url=spolecenske-hry-ja-uz-to-tu-psala-ze-je--944465#r944465

Dobrý den, paní doktorko.Už si nevíme rady s chováním naší desetileté dcery, proto se na vás obracím s prosbou o radu. Máme ještě osmiletého, vcelku bezproblémového syna, na kterého již v minulosti, aspoň takový jsme měli pocit, dcera žárlila. Posledních několik měsíců se stalo její chování, zejména k němu, až nepříčetné. Neustále ho kontroluje, jestli se náhodou nedotkl nějaké její věci, pořád chodí za ním a hlídá ho, pokud má pocit, že dýchl nebo nedej bože prskl na její jídlo nebo i jinou její věc, dostává okamžitě hysterický záchvat, sprostě mu nadává. Svoje věci před ním schovává. Když se jí snažíme domluvit, jakoukoliv radu odmítá, rozpláče se a je škaredá i na nás. Od malička byla, zejména na veřejnosti, velice zakřiknutá, ostýchavá, ale doma k se nám dokáže chovat velice asertivně, nechybí ani častý křik, kterým se obhajuje nebo nás obviňuje. Ve škole je bezproblémová, učí se na samé jedničky, navštěvuje kroužky, kde také nejsou problémy. Syn její výpady vůči němu nese těžce, někdy se i rozpláče. Nevíme, zda toto její chování je projev počínající puberty nebo snad nějaké psychické poruchy?Děkujeme předem za jakoukoliv radu.

Dobrý den, prosím mám dotaz. Dnes jsme byli se synem 1,5 roku na druhé hodině cvičení pro děti, kde se spojuje více aktivit od zpívání, přes výtvarku a další. Syn hezky spolupracoval, výtvarka se mu moc nechtěla, to jsem udělala za něj a nechala si ho hrát. Děti měli i pauzu na svačinu a poté paní učitelka dala pokyn k úklidu hraček a přesunutí se do druhé místnosti na zpívánky s hudebními nástroji. Syn nechtěl pustit kočárek, s kterym jej bavilo jezdit přes práh. Když jsem se s ním snažila domluvit, tak odmítl, řekl ne a tak jsem navrhla, že zůstaneme ve staré místnosti, ať si dohraje a poté se přidáme k dětem. Jenže když se zavřely dveře, tak začal brečet a chtěl jezdit přes ten práh. V tu chvíli jsem se jej snažila jen uklidnit, ale nedařilo se. Zkoušela ho nalákat i paní učitelka, ale take nic. Já jsem nechtěla narušovat hodinu jinak spolupracujícím dětem, tak jsem mu nedovolila tam s kočárkem jezdit. Na chvíli se uklidnil a když jsme se přidali ke skupině, opět začal plakat (spíše řvát jako tygr). Šla jsem s ním tedy na chodbu, ať přijde na jiné myšlenky. Tam se uklidnil po chvíli a poté jsme se už přidali ke skupině. Byl pořád trosku mrzutý, ale nakonec byl v pohodě. Paní učitelka říkala, že jsem dobře udělala, že málokterá maminka by takto postupovala, ale v té chvíli jsem si začala sama o sobě říkat, že jsem byla asi zřejmě moc přísná a chtěla toho po něm moc. Cítím se od té doby opravdu špatně, že kladu na syna nároky, které zatím nedokáže splnit tak, že by to pochopil. Říkám si, že můžu být ráda, že ho konečně bavilo na chvíli něco, s čím si hrál sám a já jsem jej odtrhla. Na druhou stranu ale vím, že pro skupinu jsem udělala asi lepší službu, že jim nikdo nenarušoval zpívání. Bylo mi jasné, že pokud tam bude tahat hračky mě dítě, začnou i ostatní. Můžete mi prosím poradit, jestli mám syna raději víc nechat se rozvíjet a nekorigovat jej tak přísně az do řevu? Přece jen to nebyla žádná závažná situace. Nebo si to nemám dávat za zlé? Moc děkuji za radu