Společné bydlení před svatbou - diskuze

S prvnim manzelem jsem nezila pred svatbou a myslim, ze to byla chyba. S Ahmedem to bylo jine. Sice jsme nas vztah z pohledu jejich zakonu \"zlegalizovali\" hned, ale z pohledu nasich zakonu a castecne i jejich bych mohla z nej v podstate odkracet. Se vsim vsudy jsme se vzali az za 9 mesicu, kdy jsem snim byla v podstate 24h denne a jstale jsem si ho chtele vzit

není to vůbec nutností. vše má své pro a proti. Ono se zas může stát, že s někým zůstanu o dost déle, ač to neklape, či dokonce hodně skřípe, jen kvůli bydlení...nebo že už třeba ani k žádné svatbě nedojde. Popřípadně, že pokud začnem spolu žít ještě v počátkách krásné slepé zamilovanosti, nedojde k poznávání chyb druhého postupně, ale nárazově a 2 lidé, kteří by spolu třeba mohli prožít celý život toto prudké probuzení do reality neustojí. My teda spolu začali žít po 4 letech vztahu, a vzali jsem se cca za 5,5 roku. A po pravdě asi jen proto, že jsem se já kousla, a trvala pevně na svém, že děti až po svatbě.Myslím si že společná dovolená v kempu, kde si musíme třeba i vařit, zažijem pár krušných chvil jako bouřku na výletě, totální hodinové bloudění v lese, je dostatečný \"nácvik\" kde poznáme i jak s partner chová v nečekaných situacích i běžných situacích (jestli si mění třeba ponožky každý den apod.).

Ja jsem se svym prvnim manzelem pred svatbou nebydlela - verila jsem ,ze to enni spravne - a byla to jedna z tech dulezitych CHYB! Takze za mne po zkusenosti ANO,ANO,ANO.To,ze jsme spolu kazdy den na dovolene,v kempu nebo jsem sem tam prespala u jeho rodicu nebo on u mych se proste neda pocitat stejne.Obzvlaste kdyz pak dojde na financni potreby spolecne domactnosti a rozdeleni priorit ci prace - coz muze byt pro nekoho nemila novinka a odkryje se uplne jina povahova cast cloveka.

s 1.muzem jsme zili pred svatbou kratce,po jeho prichodu do cech,s druhym jsem zacala zit po mesici znamosti..oba jsme se shodli,ze nemame cas na extra chozeni a do vyrizeni papiru na svadbu jsme zili 7 mesicu spolu a v garsonce...clovek se aspon nauci zit s druhym a jeho chybama a starostma apod...ja jsem pro,at silidi zjisti a overi jestli na to fakt maji...se vsim vsudy ve spolecne domacnosti

Za mě ANO,ANO,ANO.Myslím,že lépe člověka poznám v každodenním životě,s obyčejnými každodenními starostmi.Ono když to klape,není co řešit,ale zastávám pravidlo,že vztah naopak prověří problémy a starosti

určitě jsem proto, aby si lidé vyzkoušeli do čeho jdou, než se pak rozvádět. Dokud jsem chodila se svým bývalým přítelem, tak bylo vše OK, teprve když jsme spolu začli žít, tak jsem poznala,co je opravdu zač a mohlo odejít vlastně ze dne na den, to bych jako vdaná nemohla a kdoví jestli yb mě to nestálo život...ale to už je jiný příběh. Jinak s Honzou žijeme společně 4 roky, když jsem otěhotněla, tak jsme se chtěli vzít, jenže mě bylo furt zle, tak to padlo...no a svatbu plánujeme na příští léto,ale spíš jen kvůli Vašíkovi jinak v dnešní době moc nevidím tu nutnost někoho si vzít.

I já si myslím, že je dobré před svatbou s partnerem žít. Každodenní ¨obyčejný¨život je prostě jiný. My jsme se vzali až po téměř 4 letech společného soužití, ale mezitím jsme si stihli pořídit Vítka a postavit dům.

urcite ANO ANO ANO ANO-- my sme spolu nežily, a máme dite, musime byt v jedne domacnosti a jak to dopada:-! on je vul, neni zvyklej, me vadi jeho nektere veci, a furt je to jak na houpacce:-!:-!:-!

asi je to lepsi, jit z domu rodicu rovnou do manzelstvi podle me spravne neni.my jsme spolu zacali bydlet po 14ti dnech co jsme se prvne videli a druhy den po prvni puse a po 8,5 letech jsme se vzali

Jsem pro společné bydlení před manželstvím. U nás to tak nějak vyplynulo z rodinných poměrů, od 17 jsem, bydlela tak nějak pořád mimo domov u kluka se kterým jsem chodila. Úplně sama jsem chtěla s jedním bydlet, ale leknul se :-) a pak s manželem to bylo složitější o to,že měl před maturitou ,ale po ní už u mě zůstal, rodiče ho drželi, bylo to vtipný, byl u mě celou dobu a ve 23h se sebral a jel domů, to je postavený na hlavu, co?

Já jsem s manželem před svatbou žila.A ted se mi bude vdávat kamarádka, co spolu už chodí několik let, ale nežijí spolu ani v bytě ani nijak jinak. To je potom zajímavé. Já bych to rozvedla trochu více, ale mám strach, nemůžu vědět, kdo tu čte.

Myslím si, že je ideální, aby si už delší dobu před svatbou partneři vyzkoušeli, co obnáší společné dny všední i sváteční. Zvyknout si na sebe, na své každodenní rituály a třeba i menší zlozvykyS mým manželem jsme spolu žili dva a půl roku před svatbou... teď v neděli jsme měli výročí