Kdy je nejlepší mít dítě? - diskuze

@Sphinx také souhlasím. Můj případ je tento. Miluji děti. Vychovala jsem o jedenáct let mladší sestru a zhruba od 20 let jsem čekala na toho prince..Přišel ve 24 letech a mimi se nedařilo asi rok. Pak jsem byla nakonec ráda, protože to byl rozmazlený zbohatlík, který sice měl dobrou budoucnost,ale naše děti by byli zřejmě rozmazlení a vybíravý stejně jako on. Pakpo rozvodu rodičů byla nuce¨na žít v podnájmu s mým bývalým manželem , který děti nechtěl a navíc opět špatná povaha vše bylo na mě, byl to sobec a maminčin mazánek, který mě jen využíval. Tak uběhlo dalších 5 let a já ve svých 30 letech poznala mého nynějšího manžela. Vzali jsme si hypotéku a dodělávali při tom dva roky domeček.O miminku mi řekl asi po půl roce našeho vztahu. Bohužel to nešlo a tak jsme se prvního otěhotnění dočkali v mých 33 letech - což nevyšlo a poté po roce ve 34 letech. Nyní jsem 33tt a je mi čerstvě 35 let. Manžel je mladší o 4 roky. Až teď máme vše a jsme rádi, že zvádáme hypotéku.Že je pro mimi pomalu nachystaný pokojíček a vůbec to pro nás nebude ztráta času, těšíme se na každý okamžik s ním. Nacestováno něco mám a nic mi chybět nebude. A když vidím mladší sestru, která byla ráda, že jim moje mamka propůjčila byt (státní) a teď se mačkají v 2+kk a švagr je bez peněz-ona kdyby neměla stavební od mamky- asi by to nezvládli. Řve na švagra a i na malého je tvrdá- někdy řve kvůli úplné blbosti...vše má své pro a proti

Nesouhlasím se stoupajícím věkem rodiče, protože myslím, že tělo je na úlohu rodiče nastaveno v plné síle a to po 30 podle mě klesá, takže pak je to fyzicky zbytečně náročné, zvláště pro ženu.Jenže jak všechno stihnout do dvaceti a pak mít dítě?To nejde, trochu zodpovědný člověk šetří peníze , buduje zázemí...chápete.To se pár let po tom co vylezu ze školy nedá zvládnout.Tak trochu bludný kruh a žádná rada není ta správná. U mne ,jakožto průměrného občana, jde především o peníze.

Marťase jsem měla ve svých 22 letech.´Výhody:nic moc jsem neřešila,měl tak setinku věcí co má teď Mareček,byla jsem míň unavená.Nevýhody:podnájem,finančně úplně někde jinde a moje jakási nevyzrálost.Mareček v mých 32 letech.Výhody:naplánované dítko,užívám si ho naplno-každý den.Nevýhody:únava,větší úzkostlivost.je to individuální u každého.

podle mě existuje v každou dobu tisíc důvodů, proč dítě mít a stejně tak, proč ho nemít. když pominu lékařská doporučení ohledně ženské reprodukce, tak je dost individuální, co převáží. já jsem třeba nikdy děti neplánovala a moc jsem s nimi ani nepočítala. náhoda ale chtěla tomu, že si mě dítě pořídilo v mých 29 a přijde mi to akorát. nedokážu si představit sebe jako rodiče ve 20, hlavně mentálně, nedokončená škola, bez určitých zkušeností. kdybych měla dítě plánovat, tak asi rozhodují kritéria jako partner, bydlení, finance, možnost návratu do práce. mám kolem sebe spoustu kamarádek, které nemají, s kým by rodinu založily. prostě ti chlapi nejsou. a pokud toho pravého potkají (potkáme) až v 35, tak proč dítě nemít až v tomoto věku?

@Terča80 Tak já myslela cestovat až budou děti větší...já teď ani nemám peníze na to abych si takhle cestovala:)) Plánujeme Ameriku, ale to je hudba tak za 15-20 let :)) Jojo, teď pár let to bude přesně to plánování family friendly hotelu, ale jak už jsem psala, pak budu mít děti dospělé a já budu mít spoustu času a energie \"dožívat\" v relativně mladém věku.

@luciasek84

@Val.J35

Nikdy.Je daleko snažší a pohodlnějsí si pořídit smečku štěnat než jednoho potomka.

@Liberte ja jsem mela mimco ve dvaceti a taky mi nic z toho co jsi popisovala nechybi..jasne,mam rada zabavu, rada si zajdu na salsu nebo nekam do baru, na veceri ci do kina,ale nepotrebuju to trikrat tydne jako nektere moje kamaradky/studentky..proste kdyz mame hlidani tak nekam jdeme a parime treba do rana a pak jsme zase 14 stastni po vecerech doma..dokonce i cetujeme, obcas mame prodlouzeny vikend bez prcka apod. a myslim ze se nam dari skloubit prcka i zabavu spolecnou i nasi dospelou ze mame vseho tak akorat..ja myslim ze zalezi spis jak je kdo nastaveny, holt nekdo v tech dvaceti opravdu potrebuje radit cele dny a noci a nekdo ne..jako asi se vsim

@Gastrica Svatá pravda

@luciasek84 No tý jo, tak zrovna od tebe bych tohle vůbec nečekala - nic ve zlém Jsem totiž z té kategorie, co nechápeš a já zase nechápu, jak se to nedá nechápat, krásná čeština Chtěla jsem před mimčem stihnout pár věcí: najít super chlapa, dodělat VŠ, co nejvíc poznat a naučit se, podívat se do světa, mít dobrou práci a bydlení a něco si našetřit.Vše se mi to povedlo do 27 let, jenže ta první podmínka mi po 7,5 letech vztahu dala paráááádní kopačky...má deprese neznala tenkrát mezí také kvůli tomu, že \"jsem přece už chtěla to dítě\".Hodila jsem to za hlavu a vzala to jako dar si ještě chvíli užívat a myslet jen na sebe, jinak bych se fakt zbláznila...no a šup...ve 29 jsem otěhotněla se stávajícím miláčkem a ve 30 se mi narodil Eliášek.Samozřejmě, že s dítětem můžeš cestovat, ale už to NIKDY nebude stejný, svým způsobem to prostě přítěž je, jakkoliv jí zbožňujeme. Už se prostě nejde jen tak rozmyslet, sednout na net, booknout letenky do Paříže a týden si tam trajdat po kavárničkách a líbat se pod Sacre Coeur. Už to po nějakých pár let bude jen pečlivé plánování, family club v resortu a vhodné klima pro prcka. Ano, je to sobecké pojetí...a to velmi...ale nikomu to neubližuje, je to dobrovolné a s vědomím toho, že ve 30 mám méně vajíček než ve 20 a že budu mít děti na krku déle, než mladší maminky.A že si to odrodím a vychovám brzy a pak budu mít spousty času a peněz na cestování...no nevím, Luci, když se tak podívám na sebe, jak mamču vytěžuju s hlídáním (samozřejmě se hlásí dobrovolně ) a že jsem si teď k rodičům přišla půjčit nemalý obnos na splnění snu (koupě domku)...no jestli budou mé děti po mně, tak potěš teda

hodne osemetne tema,kazdeho vec jak se citi..ja se ve 20 necitila,i kdyz jsem mela partnera a zazemi.Ale do tech (bez tri mesicu 29 )kdy jsem porodila alexe,tak jsme se vyblbnuli,postavili si dum,ziskali praxi v praci a jsem za to rada..sice ted jako starsi resim vic blbosti nez kdyby mi bylo 20..druhe dite se narodi v mych 30 a jsem fakt spokojena.dyl uz bych nechtela,to chci mit pak zase uz klid a uzivat si s detma radosti a dovolene.partner je stejne stary.