Dobrý den,dcera, 2 a čtvrt roku, jedináček, citlivá, ve společnosti zdrženlivá, bojácná, na cizí lidi, děti ani rodinu příliš nereaguje, vždy se drží v ústraní, nekomunikuje. Dcera nemá ráda změny a vyžaduje pevný režim. Nyní ale asi poslední měsíc a půl bojujeme se strachem. Začalo to strachem z bouřky, deště a štěkajících psů. Následně to došlo tak daleko, že začala odmítat spát sama v pokojíčku a sama usínat, (usínala sama bez uspávání od miminka, do pokojíčku se chtěla sama přestěhovat v necelých dvou letech, nikdo ji netlačil). Řešíme to tedy stylem, že si tam lehnu s ní, než usne. V noci se obvykle přesune za námi do ložnice. Ale její usínací intervaly se prodlužují, i když je večer unavená, ležím tam s ní i dvě hodiny než zabere, nakonec pohnu nohou a ona okamžitě vyskočí a křičí mami neeee. Večerní rituál je pořád stejný, večeře, koupání, čtení pohádky a ve 20h spát.Odpoledne chodívá spát do pokojíčku, a i když občas reptá, usíná sama.Přes den si dokáže hrát sama, vystačí si, ale musím s ní být v jedné místnosti, jakmile si třeba jen poposednu, okamžitě zbystří a křičí neee.Jinak je hodně šikovná a chytrá, od miminka je motoricky napřed.Je tohle jen zase jedno z dalších období? nebo je to fixovanost na mě jako na matku? nebo je to nějaký blok? Ještě bych poznamenala, že zhruba měsíc zpátky (ale to už měla v tu dobu obavy z bouřky a deště), na ni zpoza plotu zaštěkal pes ze sousedství a ona se opravdu hodně lekla.Od září nastupuje do dětské skupiny, zatím jen na pár hodin týdně, a já mám nyní opravdu velké obavy, aby školka tohle všechno ještě více nezhoršila.Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den, podle popsaného chování vaší dcerky to vypadá, že je zřejmě citlivější povahy s tendencí k úzkostnějšímu reagování na zátěžové situace. Vývojově však různé dětské strachy a úzkosti mohou být v určitých obdobích naprosto normální. Na podobný dotaz jsem odpovídala zde:
Přistupujte k vaší dceři citlivě, do kontaktů ani aktivit ji nenuťte, ponechte ji dostatek času na seznámení s novou situací, prostředím, dodržujte zaběhnutý řád a rituály, které jí vyhovují. Aktivity jí nabízejte, ale nevyvíjejte nátlak. Předpokládanou změnu či novou situaci s dcerou proberte předem a snažte se ji na ni připravit. Pokud dojde k neočekávané situaci, jako byla například ta se psem, pak dceři ponechte dostatek času, aby se s nepříjemným zážitkem vyrovnala, vyjádřete jí pochopení, její pocity nezlehčujte. Pokud si bude chtít o nepříjemné skutečnosti povídat, promluvte si s ní, ale snažte se situaci neustále nerozebírat a neopakovat, což by v dceři vyvolávalo opět úzkostné pocity. V případě, že by její úzkosti s vývojem neustávaly a naopak se prohlubovaly, pak by bylo vhodné vyhledat dětského klinického psychologa. Ohledně dětské skupiny je potřeba počítat, že dceřiny obavy se mohou přechodně zhoršit, je potřeba postupovat citlivě, postupně ji na pobyt mimo rodinu přivykat, sledovat jak reaguje. Z literatury vám mohu doporučit knihu Dětské strachy a úzkosti autora Jan - Uwe Rogge. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, paní doktorko, mám syna, 3 týdny, je plně kojen, ale po kojení si téměř nikdy neodříhne, pak tedy pořád ublinkává, ne moc, ale je to třeba i hodinu po jídle. Problém je ho pak po jídle začít přebalovat, nedělám to hned, ale i tak začne a do toho ještě škytání. Když mu chci pak podat kapku Vigantolu, také si po chvíli ublinkne ,tak pak kapu znovu, takže dostane kapky dvě. Zajímá mě, jestli ho nemůžu nějak předávkovat a za jak dlouho se vitamin vstřebá tak, abych ho nemusela kapat znovu. Opravdu je to těžké odhadnout. Poradíte ještě co s tím ublinkáváním? Nebo je to u takhle malých dětí normální? Děkuji vám za odpověď.
Dobrý den, ublinkávání v tomto věku bývá časté, upravuje se do 3. - 4. měsice. Většinou pomáhá polohování dítěte do zvýšení polohy a na bok. Jak si začne pravidelně odříhávat, stav se upraví. Vigantol podávejte před kojením, pokud si potom ublinkne, není třeba dávku opakovat. Pomáhají přípravky - Nutriton - prášek, který se zamíchává od odstříkaného mat. mléka a podává se po kojení lžičkou, nebo sirup Gasrotuss.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na jednu otázku. První den poslední menstruace byl 9.8. Nechráněny pohlavní styk byl 14. 8. A odva dny později tj 16.8.jsme pocitovala ovulaci jako jsem vždy zvyklá (poznám to podle hlenu) od ovulace do teď mě bololiva v podbřišku nebo popichuje nebo cítím takový tlak. Nikdy předtím jsem nic takového nemela. Je možná že se jedná o uhnízdění? Je možná že bych byla těhotná? Máme už jedno dítě a miminko si moc přejeme. Děkuji moc za vás názor a přeji hezký den Katka
Dobrý den, vše je možné, ale bez vyšetření se skutečně nemohu adekvátně vyjádřit. Pokud jste měla styk okolo ovulace, klidně se může jednat o počátek těhotenství. Doporučuji zakoupit těhotenský test, který si udělejte výhradně z ranní moči, která je nejvíce koncentrovaná a lépe tak zachytí hladinu těhotenského hormonu. Pokud by vyšel pozitivní, Váš/e gynekolog/gynekoložka Vám poté s odstupem mohou udělat ultrazvukové vyšetření, popřípadě provést odběr hCG z krve, které je přesnější. Pokud by byla bolest silnější či jste krvácela, zajděte na kontrolu dříve. Držím palce, ať vše vyjde, hezký den i Vám.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,chtěla bych se zeptat na vývoj syna, má 17 měsíců. Od doby, co začal chodit - ve 14 měsících, nechce být nikde ani na chvíli sám. Nemůžu se od něho zvednout a jít se např. napít v rámci jedné místnosti. Když jsme venku, tak samozřejmě chce chodit a prozkoumávat, ale musím všude s ním. Jakmile zjistí, že nejdu za ním, spustí hysterickou scénu. Není to separační úzkost, je totiž jedno, kdo s ním je. Další problém je, že ještě nerozumí, na jméno reaguje málokdy, ukazuje jen imperativně a zatím jen celou rukou. Jinak na nás reaguje, směje se, nosí hračky..
Dobrý den, pokud máte nějaké pochybnosti o psychomotorickém vývoji syna, pak bych vám doporučila poradit se s ošetřujícím dětským lékařem. Jinak vámi popisované projevy odpovídají stadiu separační úzkosti. Dítě se nemusí bát pouze odloučení od matky, ale také od jiných blízkých pečujících osob. Předpokládám, že v jeho věku se o něj asi jiné, než pro něj známé a blízké osoby nestarají a pokud byste ho nechala s někým skutečně cizím, tak by to chlapci jedno nebylo. Období separační úzkosti se může v různých vývojových etapách opět vracet a objevovat. Aktuálním důvodem úzkostnějšího chování vašeho chlapce může být způsobeno prudkým motorických vývojem a tím, že jak začal samostatně chodit, tak se od vás začal fakticky vzdalovat. Buďte s ním proto trpělivá, pokud to je možné, pak mu poskytněte podporu, příliš a na dlouhou dobu se od něj vy, nebo jiná pečující osoba nevzdalujte. Při citlivém přístupu toto období samo rychle odezní. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
