Všechny dotazy

Dobrý den, obracím se na Vás s prosíkem o Váš názor na naši malou Ellinku. Je jí 7,5 měsíce, je to celkem slušnej nerváček, ale v posledním týdnu se to vyhrotilo nějak víc, pořád se vzteká, ať ji položím, vezmu na ruce, hraju si s ní, přebaluju, převlíkám, tak buď brečí, řve nebo jakoby bručí. Jako malej zombík. To dělá i jen tak, když je v klidu. A když si odběhnu někam, kde mě nevidí, tak je zle, to začne okamžitě hulákat.Četla jsem, že to může být separační úzkost, ale ji neuklidní, ani když si ji vezmu na ruku, chvilku, asi půl minuty je v klidu a pak zase začíná. Co se s ní může dít? Hlad nemá (příkrmy+kojení), břísko má volné, zima jí není, horko ji není, přebalená je. Pak mě napadá, může to být i zubama? Má vylezlé dva spodní už od 6. měsíce. Dívala jsem se a nevidím žádnou změnu na dásních. Tak jsem už tak zoufalá. Pořád jen prostě řve. Ale podle mě ji nic nebolí, protože když jdu s ní třeba ven, tak je klidnější. V noci spí paradoxně líp jako před těmito stavy. Tak moc prosím o Váš názor, co se to děje a co můžu dělat, aby to bylo lepší a míň uřvanější.Pak bych se chtěla ještě zeptat na jednu věc, jsme trošku pozadu s lezením atd. Pase koníčky stylem, že je na břiše, ale neopírá se o ruce tak, jak má. Pořád není úplně vzpřímená, je stále na místě, snaží se dávat kolínka pod sebe, ale lehne si u toho na tvář. Je nějaká metoda, jak ji v tom pomoct? Máme měsíc na to udělat pokrok, pokud se nezlepší, musíme na fyzioterapii. A mě se tam s ní, když pořád jen řve a řve moc nechce dělat teatr. Tak mockrát prosím o rady a názory. :) Moc děkuju a přeji krásný den. Jarka :)Přikládám fotečku jak cca vypadá, když pase. Nalevo Ellinka, napravo o dva měsíce mladší chlapeček, který vše zvládá mnohem lépe.

Dobrý den, jsem ve 13tt. Dnes jsem měla notebook na břichu přibližně 4-5 hodin. Vůbec jsem si to neuvědomila. Mohla jsem dítěti ublížit a mám jít raději na kontrolu k lékaři? Bojím se, že mu přestane kvůli tomuto bít srdíčko. Bojím se, že jsem udělala velkou chybu. Děkuji za brzkou odpověď.

Dobrý den,mám 11 měsíčního chlapečka, narozeného o 4 týdny dřív, kojený není. Již podruhé v tomto měsíci dostal průjem, poprvé na začátku července, měl průjem asi 5 dní,3 dny jsme mu dávali Smectu, pak to přešlo. Byl jen ten průjem, žádné horečky, nic jiného. Podruhé ho má teď, opět bez horeček, ani nevypadá, že by ho něco bolelo, je veselý, leze, baští s chutí. Průjem trvá už 4 dny, kaká 4-6x denně, jednou za den má vždy úplně řídkou hnědou vodu, jinak jako řídká kaše, občas malinku hustší. Barva je světle hnědá. Koupili jsme mu teď bezlaktózové UM a jinak pije čajíky a jídlo mu dělám dietní - rýžové kaše, banán, mrkev s rýží apod. Zoubky momentálně nejsou vidět ani na pohmat cítit, že by něco lezlo. Mám doma ještě Enterol, měla bych mu ho dát, nebo raději jet s ním do nemocnice? Nebo je to normální? Chtěla jsem volat našemu dr. a jet k němu, má teď ale dovolenou. Děkuji za radu, Michaela Franková

Dobrý den.Bydlíme (já, žena, 1,5 a 3,5 roční děti) ve starém činžáku. Náš byt je v osobním vlastnictví. Pod námi bydlí vitální důchodci (muž 80 let, žena 94) ve státním bytě. Sousedi jsou staří komunisté (povoláním kontroloři), bezdětní, většinu dne doma. S každým (z jejich pohledu) hlučnějším zvukem bouchají na svůj strop nebo si u nás následně stěžují. Stejné problémy s nimi měli i dvoji předchozí nájemníci našeho bytu (kteří ani neměli děti).V bytě jsme udělali desítky opatření: Zrušení plovoučky, odhlučnění podlahy, položené lino a koberce, děti doma nemají dřevěné hračky/míče/o­drážedla, doma nenosí bačkory s tvrdou podrážkou. Zrušení skříně s hlučnými pojezdy, odhlučnění pračky,…Děti vstávají v cca 8 hodin, dopoledne je menší na hřišti, starší ve školce, po obědě spí, odpoledne až do podvečera jsme každý den venku. Večery jsou u nás klidné. Doma děti neskáčí, netancují, večer jsou v kompletním klidu, učíme je k tomu, že doma se neběhá a nechodí po patách.Děti jsou doma tedy jen pár hodin a zkrátka fungují normálně, občas popoběhnou a občas jim něco upadne. Klasika.Se sousedem se jednat nedá, nenechá dokončit větu, jen vyhrožuje a je verbálně agresivní. Jeho paní už jsem si pozval i na kafe a snažil se najít nějaké řešení. Ona to chápe, ale „starýho“ prý nezmění. Bohužel z jejich strany nepřišlo žádné opatření, pouze mají požadavky. Další schůzku už nechce, protože to z jejich pohledu k ničemu není.A teď, o co mi jde:Psychicky mi není dobře. S každým hlučnějším zvukem, který děti udělají, mám obavu: Nebylo to moc nahlas? Co na to sousedi? Zabouchají? Prostě nežiju svůj život, ale žiju život jejich. Co s tím? Rád bych se tohoto pocitu zbavil, ale nevím jak. Poradíte?