Dobrý den,

u takto nemocného miminka je potřeba vše konzultovat s ošetřujícím lékařem, určitě s paní doktorkou proberte projevy a reakce dcery na zvuk ponorného mixéru.  Je dobré, aby lékař zhodnotil, zda dcerku strach nějak neohrožuje a možná vám i doporučí nějaké vhodné řešení. Vzhledem k tomu, že pro výživu dcery je zásadní příprava potravy mixováním, je potřeba opravdu investovat do co nejvíce kvalitního a tichého mixovacího zařízení, zjistit si všechny možné varianty této přípravy stravy a všechny možné přístroje, které jsou na trhu dostupné. Jinak na miminko je potřeba mluvit, vysvětlovat mu, co a proč děláte, mixér jí ukázat, vhodné je přitom miminko mít na klíně nebo v náručí, aby se cítilo bezpečně a přístroj nejdříve ukázat vypnutý, říct, že se s ním dělá papání nebo jiný dětský název pro přípravu jídla. Tento název používat vždy stejný, aby se dcerce propojil se zvukem přípravy jídla. Po seznámení dítěte s vypnutým přístrojem můžete zkusit pustit na nejmenší rychlost a podle reakce dítěte buď po chvilce vypnout, nebo výkon zvýšit. Můžete dcerku také, pokud to její zdravotní stav dovoluje, umístit při přípravě jídla do zvýšené polohy (nějaké dětské sedačky, lehátka atd.) tak, aby na přípravu jídla viděla, vždy popisovat co děláte, mluvit na ni. I když miminko neumí mluvit, tak váš hlas a vaše sdělení vnímá a rozumí. Pokud by reakce byla stále silná, pak je možné se snažit připravovat jídlo v době spánku dítěte v jiné místnosti, podle vašich možností a dispozic bytu. Začala bych ale určitě hledáním řešení a poradou s ošetřujícím lékařem dítěte.

S pozdravem Mgr.  Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, nervový systém každého dítěte vyzrává individuálně, každé dítě je jedinečné, každé dítě tedy může začít ovládat své vyměšování v jinou dobu. Obecně lze říci, že vhodná doba na učení dítěte na nočník je  mezi cca 18 měsíci až 2 roky. Jedním ze signálů, že dítě již může být připravené je, že dokáže zůstat delší dobu suché a zadržet větší množství moči (má suchou plenu a pak vymočí větší množství moči). Zároveň je potřeba, aby bylo na takové rozumové úrovni (např. schopno splnit jednoduché pokyny), aby nácviku porozumělo a porozumělo či umělo vykonávání potřeby nějak pojmenovat (např. ee). Na dítě netlačte, rozhodně za případné nehody netrestejte, posilujte jej v tom, co se již podařilo. Nesrovnávejte svoje dítě s jinými dětmi (co se jednomu dítěti daří v 18 měsících, to jiné může zvládnout třeba až ve 3 letech). U učení na nočník se jedná o zralost nervového systému, nikoliv o projev vyššího či nižšího intelektu nebo opoždění ve vývoji. Přeji hodně trpělivosti v nácviku. Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, vzhledem tomu, že jsem dětský psycholog se specializací na dotazy ohledně vývoje a potíží dětí, nemohu na váš dotaz kvalifikovaně odpovědět. Vaše potíže by však mohly souviset s přehnaným a idealizovaným očekáváním spojeným s narozením dítěte. Ve vašich snech a představách jste nepočítala s možnými komplikacemi, které mohou nastat a které také nastaly a začalo to již porodem a pak následnou péčí o dítě včetně kojení, která je nejen psychicky, ale také fyzicky náročná a vysilující. Žena - matka má přitom po porodu sama co dělat se sebou a se svým vlastním tělem. Určité pocity zklamání, obavy ze svého selhání i depresívní stavy mohou být a jsou v tomto citlivém poporodním období normální a pociťuje je prakticky každá žena a nemusí vůbec znamenat, že na péči o dítě není ještě zralá a připravená. Ne nadarmo se hovoří o období šestinedělí, které je takovou ochrannou lhůtou pro dítě i jeho matku. Přesto bych vám raději doporučila konzultaci u odborného lékaře - psychiatra, se kterým budete moci své potíže probrat a vyloučit či předejít rozvoji nějakých závažnějších poporodních psychických potíží. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den vašemu dotazu zcela přesně nerozumím, píšete, že syn odmítá chodit na nočník i na záchod s redukcí a chce plínky, ale posléze zase píšete, že na nočník chodit umí perfektně a nikdy se nevyčůral vedle. Vyvozuji z toho, že se jeho potíže pravděpodobně týkají stolice, že čůrání na nočník zvládá. S vyměšováním spojeným se stolicí u dětí bývají často spojené různé psychosomatické potíže, proto pokud syn potřebuje na vyprázdnění zatím ještě plenku, pak mu ji dejte. Mohlo by se stát, že mu odmítáním pleny přivodíte psychogenní zácpu, začne stolici zadržovat a způsobíte si tím i jemu mnohem větší problém než to, že syn v necelých třech letech kaká do plenky. Takže pokud si syn řekne, tak mu plenu dejte a nechte ho do ní vyprázdnit, nějakou dobu ho nechte v klidu, netlačte na něj s nácvikem kakání na záchod ani na nočník, vždyť chlapec musí zažívat velký stres, když má potřebu a všemožně se snaží získat plenu, aby ji mohl vykonat. Je možné, že syn se zklidní a sám postupně bude chtít zkusit jít na záchod nebo na nočník, pokud ne, tak mu to třeba po 14 dnech navrhněte vy, velmi oceňte i každý jeho pokus a snahu o to jít na toaletu (sednutí si na záchod/nočník, zatlačení), i když se výsledek nemusí hned dostavit. Pokud se pak dostaví úspěch, tak jej velmi oceňte, odměňte. Vývoj každého dítěte je individuální a je potřeba poskytnout mu pouze dostatek času. Kdyby potíže přetrvávaly dlouhodobě, pak se zkuste poradit s vaší dětskou lékařkou třeba při pravidelné tříleté prohlídce. Zdravím