Psychologická poradna

Dobrý den, ráda bych se poradila ohledně mé nyní 16m staré holčičky. Narodila se s vrozenou srdeční vadou, odoperovanou ve 2m života. Pooperační stav je optimální, bez potíží, prospívá. To co mě trápí, je její vývoj, jelikož prohlídka u našeho pediatra a test M-CHAT nás čeká až za 2 měsíce. V prvním roce jsem s ní intenzivně řešila motorický vývoj - a to lezení. Navštěvovaly jsem 3 fyzioterapeuty, nakonec se rozlezla přesně v 10m. Do té doby byla cca 2m jen na bříšku otáčení zvládala tabulkově v 6m. Nyní stále leze, stoupá si hezky přes rytíře (střídá obě nohy) o nábytek, obchází ho, pouští se jednou rukou. Bez opory zatím nestojí. Často stojí na špičkách. Co se týče mluvení, má už dlouho svůj žargon, a konkrétní slova jsou zatím "máma" a "nene". Vůbec neznakuje - prozatím nikdy neudělala "pápá" a "paci paci". A teď to zásadní, co nedělá: neukazuje, nenosí mi hračky (asi i díky tomu, že nechodí). Ne vždy se kouká, kam ukazuji. Nedává si jídlo rukou do pusy, občas nějakou křupku, ale od prvních příkrmů je na lžičce ode mě - s tím není žádný problém, jí krásně a všechno ukázkově. Povaha - je to velmi klidná holčička. Když si hraje, tak s jednou hračkou - nestaví kostky na sebe ani si nedá hračky do obouch rukou. Ráda nyní vyndává věci a hází na zem/kolem sebe. Vypadá zadumaně, hodně jí zajímají povrchy a materiály - umí hezky pohladit, její oblíbenou "hračkou" je např. smetáček, kde zkoumá ty štětinky...zároveň umí vyjádřit nespokojenost, když něco potřebuje (blízkost, nakojit...) Zároveň má staršího bráchu (4r)), s kterým si hraje - blbnou spolu, má s ním záchvaty smíchu a je vidět, že má smysl po humor.:-) Celkově je v kolektivu přívětivá - nemá problém přilézt za cizími lidmi, dotknout se jich, koukat se do očí. Na plavání je velmi šikovná a potápí se. Nevím, zda mám být z jejího vývoje nervózní...kardioložka tvrdí že vše dožene. Pediatr, že děti po operaci jsou pozadu. Kardiolog u Motola na poslední kontrole říkal, že by odoperované srdíčko nemělo mít na psychomotorický vývoj vliv, ale je to jen jejich názor. Co si mám ve výsledku myslet, nevím. Jak jsem psala, čeká nás M- CHAT test, a já tuším, že za necelé 2 měsíce vše nedožene. Mohu se zeptat, co si myslí někdo z lékařů zde? Doporučejete nám další odborné vyšetření (neurologie) nebo si myslíte, že je to jen opožděný vývoj a je to ještě "v normě"? Mockrát děkuji za váš čas a případnou radu. S vděčností, Markéta K.

Dobrý deň, dúfam, že nebude problém so slovenčinou. Idem si po názor a radu lebo už mi asi hlava vybuchne z toľkého rozmýšľania. Ide o zmenu škôlky po druhýkrát a nevieme sa rozhodnúť. Malá nastúpila do štátnej škôlky od januára (je januárová). S prijatím bol problém kvôli veku a voľným miestam, preto nás prijali iba do spádovej škôlky, ktorá mala rôzne recenzie. Skúsili sme im dať šancu, ale narazili sme na vyhorenú pani učiteľku, ktorá na deti kričala, nevhodne sa vyjadrovala, detom sa vyhrážala a bolo tam viac problémov (o všetkom vedenie vedelo, ale nakoľko má rok do dôchodku neriešili to). Naša malá je veľmi citlivá, potrebuje úsmev a milé slovo. Takže sme sa po mesiaci rozhodli pre inú škôlku. Keďže to bolo v strede šk. roka jediná možnosť bola súkromná. Nastúpila hneď, bez nejakej dlhšej pauzy, asi dva dni som bola v škôlke s ňou na pol dňa v rámci adaptácie a na tretí deň tam už ostala sama aj spať. Zvykla si rýchlo, bez plaču, je tam spokojná, pani učiteľky má rada. Škôlka mala iba jednu spojenú triedu, čo bolo super nakoľko pani učiteľky sa môžu naplno venovať malým deťom. Teraz je tam cca 6 malých 3-4 ročných. Lenže sme sa dozvedeli, že od septembra sa rozrastajú a budú mať cca17 malých detí a urobia druhú triedu predškolákov. Tiež sme si všimli viacero vecí, tým že mali skôr staršie deti mali aktivity zamerané na ne a malé deti sa vačšinou iba hrali. Na edukačnú časť majú iba pol hodinu, nakoľko sa zbierajú deti až do 9.00 a nemajú ani žiadne ranné rozcvičky. Málo sa učia pesničky a riekanky, skoro vôbec. Viac sa venujú aktivitám pre staršie deti a mladší sa skôr "vezú". Nemajú žiadne krúžky. Sú ako keby v začiatku a s malými deťmi sa iba začínajú učiť robiť. Keď sme sa u nich boli pozrieť dosť vecí nám bolo inak povedané. A majú aj vlastnú alternatívnu školu, na ktorú nadväzujú a aj v škôlke učia štýlom, aby pripravili deti na ich školu. Teraz máme možnosť dať od septembra malú do štátnej škôlky, kde nám ju prvýkrát nevzali iba kvôli veku. Škôlka je menšia má iba 4 triedy, má krásny dvor, deti si pestujú zeleninku, majú každý mesiac poníky, krúžky, montessori prvky a skvelé recenzie. Počtom detí v triede sú tak isto ako bude v súkromnej. Takže zmeniť škôlku? Myslím, že by v tejto štátnej dostala malá všetko a možno aj viac a za celkom inú sumu. Ale strašne sa bojím toho nového začiatku. Ona sa zvykne dosť fixovat na ľudí, niekedy aj teraz je ráno mrzutejšia keď nie je v triede jej obľúbenejšia pani učiteľka. Tiež sa obávam aby jej budova štátnej škôlky nepripomenula prvú škôlku kde mala veľmi zlé skúsenosti, nakoľko táto aktuálna súkromná škôlka ma modernejšie priestory. Bojím sa nového začiatku v novej budove s novými učiteľkami. Máme dať prednosť citovému pohodliu dieťaťa pred kvalitou škôlky? Ďakujem krásne