Dobrý den,mám syna (20 měs.) a ráda bych, aby chodil večer spát dřív.Ráno vstává v 8:15, po obědě spí 1,5-2,5 hod. (mezi 12:30-15). Večer se snažíme, aby šel spát po 20.hodině, ale stejně usne nejčastěji až ve 21 hodin. Nejsou výjimky, že se to protáhne do 22 hodin. Řekla bych, že je jedno v kolik usne, vstává pořád stejně (8:15).Chtěla bych se zeptat, zda je reálné, aby večer usnul dřív než v 21 hodin. Jakým způsobem byste mi poradila, abych toho dosáhla? Zkoušela jsem odpolední spánek upravit, aby končil nejpozději ve 14 hod., ale večer dřív unavený nebyl. Má cenu ho ráno násilím budit dřív??Nejsem si jistá, jestli/jak velkou roli hraje večeře .. Jak dlouho před spaním je vhodná? Spíš dřív, aby ji strávil, nebo až těsně před spaním, aby nebyl hladový? Nyní večeříme mezi 18-19, někdy si ještě něco malého dá ve 20 hod. Cca ve 23:30 se vzbudí na mlíčko a další ráno mezi 5.-6.hod. (potom ještě usne). Děkuji za rady.

Dobrý den,syn 2,5 roku je závislý na lahvičce s dudlíkem, z které pije vodu přes den a jednou za noc. Již nepije mléko cca půl roku, dudlík též vůbec nemá. Ve 2 letech "ho dal" rybičkám a už se po něm nikdy neshaněl(měl ho pouze na usínání). Už od jeho 6 měsíců jsem nabízela placatou savičku, když pil vodu a postupem času stále dokola a vždy odmítal. Cca od 1 roku jsem zkoušela brčko, též bez úspěchu, jen aby ho vzal do pusinky byl boj, teď už s ním dělá do sklenky bubliny, ale nenapije se. To samé pití z hrnečku odmítá. Bojím se, že ho traumatizuji, když jsem mu jeho lahvičku s dudlíkem vzala ze dne na den... Sám ji bez breku vyhodil do koše, ale poté jí vyndal a po 2 denním pláči jsem to vzdala a nechala mu ji. Nechci do něj tekutiny nutit "násilím"...jinak by se ani z niceho jiného nenapil. Prosím o radu, zda tuto "zavislost" na dudlikove flasticce řešit takto radikálně ze dne na den a nebo mu jí ještě ponechat až na to přijde sám. Děkuji

Dobrý den,měla bych dotaz, od kdy je vhodné, aby si otec po rozvodu bral malé dítě? Konkrétně se jedná o aktuálně 16měsíční holčičku, má starší sestřičku, se kterou se mají rády a ta k otci jezdí na návštěvy i na dlouhodobější přespávání. Druhou dívenku však otec delší dobu po rozvodu nemohl vídat, matka povolovala je chvíli. Poté povolia procházky s kočárkem, jenže tou dobou bylo zimní období a kvůli počasí to často rušila a jinou alternativu nepovolila. Otec má k dispozici domeček, kam si bere starší dcerku - je zde veškeré potřebné zázemí, prostor na hraní...dítě by zde bylo v bezpečí, navíc má vhodu, že by mladší dítě jezdilo společně s tím starším.Matka ovšem nechce povolit otci, aby si druhé dítě vzal k sobě. Povolí maximálně chvíli na své zahradě, popř. je pustí společně na procházku. Holčička si pomalu utváří vztah, na tatínka se směje, jde s ním klidně i bez maminky na hodinovou procházku a je v pohodě. Proto si myslíme, že by zvládla návštěvu u tatínka doma - např. zatím také na tu hodinu, dvě... vzdálenost od místa bydliště matky je asi 10-15 minut.Matka se údajně bojí, že dítěti vytvoří trauma. Byla jí nabídnuta možnost, chvilku s dítětem pobýt a pak nechat otci i holčičce samostatnost, aby si mohli hrát bez dozoru, aby o ni mohl pečovat stejně jako o svoji první holčičku.... A nejde to.Matka se ohání tím, že děti má v péči ona a tudíž ona bude rozhodovat o všem. Nechce se o ničem bavit. Tatínek má o děti stálý zájem, platí jim i bývalé ženě asi 13 000, pokud potřebují, pomůže.... Jako odbornník - myslíte, že je toto vhodný postup matky? Opravdu by dítě mělo trauma, když by s otcem mohlo trávit hodinu, dvě o samotě a hrát si? Nebude mít trauma i z toho, že si nemůže utvářet s otcem plnohodnotný vztah?CO DĚLAT DÁLE?Předem moc děkujeme za přečtení a reakci, moc nám to pomůže v utváření názoru na situaci....L.

Dobrý den, prosím o radu. Mám dvou letou dceru. S jejím tatínkem spolu rok nežijeme. Ten rok byl plný marných návratů a pokusů o vztah a smír. Poslední byl před dvěma měsíci. Partner má podle soudu právo na 2 víkendy v měsíci. V minulosti vždy, když potřeboval dceru vidět, nedělala jsem problémy. Dokonce i když potřeboval odjet na 5 dní do Holandska za jeho matkou. Včera mi partner přes chat oznámil, že má přítelkyni. Vzhledem k tomu, že před dvěma měsíci mne ujišťoval o jeho lásce ke mně, troufám si myslet, že tedy pouze dva měsíce a že chce jet s ní a s malou o jeho víkendu na výlet.Ohledně přítelkyně nemám problém, je to jeho věc. Co se seznámení s dcerkou týká, navrhla jsem mu, ať vyčká minimálně půl roku a až si bude jistý, že vztah má budoucnost a je natolik kvalitní, ráda se s paní sejdu, abych ji poznala a dále nebudu mít problém s tím, aby se stýkala s naší dcerou. Seznamovat je hned mi přijde jako nesmysl a myslím, že by se měl být v těchto věcech více opatrný. S paní se přeci může vídat kdykoli jindy. Protože za poslední 4 roky je to už třetí přítelkyně, kterou dětem (těm dvěma starším) představil. Prosím o radu, jde mi o malou jsem zoufalá a nevím, co mám dělat.