Počátky očkování, úmrtnost na onemocnění dříve a v současnosti, složení vakcín dříve
Proč se začalo očkovat? Co si od toho lékaři slibovali, jaký měl být smysl očkování?
Počátky dobře zdokumentovaného očkování sahají do roku 1796, kdy byla použita očkovací látka proti pravým neštovicím. V té době lidé umírali na toto závažné onemocnění, kdo přežil, měl trvalé následky v podobě např. slepoty, deformit těla apod. Strach z nemoci vedl lékaře k tomu, že když nenašli nic na léčbu, tak hledali jak nemoci přecházet. První očkovací látkou tak byla oslabená živá vakcína a princip očkování byl v té době založen na podobnosti závažného a nezávažného původce. Ten nezávažný se ještě oslabil, aplikoval se člověku. Tím se spustila aktivace imunitní odpovědi, lidské tělo si vytvořilo protilátky proti tomuto původci a tyto protilátky zároveň likvidovaly závažného původce pravých neštovic. Proto očkovaný člověk neonemocněl a postupem času došlo k poklesu nemoci v populaci, až byla zlikvidována úplně. Od té doby se příprava dalších očkovacích látek zcela změnila. Vzhledem ke znalosti z oblasti imunologie jsme dnes schopni u řady nemocí určit, která součást závažného původce je rozhodující pro tvorbu protilátek a ochrany, a tyto součásti – antigeny tvoří základ očkovací látky.
Jaká byla úmrtnost na jednotlivá onemocnění před zavedením očkování, jaká je dnes?
Před zahájením očkování byla úmrtnost na řadu onemocnění skutečně vysoká. Například v Československu onemocnělo záškrtem až 600 dětí na 100 tisíc obyvatel, po zavedení očkování v současné době je výskyt prakticky nulový. Při tom na záškrt umírá jeden nemocný z 20 nakažených. Další závažné onemocnění je např. tetanus. Až 50 % nakažených může zemřít. Zavedení očkování proti tetanu vedlo k vymizení novorozeneckého tetanu u nás a nulovému výskytu v posledních desetiletích u všech obyvatel. V zemích, kde není očkování dostupné všem, stále umírá velké množství dětí na toto onemocnění. Na vzteklinu, která se přenáší ze zvířete na člověka, umírá 100 % těch, co se nakazí. Očkování po pokousání psem vede k záchraně života.
Vývoj a složení vakcín. Co obsahovala první vakcína? Bylo její použití schválené?
První vakcína obsahovala oslabený virus kravských neštovic. Tento oslabený virus nevyvolal vlastní závažné onemocnění, ale pro imunitní systém člověka byl signálem k tvorbě protilátek. Tyto tzv. obranné protilátky pak cirkulují v krvi a v místech, kde by případně pronikl původce pravých neštovic do lidského těla, se rychle nahromadí a škodlivý virus zneutralizují dříve, než by se začal množit a vedl k rozvoji nemoci. Člověk tak neonemocní. První vakcína nebyla samozřejmě nijak schválená. Vznikla na základě 20letého pozorování a díky zkušenostem, kdy se britský lékař Edward Jenner rozhodl podat tuto látku malému chlapci, kterého tak ochránil před invalidizujícím onemocněním. Podobně to bylo později s očkovací látkou proti vzteklině. V roce 1885 byl aplikací vakcíny, kterou objevil Louis Pasteur (nejvýznamnější vědec 19. století), zachráněn lidský život po pokousání vzteklým psem. Louis Pasteur prováděl první pokusy na zvířatech, ale pravděpodobně také sám na sobě. Jakmile si potvrdil, že lze zabránit úmrtí tímto přípravkem, začal ho okamžitě podávat lidem. Na žádná schvalování v té době nečekal. Dnes je samozřejmě situace odlišná a není možné použít žádnou očkovací látky bez toho, aby byla před tím schválená k použití.
Na dotazy odpovídal Prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., vedoucí Katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví, Hradec Králové, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP
Předchozí článek:

Fakta a mýty o očkování
Následující článek:

Očkovat nebo neočkovat? Imunitní reakce po očkování a při nemoci
Počátky očkování, úmrtnost na onemocnění dříve a v současnosti, složení vakcín dříve - diskuze
Poradna
Dobrý den, dcera (11 týdnů), plně kojená, má již přes týden zelenou stolici (ze začátku jsem myslela, že je to mojí stravou a poté mi to přišlo zvláštní). Teplotu nemá, není extrémně spavá a ani nebrečí – pouze když ji něco trápí – hlad/únava/mokrá plena. Doposud byla kojena na požádání (kojila jsem po 1–1,5h, v noci po 4–6h). Dnes jsme od lékařky dostali váhu, že máme kojit pouze po 3 hodinách, že má nízký váhový přírůstek (za 3 týdny přibrala 340 g). Také, že by měla vypít okolo 100 ml na jedno sezení. Stolici lékařka vidět nechtěla. Jedná se tedy o hladovou stolici? Mám strach, aby dcera neměla nějaký větší problém. Moc děkuji



Dobrý den,
může se jednat o hladovou stolici, dítě by mělo přibírat 150–200 gramů týdně, výživová hodnota mateřského mléka se odvíjí od výživy matky, zkuste zrevidovat váš jídelníček, zda máte dostatek bílkovin – maso, mléko, mléčné výrobky, zda jíte 5x denně, z toho alespoň 1 teplé jídlo, dostatek tekutin. Často to bývá tím, že maminky nestíhají jíst. Uvidíte, jaký bude přírůstek váhy za týden. Stolice se může upravit.

Pro akci je nutné přihlášení
Obsah článku
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
27 %
19 hlasů
68 %
48 hlasů
6 %
4 hlasy
Celkem hlasovalo 71 unikátních návštěvníků